Vlastnosti a klasifikace jezer Příloha č. 4 Vlastnosti a klasifikace jezer Výuková prezentace Magdaléna Rylková, GÚ PřF MU Brno, 2013 Zdroj: svetnadosah.com

Osnova Charakteristika jezera Vodní bilance jezera Teplotní poměr jezera Kryptodeprese Klasifikace a dělení jezer Zdroje

1. Charakteristika jezera Jezero – přírodní deprese zemského povrchu, trvale nebo dočasně vyplněná vodou Limnologie – věda zabývající se studiem jezer Vznik jezer: vytvořením a zaplavením prohlubně (kráterová jezera, karová jezera, tektonická jezera či krasová jezera) přirozeným přehrazením vodního toku (lávovým proudem, morénou, či sesuvem půdy) ústupem moře (pobřežní, reliktní jezera)

Zánik jezer: při změně klimatu (pokles srážek, výpar) zahlubováním toku odvádějícího vodu z jezera antropogenními faktory akumulací anorganických sedimentů a organického materiálu v jezeře

2. Vodní bilance jezera Změna objemu (W) jezera způsobeného příjmem a ztrátou vody za daný čas Příjem vody: říční a povrchová voda (Qř, Qo) podzemní voda(Qp) srážky (S) kondenzace par (K) Ztráta vody: říční odtok (Oř) podzemní odtok (Op) výpar z hladiny jezera (E) transpirace (výpar) rostlin pobřežního pásma (Etr) Rovnice výpočtu změny objemu: Qř + S – Oř – E = W

3. Teplotní poměr vody v jezeře Teplotní zvrstvení (stratifikace) vody – výsledek konvekčního proudění vody v jezeře. 3 typy: I. Přímá termická stratifikace II. Obracená stratifikace (teplotní inverze) III. Homotermie

I. Přímá termická stratifikace teplota vody při hladině vyšší než 4 °C s rostoucí hloubkou teplota klesá nejvíce na 4 °C 3 typy vrstev: Epilimnion – pomalý pokles teploty vody s hloubkou, < 0,5 °C na 1 m hloubky Metalimnion (termoklina,skočná vrstva) – rychlý pokles teploty, 2 °C / 1 m Hypolimnion – pokles teploty velmi pomalý, desetiny °C / 1 m

II. Obracená stratifikace teplota vody při hladině nižší než 4 °C pod ní jen voda o teplotě nejméně 4 °C výskyt nejčastěji u chladných jezer, trvale ve studených jezerech tvorba ledových útvarů a zámrz hladiny

III. Homotermie Růst teploty svrchní vrstvy chladného jezera po roztání ledu účinkem slunečního záření, pokles teploty na podzim v důsledku konvekce. Výsledkem je vyrovnání na krátkou chvíli teploty v celém jezeře na 4 °C.

Obr. 1. Změny teploty vody chladného jezera s hloubkou (zdroj: NETOPIL, 1984)

4. Kryptodeprese Kryptodeprese =  deprese zatopená vodou s hladinou nad úrovní a dnem pod úrovní mořské hladiny (Bajkal, Ladožské jezero, Gardské jezero) Zdroj: cestovani.idnes.cz Obr. 2. Jezero Bajkal, v pozadí hory Sajany

5. Klasifikace a dělení jezer

Dělení podle geologických a geomorfologických sil Tektonická jezera – nejhlubší typy jezer, velká rozloha, protáhlý tvar, nejčastěji v riftových zónách (např. Bajkal, Balchaš) Vulkanická jezera – oválný tvar, menší rozloha, ale větší hloubka. Subtypy: kráterová jezera – Lac de Tazenat, Francie kalderová jezera – Crater lake, Oregon jezera hrazená lávovými proudy – jezero Nikaragua maary – jezera vzniklá v sopečném kráteru (Lacher See ve vrchovině Eifel v Německu)

Obr. 3. Crater Lake, Oregon (kalderové jezero vulkanického původu) Zdroj: .rusko-info.cz Obr. 4. Jezero Bajkal (tektonické jezero) Zdroj: heluxuryspot.com Obr. 3. Crater Lake, Oregon (kalderové jezero vulkanického původu) Zdroj: lidovky.cz Obr. 5. Lacher See, Německo (maar)

Dělení podle geologických a geomorfologických sil Ledovcová jezera – vznik při ústupu ledovců, nejčetnější typ jezer, bezodtoká. Subtypy: proglaciální jezera – hrazená ledovcem karová jezera – Prášilské jezero morénová jezera – Mechové jezírko na Šumavě jezera vzniklá roztáním mrtvého ledu – Sölle – Německo termokrasová jezera – vznik degradací permafrostu (např. jezero Petrova, Kyrgyzstán) Jezera hrazená sesuvem – vznik při sesuvu masy hornin (Mladotické jezero).

Obr. 7. Plešné jezero, Šumava (karové jezero ledovcového původu) Zdroj: ekolist.cz Obr. 6. Mladotické jezero (jezero hrazené sesuvem, nejmladší jezero ČR) Zdroj: fotoblog.in Obr. 7. Plešné jezero, Šumava (karové jezero ledovcového původu)

Dělení podle geologických a geomorfologických sil Krasová jezera – vznik v depresích krasových hornin. Subtypy: závrtová jezera – Plitvická jezera, Chorvatsko poljová jezera – Bozkovské jeskyně Limanová jezera – vznik tzv. písečnou kosou (Lebsko v Polsku) Eolická jezera – vznik působením větru (Balaton, Čadské jezero) Antropogenní jezera – vznik v důsledku lidské činnosti (lom Velká Amerika (vápenec), Stříbrné jezero Opava–Kateřinky)

Obr. 8. Plitvická jezera (krasová jezera) Zdroj: www.vilaruzi.com Obr. 8. Plitvická jezera (krasová jezera) Zdroj: www.studentsoftheworld.info Zdroj: kolumber.pl Obr. 10. Balaton (eolické jezero) Obr. 9. Jezero Lebsko, Polsko (limanové jezero)

Dělení podle geologických a geomorfologických sil Fluviální jezera – vznik erozí daného toku Erozní jezera – pod vodopády (Kravice, Bosna a Hercegovina) Jezera z mrtvých ramen řek – Květné jezero, Mahenovo jezero Organogenní jezera – jezera vytvořena činností organismů Rašelinná – Velké mechové jezírko u Revízů, Sirňák, Smraďoch Slatinná – jezírka v národní přírodní rezervaci Soos u Františkových lázní

Obr. 12. Velké mechové jezírko (organogenní jezero) Zdroj: treking.cz Zdroj: svetcest.cz Obr. 12. Velké mechové jezírko (organogenní jezero) Obr. 11. Lom Velká Amerika (antropogenní jezero) Zdroj: carniflora.cz Zdroj: geologie.vsb.cz Obr. 13. Velké Jeřábí jezero (dystrofní, rašelinné jezero) Obr. 14. Mrtvé rameno řeky Labe u Sedlčanek

Dělení podle přítoku a odtoku vody Bezodtoká (uzavřená) jezera – Balchaš, Aralské jezero Odtoková (otevřená) jezera – Bajkal Průtočná jezera – jezera s více přítoky a minimálně jedním odtokem (Ladožské jezero, Bodamské jezero) Dělení podle původu jezerní pánve Hrazená jezera – vznik hrazením říčního údolí (Mladotické jezero) Kotlinová jezera – vznik vulk. činností (Bajkal) Údolní jezera – vznik v říčním údolí (Vilínské jezero, Estonsko) Smíšená jezera – vznik kombinací různých procesů (Oněžské jezero, Ladožské jezero )

Obr. 15. Ladožské jezero (průtočné, sladkovodní jezero) Zdroj: www.bestrussiancruises.com Obr. 15. Ladožské jezero (průtočné, sladkovodní jezero) Obr. 16. Vilínské jezero (údolní jezero)

Dělení podle teplotního režimu Teplá jezera – teplota nad 4 °C (jezero Turkana, Afrika) Chladná jezera – teplota pod 4 °C v zimě (Čudské jezero) Studená jezera – neustále pod 4 °C (jezero Vostok, Antarktida) Dělení podle rozsahu výměny vody v jezerní pánvi Holomiktní jezera – promíchávání vody v celém jezeře (Vápencový lom Velká Amerika) Meromiktní jezera – promíchávání vody pouze do určité hloubky (Tanganika)

Dělení podle chemického složení vody Sladkovodní jezera – nízký obsah solí, přítok vody > výpar (Ladožské jezero) Slaná jezera – vysoký obsah solí, výpar > přítok vody (Kaspické moře) Minerální jezera – bohaté množství minerálů (Mrtvé moře).

Dělení podle biologických vlastností Eutrofní jezera – vysoký obsah živin Oligotrofní jezera – čistá voda po celý rok (Ženevské, Bodamské jezero) Dystrofní jezera – velké množství huminových kyselin(Velké Jeřábí jezero, Novodomské rašeliniště) Reliktní jezera pozůstatek větší vodní plochy Kaspické moře, Aralské jezero (pozůstatek Parathethys)

Zdroje NETOPIL, R., BRÁZDIL, R., DEMEK, J. 1984. Fyzická geografie. D. 1. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 272 s. JANSKÝ, B., ŠOBR, M. a kol. 2003. Jezera České republiky: současný stav geografického výzkumu. Praha: Přírodovědecká fakulta UK Praha, Katedra fyzické geografie a geoekologie, 2003. 216 s. STRAHLER, A. 2011. Introducing physical geography. 5. vyd., New York: John Wiley & Sons, 2011. 632 s., ISBN 13 978-0470-13486-3 NÁVRATILOVÁ, I. 2011. Výukové materiály pro vybraná fyzickogeografická témata gymnaziálního geografického vzdělávání. Bakalářská práce, PřF MU Brno, 2011. 51 s.