1. Jen v Kristu církev Páně | má základ svůj i cíl, | pro nebe připravil ji, | obnovil, očistil, | za nevěstu ji zvolil | a k nebes svatbě zve; | on lásku.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Když Bůh je s námi 1/2 Refr.: Když Bůh je s námi, i kdo proti nám? Když Bůh je s námi, nemusím se bát. Refr.: Když Bůh je s námi, i kdo proti nám? Když.
Advertisements

1. Pán Bůh je láska, dal svého Syna, Pán Bůh je láska, miluje mne
1. Láska, kterou Ježíš dává do srdcí věrným svým, láska je, jež neustává, láska k dobrým i zlým, láska, kterou žádná bouře nemůže uhasit, láska mocná jako.
Boží synové Ref: Synové, slyšte Boží hlas, kterým Otec k sobě volá vás, jezte pijte pospolu, mějte lásku Kristovu, aleluja, aleluja, aleluja, aleluja.
Ostrava Lukáš 18 7Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá? 8 Ujišťuji.
1. Otče všemohoucí, | předivný v své moci, | jenž jsi dal syna nám, | aby v lásce byl znám, | poslals na svět jeho, | budiž chvála z něho.
1. Jaká radost žít, | mohu-li jen mít | v světě tom přítelem Ježíše! | I když opuštěn slzy roním jen, | nahradí blízkostí svou mi vše. Jaká radost žít.
JÁ SVOU VÍRU 1) V HORKU STÍNEM, V NOCI ÚTOČIŠTĚM MÝM, SILNÝM ŽÁREM
Centrum pro katechezi Olomouc, 2013
1. Tam nad hvězdami v nebi Otce mám, | na jehož věčnou lásku spoléhám: | On zve mne z této ciziny | do zaslíbené otčiny. | Jsem hotov, hotov odtud jít,
1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.
1. Stín kříže do daleka padá na cesty zbloudilých. Tak láska Boží vyhledává ty, které zajal hřích! Kam padá kříže stín, je ještě naděje. Tím křížem mluví.
Věřím v CÍRKEV.... 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha.
1. Vesele Bohu zpívejme | chválu mu vzdávajíce, | moc, moudrost jeho poznejme | stále vyznávajíce, | že dobrý jest až na věky | a že jde skutky | nad všecky.
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
MŠE SVATÁ. Vyznání víry, Přímluvy
Věřím v Boha, Syna.... 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal.
1. Zazni dnes Hospodinu chvála, | Bůh v lásce nám se podává | a milost jeho neskonalá | na věky s námi zůstává. | Hlas spasení | a věčná chvála zástupy.
Věřím v Ducha.... 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha.
1. Slyším Spasitel, jak volá, | slyším Spasitel, jak volá, slyším Spasitel, jak volá: | Vezmi kříž svůj, kříž svůj, za mnou pojď!
Jirka Pospíšil, KC Vyškov, Boží představy o Tvém životě Jirka Pospíšil, KC Vyškov,
1. Zavítej k nám, Duchu svatý | s Otcem synem též podstaty | a rozlej se v srdcích našich | v darech spasení nejdražších.
1. Ó svatý Bože, slyš naše hlasy, | když k tobě lkáme za národ svůj. | Vrať jemu opět ty blahé časy, | kdy nad ním zářil obličej tvůj. | Ach, Pane drahý,
Povodeň 1. Den nastává, již slunka svit, noc prchá do dáli, nevěsta se zdobí, jsme hotovi, až hlas zazní, brzy přijde Ježíš. Ref: Jak velká povodeň zachvátí.
1. „Pojďte ke mně!“ V odpočinku svatý čas | velké, malé zve sám Ježíš zas a zas. | Slyšte můj lásky hlas! Ze srdce se radujte, | když volám vás! Slyšte.
1.Všichni v tento čas, | ó lidé, | svůj hlad živě vydejte, | rukou plesejte, | Bohu zpívejte, | zvučně jej chvalte! Neboť jest on Pán | všech nejvyšší.
Krásnou vlast 1. Krásnou vlast připravil pro svůj lid milý náš Spasitel v nebesích. Budeme radostně, věčně žít, v Kristových nebeských příbytcích. Ref:
VYHLÍŽÍME KRÁLE KRÁLŮ, AŽ VE SLÁVĚ PŘIJDE K NÁM, A VEZME NÁS, VEZME NÁS. ZAŽÍVÁME MILOST, LÁSKU, KTERÁ SMÝVÁ VŠECHEN HŘÍCH, PŘEMÁHÁ, PŘEMÁHÁ. REF: HOSANNA,
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
1. Jak čerstvých vod jelen žádá | v čas unavení svého, | tak má duše | vždycky ráda chce mít Ducha svatého; | neb bez jeho pomoci | nemáme žádné moci,
1. My vyznáváme: Hospodin a Ježíš Kristus, Boží Syn jsou jeden Bůh a není nic než jeho panství bez hranic. Amen.
1. Ó věrní srdcem, | povstaňme a na to se rozpomeňme, | čeho potřebí nám nyní stolu Páně k užívání, |
Věřím v ŽIVOT VĚČNÝ. 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
1. Kristova krev a spravednost | je svatební můj šat a skvost, | jímž pro nebe se ustrojím | a před Bohem tak obstojím.
1. Krásnou vlast připravil pro svůj lid | milý náš Spasiteli na nebi
1. Hory, doly, stráně, nebesa i zem | znějte ke cti Páně zvučným ohlasem, | znějte ke cti Páně | zvučným ohlasem, znějte ke cti Páně | zvučným ohlasem!
1. Ženich jde! Ženich jde! | zazní jednou z nebes hlas. | Připrav každý s bedlivostí | lampu duše, mysli své, | v zásobě měj k hotovosti | olej víry, lásky,
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
1. Mé srdce mluví slovo dobré chvály; | já písně zpívat budu svému Králi | a řeč svou plním slovy hbitými: | Tys, Králi krásnější před jinými, | tvůj ret.
1. Haleluja! Lidé slyšte! | Bůh nám svého Syna daroval. | Pro nás hříšné narodil se, | aby v našich srdcích pokojem | a láskou | kraloval. | Bůh svět miloval,
1. Již pevný základ jsem teď našel, | v němž věčně kotví duše má, | kde jinde v Kristových než ranách, | kde od věčnosti spočívá. | Tam pevně stojí v středu.
1. Nechť nám srdce plní radost, | upřímného vděku ctít! | Otec v nebi zve nás dětmi, | tak můžeme šťastni být. | Vždy veselo vždy veselo, každodenně slunka.
Ref.: Nám, Pane, dal jsi Slovo své, Ducha svého dej nám též.
1. Narodil se Kristus Pán, | veselme se, | z růže kvítek vykvet nám, | radujme se! | Z života čistého | z rodu královského | nám, nám narodil se.
1. Pán je blízko, záhy přijde, jistě přijde blízko Pán. | Rozhlaste tu skvostnou zprávu | z dávných věků v denní vřavu, | ať, kdo sklíčen, zdvihne hlavu:
1. Již za horami v dáli ztemněla jasu zář a v stíny tmy se halí v podvečer země tvář. Kde slunko krátce jen nám milosti své přálo a zimomřivě hřálo, je.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Křti nás ohněm lásky svaté svojí, | zaněť srdce naše plápolem! | Přepaš horlivosti bedra naše k boji, | navštěv zase, | Pane, tuto zem!
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Když nebeský duši mou proniká mír, ať hrozí mi svět ze všech stran, mé srdce už nestrhne bouřlivý vír, bezpečnou kotvou mou můj je Pán. Šťasten jsem.
1. Svatý, svatý, svatý | Pán Bůh všemohoucí
1. Ó bratří, tento den | ať novou písní jásá! | Náš jazyk, vazby prost, | ať Páně skutky hlásá! | Jak tenkrát svatý Duch | své věrné vystrojil, | ó prosme,
Věřím v Boha, Otce.... Věřím v Boha, Otce... Věřím v Boha, Otce... 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista,
Od Boha radost 1. Od Boha radost, radost, radost, radost, v srdíčku mám, v srdíčku mám, v srdíčku mám. Od Boha radost, radost, radost, radost, v srdíčku.
1. Drž ruku mou! Ó Pane, já jsem bídný | a nemohu ni krok jít bez tebe. | Drž ruku mou! A pak, ó milý Jezu, | směle za tebou půjdu do nebe.
1. Já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, kde je na věky mír.
1. Věříme, vládne Hospodin, | věříme Kristus, Boží Syn, | z věčného Boha zrozený, | je mocný, blahoslavený.
1. Haleluja, ať sláva |, čest našemu Bohu vzdána jest | za všechny skutky jeho. | Od věků až do věčnosti | buď vděčně chválen s vroucností | radostně od.
1. Aj, jak jsou milí | tvoji příbytkové, | jak rozkošní | křesťanští sborové, | Pane, | v nichž tvé jméno slavné!
1. Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou, | hlavo církve, slyš své církve hlas! | Dej, by lid tvůj opásán byl mocí, | rozvlažení dej nám opět čas, rozvlažení.
1. Zná Pán ty, kdo jsou jeho, | z všech národů a stran; | ať zbaveni snad všeho, | ví dobře o nich Pán. | Je zhouba nepohltí, | on provede je vším | neb.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
Skutky apoštolské. Autor a datum vzniku Lukáš - Pavlův osobní lékař - spolupracovník na díle evangelia - očitý svědek některých událostí - 3 x v Písmu.
Povodeň 1. Den nastává, již slunka svit, noc prchá do dáli, nevěsta se zdobí, jsme hotovi, až hlas zazní, brzy přijde Ježíš. Ref: Jak velká povodeň zachvátí.
Vánoční naděje nekončí
1. Za ty, kdo hladem trpí a bídou, prosíme: Zjev svoji slávu
Ročník:  3. Vzdělávací obor:  Občanská nauka Tematický okruh:
Přijď již, přijď Duchu Stvořiteli, Duchu smíření.
Transkript prezentace:

1. Jen v Kristu církev Páně | má základ svůj i cíl, | pro nebe připravil ji, | obnovil, očistil, | za nevěstu ji zvolil | a k nebes svatbě zve; | on lásku věrnou slíbil na věky církvi své!

2. Z všech národů si sbírá | svůj jeden svatý lid: | Pán jeden, jedna víra, | Duch jeden církvi vlit, | k stejnému hodu zvána | jen jedno jméno ctí | a naději též sdílí, tu pečeť milosti.

3. Když na světě ji stíhá | jen bojů prudký žár, | má vždycky výhled vzhůru, | kde tichne zemský svár. | Zde čekat má, až slavně | se tužby splní již | a v pokoj Boží vejde, kdo vítězně nes kříž.

4. On, jenž byl, jest i přijde, | ji spojuje již zde | v to svatých obecenství, | v němž jedním krokem jde | s všech oslavených sborem | i houf zde lkajících | a Mistra, církve Pána | očekávajících.