Historie měření rychlosti světla Tomáš Brázdil 11.11.2004 FJFI ČVUT
První pokusy o vědecká měření c Počátkem 17.století se Galileo Galilei jako první pokouší o změření rychlosti světla. Ovšem díky nedokonalosti jeho ´techniky´ je jeho výsledek dalek jakékoliv vypovídací hodnoty
První skutečné měření – Ole Ch. Roemer První kdo změřil rychlost šíření světla byl slavný dánský astronom Ole Christiansen Roemer. Rychlost určil na tehdejší dobu až překvapivě blízkou skutečné hodnotě c. Jeho výsledek byl 225 000 km/s! (jen pro pořádek c = 299 792 458 m/s) Ole Ch. Roemer (1644-1710)
Experimenty pokračují… 1728 James Bradley stanovuje rychlost šíření světla na 301 000 km/s a definitivně tak ukončuje diskuze o konečnosti či nekonečnosti rychlosti šíření světla (k důkazu využil jevu zvaného hvězdná aberace) 1849 Francouzsky vědec Hippolyte Fizeau stanovuje c = 313 000 km/s 1850 Jean Foucault využívá své aparatury s rotujícím zrcadlem a stanovuje c = 299 792 458 m/s
Nákres Foucaultova zařízení 20. století 1926 americký fyzik Albert M. Michelson využívá Foucaultovy metody a měřenou hodnotu c zpřesňuje na 299 798 km/s Nákres Foucaultova zařízení Později se začali ve Foucaultově metodě využívat lasery Renesancí prošla i Galileova metoda, ovšem dnes nám roli luceren na vzdáleném konci nahrazují koutové odražeče na Měsíci
A jaká je tedy rychlost světla? Roku 1983 byla na 17.všeobecném kongresu o mírách a vahách definována rychlost světla ve vakuu jako 299 792 458 m/s přesně. Tato definice znamená, že se již nezabýváme zpřesňováním rychlosti světla, ale zpřesňováním velikosti metru (který je od roku 1983 definován jako vzdálenost kterou světlo ve vakuu proběhne za 1/299 792 458 sekundy)
Děkuji za pozornost!!!