Seminář v rámci projektu GA ČR 402/06/1370 Zapojení koruny do ERM II, OCA a reálná konvergence Vysoká škola finanční a správní Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. „Zafixování kurzu koruny v ERM II a měnová krize“ Úvod 1. Pevný kurz a měnová krize 2. Kurzové režimy v ERM, ERM II 3. Absence krizí 4. Riziko krizí Závěr

Strategie přistoupení (2003): účast v ERM II je spojena rizikem „měnových turbulencí.“ Kurzový mechanismus ERM II (ČNB, 2003): fixní kurz s fluktuačním pásmem může vést k destabilizujícím kapitálovým tokům. Úvod

1. Pevný kurz a měnové krize Výzkum zahrnující členské země MMF (196 krizí) Nejvíce rizikové jsou „střední režimy“: 2 – 3 krát vyšší frekvence krizí ve srovnání s „pólovými režimy.“

Kurzové režimy a měnové krize Tab. 1 Pramen: Bubula – Otker-Robe, s. 13.

2. Kurzové režimy v ERM, ERM II Přípustné režimy pro ERM II podle ECB (2003) „řada kurzových režimů“, to: -fixní kurz k euru bez pásma oscilace, -kurz se zúženým pásmem nebo se standardním pásmem oscilace ± 15 %, -currency board se zavěšením na euro. S výjimkou currency board jde tedy o rizikové „střední režimy.“

Přehled skutečně aplikovaných kurzových režimů Kurzové režimy zemí, které již vstoupily do eurozóny Tab. 2 Pramen: Convergence Report EMI, ECB

Kurzové režimy zemí zapojených v ERM II Tab. 3 Pramen: Convergence Report ECB. Všechny členské země eurozóny udržovaly rizikové kurzové režimy, stejně tak i většina současných členů ERM II.

3. Absence krizí  Kurzové konvergenční kritérium: během dvou let před šetřením dodržovat tzv. normální fluktuační rozpětí, bez devalvace.  ČNB: účast v ERM II je chápána jen jako brána pro přistoupení k eurozóně, zapojení má proto být jen na minimálně možnou dobu (Strategie 2003 i Aktualizovaná strategie 2007).  Měnová krize: minimálně 25 % znehodnocení průměrného ročního dolarového kurzu (nebo vynucená změna kurzového režimu).

Vývoj kurzu před vstupem do eurozóny Tab. 4 K žádné měnové krizi nedošlo. Poznámka: - znamená zhodnocení kurzu. Pramen: International Financial Statistics; FX History (

4. Riziko krizí Zdroje měnové krize: a) devalvační očekávání vyvolaná nepříznivým vývojem fundamentálních veličin b) nákaza c) specifické okolnosti ERM II

Ad a) Fundamentální veličiny: stabilizující vliv maastrichtských kritérií (nízká inflace, nízké úrokové sazby, příznivé veřejné finance); navíc požadavek „udržitelné“ konvergence. Avšak: apreciující reálný měnový kurz. Ad b) Nákaza: princip regionálního pohledu investorů. Nebezpečí ze strany nestabilního kurzu polské a maďarské měny. Ad c) Specifická rizika: - potenciální konflikt mezi inflačním a kurzovým kritériem, -apreciační přestřelení kurzu, -nastavení centrální parity, -posuny v termínu převzetí eura.

Závěr  Fundamentální ukazatele nejsou rizikové.  Vysoké odhodlání autorit bránit kurz (udržení prestiže, minimalizovat období setrvání v ERM II).  Intervence kurzu nejen NCB, ale i ECB. Dá se očekávat malá pravděpodobnost úspěchu spekulačního útkou a tím i útoku samotného.

Literatura:  Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně. Společný dokument vlády ČR a ČNB  BUBULA, A.; OTKER-ROBE, I.: Are Pegged and Intermediate Exchange Rate More Crisis Prone? IMF Working Paper 03/223. Washington : IMF, November  ČNB Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium  EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA: Stanovisko Rady guvernérů ECB k problematice směnných kurzů v přistupujících zemích Frankfurt  Strategie přistoupení ČR k eurozóně. Společný dokument vlády ČR a ČNB