3D modelář – základy práce se scénou a zobrazením VY_32_INOVACE_Design1r0114Mgr. Jiří Mlnařík

Modelovací (CAD) software je třída softwaru, která pokrývá oblast návrhu grafiky či designu od her přes filmové triky až po návrh a vývoj strojů a zařízení či návrhy staveb. Velmi často nahrazuje přípravu reálných modelů, což využijeme i v případě návrhu designového prvku. Z „průmyslově“ využívaných programů můžeme uvést například 3Dstudio, Cinema 4D, AutoCAD a další. Naštěstí máme k dispozici i řadu volně šiřitelných programů. Pro pokročilejší uživatele lze doporučit software Blender, pro začátečníky třeba i starší verze programu TrueSpace. My použijeme v tomto projektu verzi TrueSpace3.2, která je pro začátek ideální – obsahuje všechny potřebné nástroje, není však přeplněna specializovanými utilitami. Modelovací software

Prostředí 3D modeláře obvykle obsahuje scénu, sekundární okna (pohledy), více nástrojových lišt a panely vlastností (pozice, materiál, renderer...) Prostředí TS3

Scénu můžeme pozorovat v několika režimech: Drátěný model – je nejrychlejší a vidíme i „zakryté“ objekty Open GL rychlý náhled (či jiný rychlý vizualizační režim, např. 3DR) Renderovaný obraz (nejpomalejší, při samotném návrhu se nepoužívá) Pohled na scénu

Pohledem na scénu můžeme pohybovat Posunem Rotací vůči středu scény (pouze v režimu perspektivního pohledu) Přiblížením / oddálením od středu scény Manipulace se scénou

Většinou máme k dispozici čtyři základní pohledy a pohledy z kamer. Základní pohledy jsou: Půdorys Nárys Bokorys Perspektivní zobrazení Pohled

Velmi často se nám hodí vidět scénu/objekt z více než jednoho pohledu. K tomu slouží až tři sekundární okna (v jiných 3D editorech se používá dělené hlavní okno). Každé z oken má vlastní nastavení režimu i pohledu. Sekundární pohledy

Rendering je finálním výstupem z 3D modeláře. V zásadě se používají dva základní postupy, které si jen velmi zjednodušeně popíšeme: Scanline - procházejí se jednotlivé řádky scény, pro každý bod se najde nejbližší polygon (povrch) a z jeho materiálu a osvětlení (případně stínů) se určí barva příslušného bodu – je to výchozí volba rendereru Raytrace – pro každý bod scény se vypočítá imaginární paprsek vycházející od pozorovatele, počítá se s odrazy tohoto paprsku k dalším a dalším polygonům, s reálným lomem světla, u pokročilých renderovacích programů také s radiozitou (nepřímým osvětlením) Rendering scanlineraytrace

V přiloženém materiálu VY_32_INOVACEDesign2r0114.scn najdete scénu se sklenkami. Je připravena včetně světel a materiálů, pohledy jsou bohužel chybně nastavené. Pomocí manipulace se scénou najděte vhodný perspektivní pohled a vytvořte do souboru renderovaný výstup jak bez, tak se zapnutým raytracingem a porovnejte oba výstupy. Nastavení renderingu je přístupné stiskem pravého tlačítka myši na skupině voleb pro rendering. Rendering na obrazovku má nápovědný text Render scene Rendering do souboru má nápovědný text Render scene to file Vyzkoušejte si

Vlastní 3D modely Caligari True Space 3.2 volně dostupný „za registraci“, SN: Zdroje