VIKINGOVÉ Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Počátky Anglie Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petra Pitronová. Materiál zpracován v rámci projektu Implementace ICT techniky.
Advertisements

Vikingové Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petra Pitronová. Materiál zpracován v rámci projektu Implementace ICT techniky.
SEVERNÍ AMERIKA OSVOJOVÁNÍ
LODNÍ DOPRAVA.
Vikingové Dějepis VY_32_INOVACE_306, 16. sada, D
Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/ Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_02
VIKINGOVÉ By Martin Ehrlich 2.B.
SEVEŘANÉ NORMANÉ VARJAGOVÉ VIKINGOVÉ.
Kryštof Balajka Vikingové.
Zemětřesení Název školy
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Příjemce: Doporučeno pro: 7. ročník Předmět: dějepis Autor: Jakub Komrska Základní škola.
Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí pro 21. století.
Základní typy monarchií
Normané - muži severu na svých cestách
SLOVANÉ Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
VY_32_INOVACE_22_20 Základní vzdělávání – Člověk a společnost - Dějepis Název materiálu Vikingové – postrach Evropy v 9. stol. Anotace – Žáci se formou.
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět : Dějepis Ročník : 7.
VIKINGOVÉ: PhDr. Jana Žáková
Monzuny Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
Oběh vzduchu na Zemi Název školy
Práce nutné ke vzniku mapy
VIKINGOVÉ KNÍŽATA MOŘÍ OBJEVITELÉ DALEKÝCH ZEMÍ
Národy světa Název školy
Mgr. Lenka Venclová 7. ročník
Evropa v boji s Vikingy Dě 6A/8 VII-01.
Srovnej 1. a 2. světovou válku - zbraně
Vodstvo ČR Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Zdeňka Šupková Název šablonyIII/2.
Funkcionalistický Zlín – významné stavby
Měsíc Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
Pravěk II - Věstonická venuše
Země jako vesmírné těleso
Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu
Barevné modely Název školy
Čas a časová pásma Název školy
Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu
Symbolismus Název školy
Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/
Socioekonomická geografie - opakování
ZŠ TGM Rajhrad Autor: M. Kocmanová
Středověk Výboje Vikingů Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0108.
Světové obyvatelstvo 1 Název školy
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Autor Mgr. Z.Šupková Název šablonyIII/2.
Administrativní členění ČR
Pop-art Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
Vikingové Autorem práce, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Marie Toncrová.
Funkcionalistický Zlín
Filozofie 20. století - Fenomenologie
Severní Evropa Z_119_Evropa_Severní Evropa
Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století.
Poznávání krajů českých
Poznávání krajů moravských
Tibet Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí pro 21.
Surrealismus Název školy
Geometrická abstrakce
Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století.
Vikingové.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Zdeňka Šupková Název šablonyIII/2.
Datové formáty Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí.
Pravěk I Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
Land-art Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
Postimpresionismus – Cézanne, Gauguin Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj.
Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí pro 21. století.
Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová Použitá literatura: Kolektiv autorů: DĚJEPIS – Středověk a počátky novověku pro 7. ročník. Nová škola Válková, V.:
Vypracoval: Štěpán Boudný Garant: Miroslava Kubíčková.
Masarykova základní škola Debř, Mladá Boleslav, příspěvková organizace Název a číslo materiálu: VY_32_INOVACE_04_Člověk a společnost_7. ročník_Francie.
Vikingové. Kdo byli vikingové  patřili mezi germánské kmeny  slovo Viking je pravděpodobně odvozeno od vík=záliv, říkali si tak obyvatelé dnešního Dánska,
VIKINGOVÉ Téma: Dějepis – 7. třída
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Transkript prezentace:

VIKINGOVÉ www.zlinskedumy.cz Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Vikingové Označení DUM VY_32_INOVACE_10_3_05 Autor Mgr. Radek Šipula Datum 14. 07. 2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Středověk Ročník 2. ročník, kvinta - sexta www.zlinskedumy.cz

VYSVĚTLENÍ POJMU: VIKINGOVÉ (VIKINGR =MUŽI FJORDŮ) byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. - 11. století vydávali na „VIKING“ = loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí - 2 videa: VIKINGOVÉ (4:56) a NEOHROŽENÍ MOŘEPLAVCI (1:58) pro evropské státy tehdy představovali hrozivé nebezpečí z hlediska etnického původu představovali SEVERNÍ větev GERMÁNŮ v EVROPĚ byli nazýváni NORMANY (FRANCIE), DÁNY (ANGLIE), ASCOMANY (NĚMECKO) nebo VARJAGY (RUS, BYZANC) 1] 2]

MAPA VIKINGSKÝCH PLAVEB: v konečném důsledku zapříčinili VIKINGOVÉ vznik FRANCIE i ANGLIE 3]

MAPA VIKINGSKÝCH MĚST VE SKANDINÁVII: 4]

VIKINGOVÉ: VIKINGOVÉ patřili k severským germánským kmenům, které dlouho odmítaly přijmout křesťanství zatímco JIŽNÍ EVROPA se v raném středověku potýkala s MUSLIMY, ZÁPADOEVROPSKÉ státy musely čelit nebezpečí ze SEVERU od konce 8. až do konce 11. století útočili VIKINGOVÉ na BRITSKÉ OSTROVY a jižní pobřeží SEVERNÍHO moře důležitým důvodem pro jejich výpady byla nehostinnost evropského severu možná tam také došlo k určitému přelidnění, neboť VIKINGOVÉ pěstovali mnohoženství vzhledem k tomu, že dědicem byl vždy jen nejstarší syn, zbývalo mladším sourozencům pouze vystěhování nebo kořistění na cizí účet

VIKINGOVÉ: VIKINGOVÉ byli vynikajícími válečníky nejvýznamnější postavení měla na jejich společenském žebříčku vojenská družina a její náčelník obyvatelé oblastí postižených vikingskými vpády mezi severskými útočníky nerozlišovali a všechny je označovali jako NORMANY (muži ze severu) na dobytých územích se VIKINGOVÉ často usazovali například oblast na severozápadě FRANCIE nese jejich jméno dodnes (NORMANDIE)

ZAJÍMAVOST - LODĚ VIKINGŮ: VIKINGOVÉ se mohli plavit po mořích díky svým vynikajícím lodím stavba lodí u nich byla v tehdejších podmínkách dovedena k dokonalosti a lidé ji vnímali jako posvátný úkon 5]

LODĚ VIKINGŮ: VIKINGOVÉ své námořní lodě budovali asi od 8. století původně zřejmě užívali pouze jeden základní typ lodi, ze kterého se později odvodily úzké a pohyblivé LANGSKIPY a širší KNARRY s vyšší nosností, ale horší ovladatelností TYPY VIKINGSKÝCH LODÍ: DRAKKAR - v 9. století, válečná loď SNEKKAR - v 9. století, válečná loď KNARR - v 10. - 11. století kolonizátorská a obchodní loď

DRAKKAR: 6] DRAKKAR byla rychlá vikinská dlouhá námořní a říční loď tento termín však podle námořních historiků přísluší správně pouze největším válečným lodím, kdežto válečné lodě běžné velikosti se nazývají LANGSKIP DRAKKAR je jednořadá válečná veslice se sklopným stěžněm a velkou příčnou ráhnovou plachtou, zaoblenou přídí i zádí, ovládaná kormidelním veslem nejčastější délka lodě byla 30 až 40 metrů šířka trupu odpovídala zhruba šestině délky DRAKKAR se vyznačoval snadnou ovladatelností, rychlostí a odolností proti nepřízni počasí díky nízkému ponoru mohl přistávat i na mělčinách či plout řekou DRAKKAR znamená dračí loď, pojmenován byl podle DRAČÍ hlavy, kterou měl zdobenou příď; loď s hlavou hadí se nazývá SNEKKAR 6]

SNEKKAR: SNEKKAR byla rychlá vikinská loď, LANGSKIP, velmi podobná DRAKKARU byla však menší, zpravidla do 25 metrů délky šířka i ponor lodi byl zmenšen ve stejném poměru jako délka lodi SNEKKAR měl příď zdobenou HADÍ hlavou, na rozdíl od dračí hlavy na DRAKKARU SNEKKAR měl vynikající pohyblivost a mohl se plavit po řekách i na moři byl vybaven jedinou obdélnou plachtou, k pohánění se užívalo také vesel 7] 8]

KNARR: KNARR, také KNORRE, byla vikinská obchodní a kolonizátorská loď z 10. - 11. století na rozdíl od válečných lodí (LANGSKIPŮ) byla kratší a širší KNARR byla v průměru 15 m dlouhá a 5 m široká plachetnice s otevřenou palubou 9]

KNARR: KNARRY používaly vesla jen v přístavech trup byl vyroben z borového dřeva tato loď byla schopna dálkové plavby přes oceán - na KNARRECH norští VIKINGOVÉ kolonizovali ISLAND a GRÓNSKO KNARR měl stejný tvar přídě a zádě jako ostatní vikinské lodě, kormidelní veslo na pravoboku a uprostřed lodě stěžeň s ráhnovou plachtou větší šířka lodě nevyplývá jen toho, že by na nich bylo třeba více místa pro zboží, dobytek, nebo vystěhovalce, ale i z navigačních důvodů plachetnice, která nepoužívá vesla, musí být širší, aby na vlnách měla větší stabilitu, kterou úzkým válečným lodím pomáhaly zvyšovat dvě řady vesel OBRÁZEK 1

ZAJÍMAVOST - MÝTY A LEGENDY VIKINGOVÉ měli velmi bohatou a propracovanou mytologii VALHALLA - obří hodovní síň kde ODIN shromažďuje duše lidských bojovníků z nichž buduje armádu pro závěrečnou bitvu až nastane konec světa - RAGNAROK duše do VALHALLY přinášely VALKÝRY - ženské služebnice bohů lidé vznikli tak, že ODIN, VILI a VÉ vdechli život dvěma kmenům, které našli vyplavené na pláži, muž byl z jasanu - ASK a žena z jívy - EMBLA trojice hlavních bohů se později rozrostla na početnou rodinu, sám ODIN stanul v čele všech bohů, neboť obětoval své oko, aby získal moudrost ze studně moudrosti se svojí manželkou bohyní FRIGG zplodil několik synů - například boha války TYRA zřejmě nejpopulárnějším jeho synem, i když vzešlým z jiné ženy, byl THOR - bůh hromu velmi populární postavou byl také LOKI, ODINŮV nevlastní bratr a míšenec obra a boha byl lstivý, škodolibý a prospěchářský a bohům způsobil nejednu nepříjemnost

SPOLEČNOST A PRÁVNÍ SYSTÉM: VIKINGOVÉ se dělili se do tří stavů do nejnižší skupiny patřili OTROCI (byli na tom stejně jako otroci v Evropě) další byl SELSKÝ STAV SEDLÁCI sice nehospodařili na velkých pozemcích, ale byli svobodní do tohoto stavu patřili také ŘEMESLNÍCI a VÁLEČNÍCI, podnikali velké zámořské výpravy nad tímto stavem bylo místo JARLŮ (jakási ŠLECHTA, VELKOSTATKÁŘI) měli docela slušný majetek, díky němu si také mohli udržet vlastní družinu a mnohdy vlastnili i lodě nad tím vším stál KRÁL toho si ze svého středu volili náčelníci, jeho moc byla omezena mocí lidu(shromážděním svobodných mužů - THINGU) učinit rozhodnutí proti jejich vůli bylo i pro krále velice obtížné, skoro až nemožné ČEST znamenala pro VIKINGY vše, a tak se velice často uchylovali k soubojům, jež byly nedílnou součástí jejich životů a kultury vikingské ženy měly také svá práva, mohly muže například žalovat, jestliže na ně sáhl (podle toho, kam sáhl, soud určil, kolik musí muž zaplatit)

OBLEČENÍ VIKINGŮ: způsob oblékání VIKINGŮ závisel na třech věcech 1. v jaké části SKANDINÁVIE žili 2. jaké bylo jejich postavení ve společnosti 3. jak byli bohatí oblečení VIKINGŮ bylo přizpůsobeno jeho použití a pohodlí protože skandinávské podnebí je chladné, bylo oblečení především teplé, většinou vlněné nebo lněné VIKINGOVÉ měli rádi pestré barvy a často jimi své oblečení zdobili barviva na látky byla přírodní a získávala se z rostlin. každá vikinská žena měla doma nástroje pro výrobu látek protože výroba každého kusu oblečení byla časově velmi náročná, byl výsledný kus velmi jednoduchý VIKINGOVÉ se často vraceli ze svých cest s nákladem vlny a hedvábí, hedvábí však bylo velmi drahé, a tak si jej mohli dovolit pouze bohatí jedinci ženy nosily lněné šaty na kterých měly zástěru, která chránila šaty před ušpiněním (daly se do ní dát i často používané předměty, například nůž) drobné předměty se také uvazovaly kolem zápěstí protože šaty neměly žádné kapsy na hlavě nosily šátek, který byl u krku uvázán a opatřen broží

VIKINGSKÉ PÍSMO: vikingské RUNOVÉ písmo: 10]

NĚCO K ZAMYŠLENÍ: Vysvětlete, kdo jsou VIKINGOVÉ i odkud se v EVROPĚ objevili. V které činnosti vynikali, dokažte na příkladech. Díky svým nájezdům způsobili vznik některých evropských států, uveďte alespoň dva. Jak se nazývá jejich písmo.

ODPOVĚDI NA OTÁZKY: skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. - 11. století vydávali na „VIKING“ = loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí - z hlediska etnického původu představovali SEVERNÍ větev GERMÁNŮ byli vynikající mořeplavci v konečném důsledku mají na svědomí vznik ANGLIE i FRANCIE RUNY

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 1] Monro S. Orr. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leif_Ericson_on_the_shore_of_Vinland.gif 2] LARVOR. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brest_2012_Drakkar-Dreknor01.JPG 3] NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vikings-Voyages.png 4] ROSBORN, Sven. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Viking_towns_of_Scandinavia.jpg

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 5] BRUN, A.. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Drakkar_(Larousse_complete)_A_Brun.jpg 6] Jarmeryk. Moragsoorm commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Moragsoorm.jpg 7] BERTRAND, Sébastien. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Drakkar.jpg 8] ÉCLUSETTE. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stockholm_Drakkar.jpg 9] NEUVEDEN. upload.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Vidfamne-01.jpg

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 10] NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CodexRunicus.jpeg TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 260 s. ISBN 16-906-68 TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku 2. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 440 s. ISBN 16-913-68 HASKINS, Charles Homer: Normani v evropských dějinách: H+ H, 2008. 285 s. ISBN 9788073190712