2.KÓTOVANÉ PROMÍTÁNÍ Označíme: s směr promítání, sp

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lineární perspektiva užívá místo S2 název H
Advertisements

Vzdálenosti bodů, přímek a rovin.
Vzájemná poloha přímky a kružnice (kruhu)
Stopy roviny Průnik dané roviny s průmětnou se nazývá stopa roviny
Užití Thaletovy kružnice
Základy rovnoběžného promítání
Deskriptivní geometrie
Průsečík přímky a roviny
Kolmice k rovině a n na p pa k s f R h
2.9.1 Rozšíření euklidovského prostoru o nevlastní prvky
Kótované promítání – úvod do tématu
z Axonometrie Z O Y X x y Zobrazení útvaru ležícího v půdorysně
Otáčení roviny.
Konstruktivní geometrie
Vzájemná poloha přímek
Rovnice roviny Normálový tvar rovnice roviny
autor: RNDr. Jiří Kocourek
Vzájemná poloha dvou rovin- různoběžné
Obecně můžeme řešit takto:
Otočení roviny do průmětny
Lekce č. 5 Kosoúhlé promítání Axonometrie Průsečík přímky s rovinou.
Koule a kulová plocha v KP
Rovnoběžné promítání. Nevlastní útvary. Osová afinita v rovině.
ZÁKLADY DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE.
Jednoduché konstrukce (střed a osa úsečky, osa úhlu, tečna)
2.přednáška Mongeova projekce.
Středové promítání na jednu průmětnu
Užití Thaletovy kružnice
Deskriptivní geometrie DG/PÚPN
X. Spádové přímky roviny
Kótované promítání – hlavní a spádové přímky roviny
VY_32_INOVACE_33-03 III. Zobrazení přímky.
Úsečka Ve skutečné velikosti se úsečka zobrazí jen tehdy, leží-li v rovině rovnoběžné ( totožné) s průmětnou p nebo n. To znamená, že pokud je půdorys.
Pravoúhlá axonometrie
afinita příbuznost, vzájemný vztah, blízkost
Kosoúhlé promítání.
Kótované promítání – zobrazení roviny
4.OBECNÁ AXONOMETRIE A KOSOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ
* Kružnice a kruh Matematika – 8. ročník *
Autor: Mgr. Jana Pavlůsková Datum: duben 2012 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Tematický.
Kótované promítání nad(před) průmětnou pod(za) průmětnou
Otáčení roviny - procvičení
Vzájemná poloha dvou přímek
STEREOMETRIE. = prostorová geometrie, geometrie v prostoru  část M zkoumající vlastnosti prostor. útvarů  vychází z tzv. axiómů, využívá věty Axióm.
Kótované promítání – dvě roviny
Střed horní podstavy; (hlavní) vrchol
Přednáška č. 2 Kótované promítání. Opakování
POZNÁMKY ve formátu PDF
Kótované promítání – zobrazení dvojice přímek
VY_32_INOVACE_33-04 IV. Zobrazení úsečky.
Skutečná velikost úsečky
Přednáška č. 4 Kosoúhlé promítání Opakování Mongeova promítání.
VY_32_INOVACE_33-11 XI. Průsečnice rovin.
Kótované promítání – dvě roviny
Kótované promítání – zobrazení přímky a úsečky
Stopník přímky - P Stopník je průsečík přímky s průmětnou. z
Co dnes uslyšíte? Afinita Důležité body a přímky.
XVIII. Opakování Základní úlohy MP
Užití Thaletovy kružnice
Kótované promítání.
25.
Gymnázium B. Němcové Hradec Králové
Konstrukce trojúhelníku
Vybrané promítací metody
Průměty přímky, body na přímce
Konstruktivní úlohy na rotačních plochách
Topografické plochy.
Autor: Mgr. Lenka Doušová
Kolmost přímky a roviny
Konstrukce trojúhelníku
Transkript prezentace:

2.KÓTOVANÉ PROMÍTÁNÍ Označíme: s...........směr promítání, sp kc..........kóta bodu C C1(kc)....kótovaný průmět bodu C. pokud kc0 (k c0), potom bod C leží nad (pod) průmětnou p. jednotka j=1cm Závěr: Kótované promítání je vzájemně jednoznačné zobrazení prostoru E3 na rovinu p a množinu reálných čísel: E3  R C  C1(kc)

2.1 Průměty základních útvarů 2.1.1 Kótovaný průmět přímky Přímka a (a) je určená kótovanými průměty dvou různých bodů A, B Průmětem přímky c (cp) je bod C1

2.1.1 Kótovaný průmět přímky Sklopení promítací roviny  přímky a do průmětny  Přímka a AB je dána kótovanými průměty dvou různých bodů A, B Rovinu  sklopíme kolem přímky a1 do , body A, B sklopíme do bodu (A ), (B ): |(A )A1|=|kA|, (A )A1a1, |(B )B1|=|kB|, (B )B1a1 Poznámka: Body, jejichž kóty mají opačná znamení, se sklopí do opačných polorovin vytvořených přímkou a1 Sklopíme-li promítací rovinu přímky b do průmětny, získáme její stopník P (P ) a odchylku  přímky b od průmětny 

2.1.1 Kótovaný průmět přímky Stupňování přímky b (bAB ) je sestrojení takových bodů na přímce b, jejichž kóty jsou celočíselné K nalezení bodů X s celočíselnou kótou poslouží osnova hlavních přímek v promítací rovině  pravoúhlé trojúhelníky v obrázku jejichž přepony leží na přímce a jsou shodné a platí |A1X1|=|X1X2|=|X2X3|

2.1.1 Kótovaný průmět přímky Interval i na přímce a je velikost průmětu úsečky na a , jejiž krajní body mají kóty lišící se o jednotku j (j =1cm) Spád s přímky b je s = tg , kde  je odchylka přímky b od průmětny . Interval: i = |A1B 1|, |kA-kB|=1 Spád: i = 1/tg , i = 1/s

2.1.2 Rovina Průmětem promítací roviny ()je přímka 1. Průmětem roviny () je celá průmětna.

2.1.2 Rovina Průmětem promítací roviny ()je přímka 1. Průmětem roviny () je celá průmětna. Rovina je určena průměty a) tří bodů které neleží na přímce

2.1.2 Rovina Průmětem promítací roviny ()je přímka 1. Průmětem roviny () je celá průmětna. Rovina je určena průměty b) dvou různoběžných přímek b, c

2.1.2 Rovina Průmětem promítací roviny ()je přímka 1. Průmětem roviny () je celá průmětna. Rovina je určena průměty c) dvou rovnoběžných přímek b, c

2.1.2 Rovina Průmětem promítací roviny ()je přímka 1. Průmětem roviny () je celá průmětna. Rovina je určena průměty d) přímky b a bodu C který na ní neleží. (Cb )

2.1.2 Rovina Stopa p  roviny  je její průsečnice s průmětnou Hlavní přímka h roviny  je přímka, která leží v rovině  a je rovnoběžná s průmětnou  Spádová přímka s roviny  je přímka, která leží v rovině  a je kolmá k hlavním přímkám této roviny Pro průměty hlavních a spádových přímek platí: h1||h||p , s1h1(shh||) Poznámka: Stopa roviny je hlavní přímka s nulovou kótou.

2.1.2 Rovina Spád roviny  je roven tg , kde  je odchylka roviny  od průmětny . Je zřejmé, že  je rovněž odchylka spádové přímku s od průmětny ,  = s =  Spádové měřítko roviny  je vystupňovaná spádová přímka roviny, značíme s  Je-li rovina  dána spádovým měřítkem s , snadno sestrojíme průměty hlavních přímek a dostaneme vrstevnicový plán roviny Poznámka: Rovina je obvykle zadána: vrstevnicovým plánem (systém hlavních přímek) spádovým měřítkem (vystupňovanou spádovou přímkou)

2.1.3 Spádová kuželová plocha je tvořena přímkami, které mají stejnou odchylku  od průmětny  a procházejí pevným bodem - vrcholem V rotační kuželové plochy

2.2 Základní úlohy 2.2.1 Úloha Určete vzájemnou polohu přímek a,b kde a PQ, b UV

2.2.2 Úloha Je dána rovina =(ABC ). Určete spádové měřítko a vrstevnicový plán dané roviny 

2.2.3 Úloha Roviny jsou dány spádovými měřítky s, s. Sestrojte průsečnici r těchto rovin, r 

2.2.4 Úloha Sestrojte průsečík X přímky m s rovinou , X  m. Dáno: Spádové měřítko s roviny , m =UV

2.2.5 Úloha - otáčení roviny Sestrojte skutečnou velikost uhlu a dvou různoběžných přímek u a v. Přímky ua v jsou dány svými vystupňovanými průměty.

2.2.6 Úloha Určete roviny daného spádu tg  = ¾ procházející daným bodem V.

2.2.7 Úloha Sestrojte roviny daného spádu tg  = 3/5 procházející danou přímkou m. Úloha má 2 řešení - spád je větší než spád dané přímky 1 řešení - spád je rovný spádu dané přímky 0 řešení – spád je menší než spád dané přímky

Př: Spojte silnici s rovinným terénem násypovými rovinami daného spádu sn=1/2 a výkopovými rovinami spádu sv=2/3. 108 107 107 106 106 105 1:100

Př: Spojte silnici s rovinným terénem násypovými a výkopovými rovinami daného spádu 108 107 107 106 106 105