VI. Neutronová interferometrie II. KOTLÁŘSKÁ 2.DUBNA 2008 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr 2007 - 2008.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Maloúhlový rozptyl neutronů
Advertisements

Elektromagnetické vlny (optika)
Lekce 7 Metoda molekulární dynamiky I Úvod KFY/PMFCHLekce 7 – Metoda molekulární dynamiky Osnova 1.Princip metody 2.Ingredience 3.Počáteční podmínky 4.Časová.
Základy mechaniky tekutin a turbulence
Studium dynamiky jádro-jaderných srážek pomocí korelační femtoskopie na experimentu STAR Jindřich Lidrych.
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
Konstanty Gravitační konstanta Avogadrova konstanta
Elektromagnetické vlnění
Radiální elektrostatické pole Coulombův zákon
2.1 Difrakce na krystalu - geometrie
Interference světla Optika patří mezi nejstarší části fyziky – byla známu už ve starověkém Řecku. V 17. století se začaly rozvíjet dvě teorie o šíření.
Elementární částice Leptony Baryony Bosony Kvarkový model
1 Registrovaná (detekovaná) intenzita Polarizační faktor  22  z =  /2-2   y =  /2 x z Nepolarizované záření.
18. Vlnové vlastnosti světla
O duhových barvách na mýdlových bublinách
Kvantové vlastnosti a popis atomu
Ohyb světla, Polarizace světla
VII. Neutronová interferometrie II. cvičení KOTLÁŘSKÁ 7. DUBNA 2010 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
Homogenní elektrostatické pole
IX. Vibrace molekul a skleníkový jev KOTLÁŘSKÁ 23.DUBNA 2008 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
Vypracoval: Karel Koudela
Jak vyučovat kvantové mechanice?
Teorie relativity VŠCHT Praha, FCHT, Ústav skla a keramiky Motivace: Elektrony jsou již u relativně malých energií relativistické (10 keV). U primárních.
FII-4 Elektrické pole Hlavní body Vztah mezi potenciálem a intenzitou Gradient Elektrické siločáry a ekvipotenciální plochy Pohyb.
K čemu může vést více vlnění
BARYONOVÉ REZONANCE a další 1. Zachování I I=3/2 K je konstanta 2.
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
Pojem účinného průřezu
Elektromagnetické vlnění
VII. Jev Aharonov-Bohm a co s tím souvisí KOTLÁŘSKÁ 9.DUBNA 2008 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
INTERFERENCE VLNĚNÍ.
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
I. Měřítka kvantového světa Cvičení
Interference světla za soustavy štěrbin Ohyb na štěrbině
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Relativistický pohyb tělesa
Str. 1 TMF045 letní semestr 2006 IX Vlnová funkce jako pravděpodobnost ve fázovém prostoru lekce (IX - XI)
Monte Carlo simulace Experimentální fyzika I/3. Princip metody Problémy které nelze řešit analyticky je možné modelovat na základě statistického chování.
I. Měřítka kvantového světa Cvičení KOTLÁŘSKÁ 2. BŘEZNA 2011 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
5.4. Účinné průřezy tepelných neutronů
IX. Vibrace molekul a skleníkový jev cvičení
VI. Neutronová interferometrie cvičení KOTLÁŘSKÁ 3. DUBNA 2013 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
VI. Difrakce atomů a molekul KOTLÁŘSKÁ 23. BŘEZNA 2006 F4110 Fyzika atomárních soustav letní semestr
Gaussův zákon elektrostatiky
molekula... také vlnové vlastnosti těžkosti: velká hmotnost  malá je to složitý systém H2H2 p p d e e M  < d... podivné; objekty z "našeho" světa, zde.
str. 1 TMF045 letní semestr 2006 VI a VII Vlastní řešení Hamiltoniánu s komplexní energií metoda komplexního škálování.
2.5 Rozptyl obecněji.
Základy kvantové mechaniky
Mechanika IV Mgr. Antonín Procházka.
IV. Elektronová optika cvičení KOTLÁŘSKÁ 20. BŘEZNA 2013 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
V. Neutronová interferometrie KOTLÁŘSKÁ 26. BŘEZNA 2008 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
IV. KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY a RELACE E.t   TUNELOVÁNÍ Z RESONANČNÍCH STAVŮ (-ROZPAD)
VIII. Vibrace víceatomových molekul cvičení
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_AJK-3.PT-26-Londýn Název školyStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno.
VI. Neutronová interferometrie cvičení KOTLÁŘSKÁ 11. DUBNA 2012 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_AJK-3.PT-20-Mezilidské vztahy Název školyStřední odborná škola a Střední odborné učiliště,
VLNOVÉ VLASTNOSTI ČÁSTIC. Foton foton = kvantum elmag. záření vlnové a zároveň částicové vlastnosti mimo představy klasické makroskopické fyziky Louis.
Fyzika I-2016, přednáška Dynamika hmotného bodu … Newtonovy zákony Použití druhého pohybového zákona Práce, výkon Kinetická energie Zákon zachování.
VII. Neutronová interferometrie KOTLÁŘSKÁ 5. DUBNA 2006 F4110 Fyzika atomárních soustav letní semestr
Fyzika větrných elektráren a mlýnů
Interference a difrakce
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Chaos (nejen) v jádrech
VIII. Jev Aharonov-Bohm a co s tím souvisí
VIII. Jev Aharonov-Bohm a co s tím souvisí cvičení
Michelsonův interferometr
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
změna tíhové potenciální energie = − práce tíhové síly
Transkript prezentace:

VI. Neutronová interferometrie II. KOTLÁŘSKÁ 2.DUBNA 2008 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr

VI. Kvantová interferometrie KOTLÁŘSKÁ 2.DUBNA 2008 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr

Úvodem Druhá část přednášky o kvantové interferometrii Kromě samotné interferenční podmínky je důležitá otázka kontrastu, tedy viditelnosti „proužků“ Výpočet intensit a zavedení koherenčních funkcí pro smíšený stav Interference pomocí vlnových klubek Koherenční délka a jak obnovit fázovou koherenci jakoby již ztracenou

Znovu Schrödingerovy vlny

5 K06 Schrödingerovy vlny – kvasiklasická aproximace Částice ve vnějším poli: Schrödingerova rovnice stacionární řešení velikost lokálního vlnového vektoru vln. klubka stacionární vlny klasické trajektorie vlastně Fresnelova aproximace fys. optiky INDEX LOMU

6 K06 Schrödingerovy vlny – kvasiklasická aproximace Částice ve vnějším poli: Schrödingerova rovnice stacionární řešení velikost lokálního vlnového vektoru vln. klubka stacionární vlny klasické trajektorie vlastně Fresnelova aproximace fys. optiky INDEX LOMU DNES PŮJDEME POZPÁTKU

I. krok Průchod stacionární vlny interferometrem

8 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna Obecné schema interferometru DZDZ kvasiklasická vlna kv–kl.vlna

9 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna Obecné schema interferometru interferometr se vzorkem nebo vnějším polem DZDZ ostatní je ve fázi zachování toku vykompensováno prázdný interferometr

10 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna Obecné schema interferometru interferometr se vzorkem nebo vnějším polem DZDZ ostatní je ve fázi zachování toku vykompensováno prázdný interferometr

11 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna INTENSITY interferometr se vzorkem nebo vnějším polem prázdný interferometr kontrast visibility

12 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna INTENSITY interferometr se vzorkem nebo vnějším polem prázdný interferometr kontrast visibility

13 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna INTENSITY interferometr se vzorkem nebo vnějším polem prázdný interferometr kontrast visibility = I max

14 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna INTENSITY interferometr se vzorkem nebo vnějším polem prázdný interferometr kontrast visibility = I max

15 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna INTENSITY interferometr se vzorkem nebo vnějším polem prázdný interferometr kontrast visibility = I max

16 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna INTENSITY interferometr se vzorkem nebo vnějším polem prázdný interferometr kontrast visibility = I max

17 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna kontrast visibility a výběr cesty which way welcher Weg Kontrast je největší pro symetrické rozdělení svazků, když volba cesty jedním anebo druhým ramenem je neurčitá

18 Intensita na výstupu interferometru I: stacionární monochromatická vlna kontrast visibility a výběr cesty which way welcher Weg Kontrast je největší pro symetrické rozdělení svazků, když volba cesty jedním anebo druhým ramenem je neurčitá

Vložka: výpočet pro optický potenciál

20 K06 Optický potenciál neutronů v PL Dlouhovlnné neutrony vnímají prostorovou střední hodnotu potenciální energie celková potenciální energie ve vzorku  efektivní konstantní pot. energie index lomu

21 Výpočet fáze pro optický potenciál neutronů v PL index lomu DZ C B A D Numerický příklad pro Al

22 Výpočet fáze pro optický potenciál neutronů v PL index lomu DZ C B A D Numerický příklad pro Al

23 Výpočet fáze pro optický potenciál neutronů v PL index lomu DZ C B A D Numerický příklad pro Al

24 Výpočet fáze pro optický potenciál neutronů v PL index lomu DZ C B A D Numerický příklad pro Al

25 Výpočet fáze pro optický potenciál neutronů v PL index lomu DZ C B A D Numerický příklad pro Al

26 Výpočet fáze pro optický potenciál neutronů v PL index lomu DZ C B A D Numerický příklad pro Al

II. krok Interference reálného svazku: Čisté a smíšené stavy v kvantové fyzice

28 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární čistý stav Dopadající svazek je monochromatická vlna. Čistý stav ideální případ Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru:

29 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru:

30 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru:

31 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru:

32 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru: REÁLNÝ PŘÍKLAD Dvojitý gaussovský profil EXPERIMENTÁLNÍ POHLED

33 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru: POHLED ZÁKLADNÍ: STAVY KVANTOVÉ TEORIE stavčistýsmíšený struktura střední hodnoty

34 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru: POHLED ZÁKLADNÍ: STAVY KVANTOVÉ TEORIE stavčistýsmíšený struktura střední hodnoty Dvojí středování: vnitřní kvantově mech. vnější vážený průměr po směsi stavů oslabuje koherenci Limitní případ:

35 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru: POHLED ZÁKLADNÍ: STAVY KVANTOVÉ TEORIE stavčistýsmíšený struktura střední hodnoty Dvojí středování: vnitřní kvantově mech. vnější vážený průměr po směsi stavů oslabuje koherenci Limitní případ: Dirac, von Neumann matice hustoty

36 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru: ekvivalentní, ale velmi produktivní přepis

37 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru:

38 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru:

39 Intensita na výstupu interferometru II: stacionární smíšený stav Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru:

40 Intensita na výstupu interferometru II: Gaussovo rozdělení Dopadající svazek není monochromatická vlna. Můžeme si představit nekoherentní směs vln o různých energiích: Smíšený stav Intensity od jednotlivých vln ve směsi se sčítají: vlny nejsou navzájem koherentní. Záleží na tom, jak rozdíl fází závisí na energii vlny nebo lépe na vlnovém vektoru:

41 Intensita na výstupu interferometru II: Gaussovo rozdělení

42 Konečný výraz pro intenzitu na výstupu závisí na dvou parametrech svazku Intensita na výstupu interferometru II: Gaussovo rozdělení

43 Konečný výraz pro intenzitu na výstupu závisí na dvou parametrech svazku Intensita na výstupu interferometru II: Gaussovo rozdělení

44 Konečný výraz pro intenzitu na výstupu závisí na dvou parametrech svazku Intensita na výstupu interferometru II: Gaussovo rozdělení a jediné fázové proměnné

45 Intensita na výstupu interferometru II: Gaussovo rozdělení EXPLICITNÍ VÝRAZY (nám již známé) I. PRO POHYB V GRAVITAČNÍM POLI ZEMĚ II. PRO OPTICKÝ POTENCIÁL V LÁTCE … vrátíme se k interpretaci COW experimentu v neutronové gravimetrii

46 B7 Interferenční gravimetrie: jeden z prvních výsledků osa natáčení je vodorovná COW experiment … Collela, Overhauser, Werner  kontrast brzo vymizí: to neumíme vysvětlit jen počítáním fázových posuvů. Příště úplnější teorie

47 B7 Interferenční gravimetrie: jeden z prvních výsledků osa natáčení je vodorovná COW experiment … Collela, Overhauser, Werner

48 B7 Interferenční gravimetrie: jeden z prvních výsledků osa natáčení je vodorovná COW experiment … Collela, Overhauser, Werner

49 B7 Interferenční gravimetrie: jeden z prvních výsledků COW experiment … Collela, Overhauser, Werner osa natáčení je vodorovná

50 B7 Interferenční gravimetrie: jeden z prvních výsledků COW experiment … Collela, Overhauser, Werner osa natáčení je vodorovná

III. krok Nestacionární popis interferometru: Průlet vlnových klubek

52 Interference vlnových klubek: samotné klubko Popis svazku pomocí klubek je vlastně propoj mezi částicemi v reaktoru a vlnami v interferometru. Klubko se hodí tak nějak do obojích míst. TŘI KROKY (1D klubka) krok 1. stojící klubko krok 2. klubko s nenulovou hybností krok 3. klubko uvedeme do pohybu Toto platí pro každou volbu počáteční vlnové funkce. Co je "klubko"? Má omezený rozsah v k-prostoru

53 Interference vlnových klubek: samotné klubko Pak můžeme provést běžnou klubkovou transformaci zanedbáme rozplývání: linearisace v (malém) q

54 Průlet rozděleného klubka interferometr se vzorkem prázdný interferometr

55 Interference vlnových klubek: zpožděné klubko ve vnějším potenciálu Známe ; k snadno přepočteme na energii pomocí DRÁHOVÝ POSUN překryv

56 Interference vlnových klubek: zpožděné klubko ve vnějším potenciálu Známe ; k snadno přepočteme na energii pomocí

57 Interference vlnových klubek: zpožděné klubko ve vnějším potenciálu Známe ; k snadno přepočteme na energii pomocí DRÁHOVÝ POSUN překryv

58 Interference vlnových klubek: výpočet intensity Časově závislá intensita Po vystředování po časech (to odpovídá pozorování) rozdělení po energiích … jako u stacionárního smíšeného případu: dva velmi blízké popisy náhodný proud klubek a nehomogenní směs rovinných vln o stejné šířce jsou dva ekvivalentní popisy stejného stavu

59 relativní posun klubek Å GAUSSOVSKÉ KLUBKO Interference vlnových klubek: výpočet intensity Časově závislá intensita Po vystředování po časech (to odpovídá pozorování) rozdělení po energiích … jako u stacionárního smíšeného případu: dva velmi blízké popisy náhodný proud klubek a nehomogenní směs rovinných vln o stejné šířce jsou dva ekvivalentní popisy stejného stavu

60 relativní posun klubek Å GAUSSOVSKÉ KLUBKO Interference vlnových klubek: výpočet intensity Časově závislá intensita Po vystředování po časech (to odpovídá pozorování) rozdělení po energiích … jako u stacionárního smíšeného případu: dva velmi blízké popisy náhodný proud klubek a nehomogenní směs rovinných vln o stejné šířce jsou dva ekvivalentní popisy stejného stavu Å klubko neurčitost hybnosti velikost klubka svazek sp. šířka svazku koherenční délka

ukázka 1. „fázové echo“ v neutronové interferometrii

62 Fázové echo v neutronové interferometrii ZÁKLADNÍ IDEA do jedné cesty vložili blok Bi tak tlustý, že interference prakticky vymizela pak za něj vsunuli blok Ti. Ten má zápornou rozptylovou délku b, protože je magnetický atd. Proto zase to dráhové zpoždění vykompensoval

63 Fázové echo v neutronové interferometrii ZÁKLADNÍ IDEA do jedné cesty vložili blok Bi tak tlustý, že interference prakticky vymizela pak za něj vsunuli blok Ti. Ten má zápornou rozptylovou délku b, protože je magnetický atd. Proto zase to dráhové zpoždění vykompensoval

64 Fázové echo v neutronové interferometrii ZÁKLADNÍ IDEA do jedné cesty vložili blok Bi tak tlustý, že interference prakticky vymizela pak za něj vsunuli blok Ti. Ten má zápornou rozptylovou délku b, protože je magnetický atd. Proto zase to dráhové zpoždění vykompensoval

65 Fázové echo v neutronové interferometrii ZÁKLADNÍ IDEA do jedné cesty vložili blok Bi tak tlustý, že interference prakticky vymizela pak za něj vsunuli blok Ti. Ten má zápornou rozptylovou délku b, protože je magnetický atd. Proto zase to dráhové zpoždění vykompensoval

ukázka 2. obnovení koherence dodatečnou filtrací

67 Dodatečný výběr impulsu … opravdu pěkný kvantový efekt tato část aparatury je standardní Bi blok vyvolává podle potřeby i velká zpoždění

68 Dodatečný výběr impulsu … opravdu pěkný kvantový efekt tato část aparatury je standardní Bi blok vyvolává podle potřeby i velká zpoždění vycházející neutrony nejdou rovnou do detektoru, ale ještě jednou jsou analysovány podle hybnosti

69 B7 Celé zařízení kolem neutronového interferometru KOMPLEMENTARITA V PRAXI termalisace lokalis. r částice kolimace neurčité monochromatisace vlna p dopadající svazek neurčité vlastní experiment vlna p interference vycházející svazky neurčité detekce – redukce lokalis. r ztráta kvantové částice koherence schema z r. 1974

70 Celé zařízení kolem neutronového interferometru KOMPLEMENTARITA V PRAXI termalisace lokalis. r částice kolimace neurčité monochromatisace vlna p dopadající svazek neurčité vlastní experiment vlna p interference dodatečně filtrované vycházející svazky vlna p detekce – redukce lokalis. r ztráta kvantové částice koherence from the reactor

71 Dodatečný výběr impulsu … opravdu pěkný kvantový efekt tato část aparatury je standardní Bi blok vyvolává podle potřeby i velká zpoždění vycházející neutrony nejdou rovnou do detektoru, ale ještě jednou jsou analysovány podle hybnosti Zachytí se tak zdánlivě již ztracená koherence klubek, která se viditelně vůbec nepřekrývají, ale mají ovšem stejné složky v impulsové representaci

72 Výsledky experimentu interference klubek dodatečná filtrace Měření intensity jednotlivých složek ve spektru hybností: rozdělená klubka mají několik maxim bez filtrace

73 Interpretace postselekčního experimentu už známe

74 Interpretace postselekčního experimentu už známe nulový posuv Gaussovské klubko o šíři 50Å odpovídá Gaussovské rozložení impulsů kolem střední hodnoty

75 Interpretace postselekčního experimentu klubka se ještě podstatně překrývají Gaussovská klubka o šíři 50Å posunuta také o 50Å odpovídá oscilující rozložení impulsů kolem střední hodnoty; obálka je stále týž Gauss

76 Interpretace postselekčního experimentu klubka se nepřekrývají a neinterferují spolu Gaussovská klubka o šíři 50Å posunuta také o 100Å odpovídá silně oscilující rozložení impulsů kolem střední hodnoty; obálka je stále týž Gauss, avšak filtrování bude stále náročnější Autoři označují obě klubka jako stavy Schrödingerovy kočky

77 Proč impulsové rozdělení osciluje impulsové rozdělení= Gaussovka  oscilující faktor Rychlost oscilací je přímo úměrná prostorové vzdálenosti obou klubek

78 Proč tomu říkají „stavy Schrödingerovy kočky“ trochu nadnesené Máme klubko rozdělené experimentem na dvě části, natolik, že nepozorujeme již interferenci, v principu ale stále ještě kvantově koherentní!! Postselekční experiment prokazuje, že vzájemná koherence je stále zachována, záleží jen na otázce, kterou položíme

79 Random thoughts around the Schrödinger Cat The famous paragraph (translated to English) Naturwiss. 23 (1935) 807 ff taken from [1] p. 152 ff This seems to be clear, but people read it the way they liked. They probably skipped the paragraph just before... Figure from [4] p. 138

80 What was on ES’s mind: Recognition that the idea (alas, his own) of a blurred cloud described by the  -function is not correct for an individual event as measured by a classical instrument; as put by B. d’Espagnat, «... to picture it more vividly, Schrödinger, in the account he gave of it, replaced the instru- ment pointer by a cat » [2] p.159 No doubt, ES sold his notion all too well, but the formulation was somewhat over- done. In the chain, the Geiger + relay links are already classical and their wave functions are doubtful. Tacitly, people usually simplify the system to a two-state nucleus and a two-state « cat »: ATOMbefore decayafter decay CATalivedead

81 What is wrong then? Is it the observer, who causes the «reduction»?? meaning he kills the pointer cat?? Or may be his friend, as suggests Wigner [1], p. 168 von Neumann chain is Cartesian dualism at its extreme Other questions (about the cat): Doesn't a cat have a mind herself? A cat is an open dissipative system with non-zero temperature. Should we not use a density matrix (... ridiculous) Or does it possess a wave-function?

The end