Sacharidy ve výživě člověka

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fyziologie zažívacího systému
Advertisements

Otázky z fyziologie – přednášky
Metabolismus SACHARIDŮ
Metabolismus sacharidů
Riskuj ! POZN.: Na každou otázku je možných správných odpovědí
METABOLISMUS KOSTERNÍCH SVALŮ BĚHEM TĚLESNÉ PRÁCE
Katabolické procesy v organismu
GASTROINTESTINÁLNÍ TRAKT
TUKY (LIPIDY).
Lipidy přítomnost MK a alkoholů nerozpustnost v H2O syntéza acetyl-CoA
AZ-KVÍZ
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus sacharidů
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Regulace hlavních metabolických drah
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_226.
Citrátový cyklus Krebsův cyklus.
Regulace metabolismu glukózy
Metabolismus sacharidů
Metabolismus sacharidů
Metabolismus sacharidů
Metabolismus sacharidů
Metabolismus lipidů.
Glykolýza Glukoneogeneze
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
DÝCHACÍ ŘETĚZEC. enzymy jsou umístěny na vnitřní membráně mitochondrií získání energie (tvorba makroergických vazeb v ATP) probíhá oxidací redukovaných.
Metabolismus sacharidů II.
METABOLISMUS LIPIDŮ.
Metabolismus sacharidů I.
METABOLISMUS LIPIDŮ.
HUMORÁLNÍ REGULACE GLYKEMIE
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_225.
Metabolismus sacharidů - testík na procvičení –
METABOLISMUS GLYKOGENU
Základy biochemie KBC/BCH
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Β-oxidace VMK.
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Přehled metabolických drah a jejich lokalizace v savčích orgánech
Energetický metabolismus
Hormonální regulace glykémie
INTERMEDIÁRNÍ METABOLISMUS
Propojení metabolických drah
CYKLUS KYSELINY CITRONOVÉ KREBSŮV CYKLUS
Poznámky k metabolismu
Metabolismus sacharidů
Inzulin a tak Carbolová Markéta.
SACHARIDY.
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Biochemie 3.část © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM Látkový metabolismus.
M ETABOLICKÉ PŘEMĚNY SACHARIDŮ – PENTÓZOVÝ CYKLUS, G LUKONEOGENEZE, C ORIHO CYKLUS Mgr. Jaroslav Najbert.
ŠTĚPENÍ SACHARIDŮ PŘI TRÁVENÍ POTRAVY. METABOLISMUS SACHARIDŮ.
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
1 METABOLISMUS SACHARIDŮ © Biochemický ústav LF MU (H.P., ET)
VSTŘEBÁVÁNÍ ŽIVIN A OSTATNÍCH SLOŽEK POTRAVY
Hormonální regulace lipidového metabolismu
METABOLISMUS SACHARIDŮ
GLYKOLÝZA MUDr. NORBERT CIBIČEK.
Metabolismus sacharidů
Hormonální regulace lipidového metabolismu
BIOCHEMICKÁ ENERGETIKA
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
20_Glykolýza a následný metabolizmus
19_Metabolismus sacharidů 19a_Polysacharidy
Metabolismus sacharidů
Transkript prezentace:

Sacharidy ve výživě člověka význam sacharidů v organismu živina: glukosa x glykogen součást složitějších látek: NK, koenzymy informační molekuly: glykolipidy, glykoproteiny speciální funkce: heparin základní živina pro každou buňku převažující živina pro: mozek, erytrocyt, kůra nadledvinek, zhoubný nádor centrální postavení – D-glukosa ostatní monosacharidy na ni přecházejí

Trávení sacharidů Dutina ústní: sliny enzym α-amylasa (ptyalin) štěpí α1,4-glykosidovou vazbu endonukleasa produkty: maltosa, isomaltosa, maltotriosa, dextriny hloubka trávení nízká – krátká doba působení + inaktivace žaludeční šťávou enzym lyzozym štěpí β1,4-glykosidovou vazbu rozrušuje stěnu grampozitivních baktérií Žaludek se na trávení sacharidů nepodílí.

Trávení sacharidů ve střevech Duodenum – pankreatická šťáva enzym α-amylasa produkuje především maltosu vysoká intenzita Kartáčový lem mikroklků střevní sliznice α1,4-glykosidasy odštěpují glukosu vázanou α-glykosidově štěpí maltosu + sacharosu β-galaktosidasa = laktasa aktivní u kojenců a s věkem její aktivita klesá výsledek → směs monosacharidů s převahou glukosy Absorpce glukosy do enterocytu pasivně: při vysokých koncentracích (po jídle) aktivně: při nízkých koncentracích → ko-transport s Na+ z enterocytu portální vénou do jater

Přehled metabolismu glukosy glykémie 3,9 – 6,1 mM hypoglykémie < 2,5 mM hyperglykémie > 7,7 mM 70 % glukosy z GIT jde do jater aminokyseliny z proteinů glycerol z lipidů potrava: sacharidy transformace v játrech glukosa krve glukoneogenese glykogen laktát glukosa buněk glykolýza zdroj energie pentosový cyklus glykoproteiny a glykolipidy utilizace: CO2 + H2O pentosy

Glykolýza I universální pro všechny organismy (kvasinka, člověk) výjimečnost glukosy – tvorba ATP i za anaerobních podmínek Produkty glykolýzy za aerobních podmínek → pyruvát laktát → výhradně za anaerobních podmínek sval - sprinter erytrocyt ethanol – kvasinky rodu Sacharomyces: pyruvát → acetaldehyd → ethanol Vstup glukosy do buňky - přenašeče glukosy pasivní transport – (glucose transporter - GLUT 1-7): GLUT 2 – hepatocyt GLUT 1 – erytrocyt, mozek GLUT 3 – mozek GLUT 4 – kosterní sval, tuková tkáň – závislý na insulinu aktivní transport – (sodium glucose transporter SGLT) enterocyt, ledvinový tubulus

Fáze glykolýzy aktivace glukosy a její přeměna na triosafosfáty oxidace triosafosfátu na 3-fosfoglycerát, zisk ATP konverze 3-fosfoglycerátu na pyruvát pyruvát → laktát glukosa → glukosa-6-fosfát

Glykolýza II souhrnná reakce: glukosa + 2NAD+ + 2ADP + 2H3PO4 → 2 pyruvát + 2NADH(H+) + 2ATP energetický zisk na 1 mol glukosy 2 moly ATP – anaerobně 36 – 38 molů ATP aerobně napojením na dýchací řetězec přenos NADH(H+) do mitochondrie: člunek malátaspartátový – 3 ATP / NADH(H+) člunek glycerolfosfátový - 2 ATP / NADH(H+) energetický zisk z anaerobní glykolýzy je malý → laktát je bohatá sloučenina velmi rychlý zisk energie

ΔG glykolýzy a rovnováha

Regulace glykolýzy fosfofruktokinasa (6-fosfofrukto-1-kinasa) aktivátor AMP, inhibitor ATP a citrát fruktosa-2,6-bisfosfát – v játrech vysoká koncentrace stimuluje glykolýzu nízká koncentrace stimuluje glukoneogenesy 6-fosfofrukto-2-kinasa: inzulín ↑, glukagon a katecholaminy↓ hlavní kontrolní přepínač metabolismu z glykolýzy na glukoneogenesy v játrech Pasteurův efekt – dodávka O2 zpomaluje glykolýzu hexokinasa inhibice glukosa-6-fosfát pyruvátkinasa inhibice ATP

Glukoneogeneze syntéza glukosy po delším hladovění (24 hod) 90 % játra, 10 % ledviny zdroje laktát, pyruvát - Coriho cyklus glukogenní AMK – alanin a glutamin glycerol - 19 g/den propionyl-CoA – kráva 2 klíčové reakce pyruvátkarboxylasa fosfoenolpyruvátkarboxykinasa regulace 1. fruktosa-1,6-bisfosfatasa aktivace – citrát, hladovění inaktivace – AMP, Fru-2,6-P 2. pyruvátkarboxylasa hormony glukokortikoidy – zesilují efekt glukagonu; katecholaminy antagonista - insulin

Pentosafosfátový cyklus oxidační fáze – tvorba NADPH + H+ glukosa-6-fosfátdehydrogenasa přeměny monosacharidů 6 × ribulosa-5-fosfát ↔ 5 × fruktosa-6-fosfát transaldolasa – přenáší 3C transketolasa – přenáší 2C aldolasa lokalizace (cytosol) tuková tkáň, játra (30% Glc), kůra nadledvin, mléčná žláza, erytrocyt tvorba NADPH syntéza MK, cholesterolu – tuková tkáň, mléčná žláza glutathion – erytrocyt syntéza pentos

Pentosafosfátový cyklus

Glykogen játra – 150 g svaly – 300 g Glykogenolýza glykogenfosforylasa (fosforylasa) transferasa (linearizační enzym) Syntéza glykogenu uridindifosfátglukosa – UDP-glukosadifosforylasa glykogensynthasa větvící enzym - transglykosylasa

Struktura glykogenu

Glykogenolysa a syntesa glykogenu

Regulace metabolismu glykogenu faktory štěpení syntéza Allosterické efekty AMP + ATP - Glc-6-P glukosa Hormony glukagon insulin adrenalin thyroxin

Glukosová homeostasa

Ostatní monosacharidy fruktosa játra: fruktosa → fruktosa-1-P → dihydroxyacetonfosfát + gyceraldehyd částečně na glukosu v enterocytu galaktosa játra: galaktosa → galaktosa-1P → UDP-Gal → UDP-Glu