Technické materiály kovové Střední odborná škola Otrokovice Technické materiály kovové Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Jaroslav Dufka Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-In-Mat/1-SO-4/7 Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /1 Autor Ing. Jaroslav Dufka Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-In-Mat/1-SO-4/7 Název DUM Technické materiály kovové Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 36-52-H/01 Obor vzdělávání Instalatér Vyučovací předmět Materiály Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 15 – 16 let Anotace Výukový materiál je určený k výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium. Náplň: rozdělení kovů podle různých hledisek, využití kovů, prášková metalurgie Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Železné kovy, neželezné kovy, železo, ocel, litina, hliník, měď, cín, olovo, zinek, chrom Datum 8. 11. 2012

Technické materiály kovové Náplň výuky Kovy železné a neželezné Železo, ocel, litina Rozdělení neželezných kovů Hliník Měď Cín Ostatní kovy Prášková metalurgie

Kovy železné a neželezné Kovy železné se vyrábějí ze železa, jsou to ocel a litina Kovy neželezné jsou všechny ostatní kovy, které se nevyrábějí ze železa, např. hliník, měď, cín, olovo, zinek, chrom a další. Vyjmenované jsou pouze ty, se kterými se setkávají instalatéři. Výše uvedené kovy jsou chemické prvky. Kromě nich používají instalatéři mnoho výrobků vyrobených ze slitin různých kovů – nejčastěji jsou to bronz a mosaz.

Železo, ocel, litina Železo se vyrábí ve vysokých pecích z železné rudy. Samotné železo je nekvalitní materiál, nedá se kout a opracovávat, protože by prasklo nebo se jinak poškodilo. Ocel se vyrábí ze železa, říká se jí také kujné železo. Ocel se podle složení a kvality dělí do tříd, nejhorší kvalitu má ocel třídy 10, nejkvalitnější je třída 19. Litina se vyrábí také ze železa, ale proti oceli má více uhlíku, obvykle 3 %. Uhlík způsobuje, že litina se nedá ohýbat nebo svařovat.

Rozdělení neželezných kovů Podle hustoty jsou kovy lehké (hliník, hořčík) a těžké. Hranicí je hustota 5 kg/dm3. Podle teploty tavení jsou kovy nízkotavitelné (olovo, cín, zinek) a vysokotavitelné. Podle ceny se dělí kovy na drahé (zlato, stříbro, platina) a nedrahé. Dále se kovy dělí podle elektrické vodivosti výskytu (vzácné), radioaktivity apod.

Hliník Hustota (kg/m3) 2700 Teplota tavení (oC) 660 Svařitelnost dobrá Patří mezi lehké kovy, vyrábí se ze suroviny pod názvem bauxit. Instalatéři používají hliník pro těsnění hrdel litinových trub, z hliníkových fólií se dělá výztuž do plastových vícevrstvých trubek. Z hliníku se vyrábějí radiátory. Nejdůležitější vlastnosti uvádí tabulka. Hustota (kg/m3) 2700 Teplota tavení (oC) 660 Svařitelnost dobrá Tvárnost Korozivzdornost

Měď Hustota (kg/m3) 8960 Teplota tavení (oC) 1083 Svařitelnost dobrá Má velmi dobrá vlastnosti a využívá se v instalatérské praxi často. Protože měď ve spojení s jinými materiály tvoří elektrochemický článek, musí se potrubí z mědi a potrubí z oceli spojit správně – jinak by došlo časem ke korozi v místě spoje. Nejdůležitější vlastnosti ukazuje tabulka. Hustota (kg/m3) 8960 Teplota tavení (oC) 1083 Svařitelnost dobrá Tvárnost Korozivzdornost

Cín Hustota (kg/m3) 7300 Teplota tavení (oC) 232 Svařitelnost dobrá Má ze všech běžně používaných kovů nejmenší teplotu tavení. Nereziví, je zdravotně nezávadný, dobře vede elektrický proud. Nejvíce cínu se používá k pocínování plechů. Instalatéři používají cín jako pájku pro měkké pájení měděných trubek. Hustota (kg/m3) 7300 Teplota tavení (oC) 232 Svařitelnost dobrá Tvárnost Korozivzdornost

Ostatní kovy K dalším důležitým kovům, které se často používají, patří olovo, nikl, zinek, hořčík, titan, chrom a další. Pro instalatéry mají největší význam: Zinek – používá se k pozinkování ocelových trubek z vnitřní i vnější strany. Chrání trubky před korozí a zajišťují zdravotní nezávadnost. Trubky se mohou použít na pitnou vodu. Chrom – pochromované oceli nebo jiné materiály jsou korozivzdorné. Části čerpadel a dalších výrobků se vyrábějí z chromované oceli, aby nezrezivěly.

Prášková metalurgie Používá se pro ni také název slinuté karbidy. Je to výroba kovových prášků, které se dále používají pro výrobu břitových destiček řezných nástrojů a dalších výrobků, které musí odolávat vysoké teplotě. Slinuté karbidy jsou spečené kovové prášky z prvků wolfram, titan, tantal, molybden, kobalt a dalších. Prášek se namíchá z určitých prvků v určitém poměru, slisuje a pak ohřeje na teplotu několik set stupňů. Vznikne tak velmi tvrdý materiál s vysokou odolností proti teplotě. Ze slinutých karbidů se pro instalatéry vyrábějí brusné a řezné kotouče do rozbrušovacích pil.

Kontrolní otázky: Otázka – Jak se rozdělují kovy? Otázka – Jaký je rozdíl mezi železem, ocelí a litinou? Otázka – Jaké výrobky používají instalatéři z oceli a z litiny? Otázka – Jaké výrobky používají instalatéři z mědi? 5. Otázka – K čemu používají instalatéři cín? 6. Otázka – Jaké je využití zinku a chromu? 7. Otázka – Jaké výrobky vznikají pomocí práškové metalurgie?

Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní Obr. 2: vlastní Obr. 3: vlastní

Seznam použité literatury: [1] Bothe, O.: „Strojírenské technologie“, Praha, SNTL, 1983

Děkuji za pozornost 