Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů platný pro rok 2015 Změny vyplývající ze zákonného opatření senátu č. 344/2013 Sb. o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů a ze zákona č. 267/2014 Sb. Ing. Ilona Součková

Vyplácené podíly na zisku - zdanění srážkovou daní 15% Příjemce PO splňující podmínky pro osvobození - lze aplikovat § 19 – doplněn do § 19 bod 12 u a.s. s proměnným ZK tvořící podfondy se podmínky pro vymezení MS a DS posuzují za a.s. a podfondy samostatně Investiční fondy, které neodpovídají podmínkám stanoveným v písm. a) až d), budou zdaňovány jako běžní poplatníci daně z příjmů právnických osob obecnou sazbou daně 19%, neboť se svým charakterem mohou blížit běžnému podnikání.

Svěřenský fond- I. Svěřenský správce: může být právnická i fyzická osoba náleží mu plná správa svěřeného majetku - § 1448 odst. 3 NOZ v katastru nemovitostí evidován jako svěřenský správce nese zodpovědnost za vedení účetnictví Fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele: Příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku do svěřenského fondu a ze zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti nejsou předmětem daně z příjmů dle § 18 odst. 2 písm. e) ZDP Změna zákonem č. 267/2014 Sb.: uvedené ustanovení zrušeno a nahrazeno novým ustanovením § 21f) , který stanoví, že na uvedený majetek bude pohlíženo jako na vklad do obchodních korporací – změnu lze využít již za rok 2014 bude uplatněno i u fundací a ústavů

Účetní a daňový pohled na svěřenský fond II. SF může tvořit rezervu na opravy HM § 7 odst. 1 ZoR Svěřenský fond jako odpisovatel podle § 28 odst. 1 ZDP může odpisovat majetek, který je jeho součástí Svěřenský fond jako odpisovatel pokračuje v odpisování majetku § 30 odst. 10 ZDP Režim odpisování HM nabytého obmyšleným ze SF ( § 30 odst. 10 písm. n) ve spojení s § 27 odst. 1 písm. j) - upraveno zákonem č. 267/ 2014 Sb., a lze použít již za rok 2014 Zánik svěřenského fondu – uplynutím doby, na kterou byl zřízen - dosažením účelu, za kterým byl zřízen - rozhodne tak soud - všichni obmyšlení se vzdají práva na plnění Pro účely ZDP není veřejně prospěšným poplatníkem § 18 odst. 1 – příjmy z činnosti a nakládání s majetkem SF jsou předmětem daně

Veřejně prospěšní poplatníci I. pozitivní vymezení v § 17a odst. 1 ZDP § 17a) odst. 1 – VPP je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikám Definice vychází ze současného § 18 odst. 3 ZDP (poplatníci, kteří nebyli založení za účelem dosahování zisku )

Veřejně prospěšní poplatníci II. Negativní vymezení v § 17a odst. 1 ZDP obchodní korporace, Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář profesní komory s povinným i nepovinným členstvím a zájmová sdružení právnických osob, kde jsou členské příspěvky zdaňovány a u členů jsou daňově účinným nákladem U zájmových sdružení právnických osob zastupujících podnikatelské subjekty je kritériem pro zařazení do skupiny veřejně prospěšných poplatníků skutečnost, že mají osvobozeny členské příspěvky od daně z příjmů. (Poplatník, který nebyl založen za účelem podnikání, nemůže kompenzovat zisk z podnikatelských aktivit se ztrátami svého základního poslání.) zdravotní pojišťovny společenství vlastníků jednotek rodinné nadace Negativní vymezení veřejně prospěšných poplatníků je rozhodné pro aplikaci snížení základu daně z příjmů (§ 20 odst. 7) : u dotčených poplatníků nelze snižující položku uplatnit. Přijaté úroky budou součástí obecného základu daně - nebudou podléhat srážkové dani.

Veřejně prospěšní poplatníci III. Předmět daně § 18a ZD a) poplatníci s „ úzkým“ základem daně : Předmětem daně nejsou příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší (nadále povinnost klíčovat jednotlivé činnosti i posuzování jednotlivých činností v rámci téhož druhu). b) poplatníci s „ širokým“ základem daně - § 18a odst. 5 ZDP : S výjimkou příjmů z investičních dotací jsou předmětem daně všechny příjmy u veřejné vysoké školy veřejné výzkumné instituce poskytovatelé zdravotnických služeb - OPS a ústavy – OPS viz přechodné ust. § 3050 NOZ - práva a povinnosti OPS se i nadále řídí dosavadními právními předpisy, mohou od 1.1.2014 změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle NOZ

Poskytovatelé zdravotnických služeb Dle zákona č. 267/2014 Sb. jsou poskytovateli zdravotnických služeb jen ti poplatníci, kteří mají právo poskytovat zdravotní služby dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách ČL II. PU bod 17 lze použít za ZO 2014 , Úprava stanovuje, že poskytovatelem zdravotní služby pro účely ZDP je pouze veřejně prospěšný poplatník, který má oprávnění poskytovat zdravotní služby podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Tím se odstranily pochybnosti, které vznikly v souvislosti s doprovodním zákonem č. 375/2011 Sb., na základě kterého byl pojem zdravotnické zařízení, resp. provozovatel zdravotnického zařízení nahrazen pojmem poskytovatel zdravotních služeb . Uplatnění širokého základu daně Může uplatňovat náhrady pohonných hmot paušálem § 24 odst.2 psm. zt) ZDP Může uplatňovat daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku ve smyslu § 34 odst.3 ZDP Poskytovatel sociálních služeb, který současně poskytuje zdravotní služby bez oprávnění: není považován za poskytovatele zdravotních služeb, bude uplatňovat tzv. úzký základ daně,( nebude mít předmětem daně příjmy ze ztrátových činností základního poslání) a dosáhne tak na možnost snížení základu daně podle § 20 odst. 7.

Veřejně prospěšní poplatníci IV. Předmět daně § 18a ZD § 18a) v odst. 1 vymezuje, co není předmětem daně u VPP – ztrátové příjmy z nepodnikatelské činnosti, dotace, příjmy z převodu a nájmu státního majetku, příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi – týká se církví, výnos daně, příjem, který se týká obcí §18a) odst. 2 – předmětem daně u VPP jsou vždy – příjmy z reklam, z členských příspěvků, příjmy v podobě úroků a nájemného s výjimkou nájemného státního Úroky z běžného účtu jsou předmětem daně Občanský zákoník již nepracuje s termínem běžný účet, ale pouze „účet“. Proto se úroky z účtu (jak srovnatelného s dosavadním běžným účtem, tak i např. z vkladového, spořícího případně dalšího obdobného účtu) budou zdaňovat srážkovou daní při sazbě 19% (navazuje úprava v § 36 odst. 9 ZDP) změna oproti roku 2013 Uplatnění srážkové daně na tento druh příjmů se bude týkat pouze veřejně prospěšných poplatníků s tzv. úzkým základem daně. Podle § 38mb ZDP nemají povinnost podávat daňové přiznání.

Veřejně prospěšní poplatníci V. Osvobození podle § 19 odst. 1 ZDP § 19 odst. 1 písm. a) - členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, které přijalo: Zájmové sdružení PO, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti Spolek a pobočný spolek, který není organizací zaměstnavatelů Odborová organizace Politická strana a hnutí Profesní komory s nepovinným členství – „výjimku tvoří HK ČR a AK ČR - mají příspěvky zdaněny Podmínkou pro osvobození členských příspěvků dle § 19 odst.1 písm. a) ZDP je vázáno na nedaňový náklad u poskytovatele Pokud bude příspěvek u poskytovatele daňově účinným nákladem ( § 24 odst.2 písm. d) ZDP) je u příjemce z osvobození vyloučen : Právnické osobě, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštních právních předpisů Právnické osobě, v níž členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti Placený zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti zaměstnavatele Organizace zaměstnavatelů (je VPP) Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (nejsou VPP)

Veřejně prospěšní poplatníci VI. Osvobození podle § 19b odst. 2 písm Veřejně prospěšní poplatníci VI. Osvobození podle § 19b odst.2 písm. b) ZDP: Osvobození dle § 19b odst.2 písm. b) ZDP: Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem u veřejně prospěšného poplatníka pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP nebo jeho kapitálové vybavení. Nevztahuje se na obce a kraje !! !! Čl II. Bod 20 Přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb.: obce a kraje mohou osvobození bezúplatných příjmů uplatnit již ve zdaňovacím období započatém v roce 2014 Osvobození pro VPP za stejných podmínek v případě VPP se sídlem v Norsku, Islandu nebo jiného členského státu EU Pozn. k § 19b odst. 2 a k § 25 odst. 1 písm. i) zákona Pro účely zákona se kapitálovým dovybavením rozumí zvýšení vlastních zdrojů (vlastního jmění) poplatníka zakladatelem či jinou osobou v průběhu existence poplatníka. Kapitálové dovybavení může být poskytnuto ve formě bezúplatné plnění ke zvýšení vlastního kapitálu obchodní korporace např. formou vkladu do ostatních kapitálových fondů, příplatku nebo dalšího členského vkladu. Může se jednat také o bezúplatné zvýšení nadační jistiny nadačním darem podle § 334 občanského zákoníku nebo obdobné trvalé bezúplatné navýšení vlastního jmění fundace, ústavu, obecně prospěšné společnosti nebo spolku v průběhu jejich existence.

Veřejně prospěšní poplatníci VII. § 19b) odst. 3 ZDP osvobození těchto bezúplatných příjmů (darů) se nepoužije, pokud ho poplatník neuplatní. Rozhodnutí poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění osvobození nelze zpětně měnit. Pro poskytovatele darů ( bezúplatného plnění) úprava § 20 odst. 8 ZDP jako položku snižující základ daně lze uplatnit výši daru do výše 10% ze základu daně sníženého dle § 34 ZDP - i nadále lze odečítat dary poskytnuté VPP, obcím, krajům (ty nemohou osvobodit) a FO k účelům zákonem vymezeným

Veřejně prospěšní poplatníci VIII Veřejně prospěšní poplatníci VIII. Položky snižující základ daně § 20 odst. 7 Snížení základu daně pro VPP s výjimkou – obcí, krajů, poskytovatele zdravotních služeb – viz. zákon 267/2014 Sb., ti, kteří mají oprávnění k poskytování zdravotních služeb s odkazem na zákon č. 372/2011 Sb., profesní komory s nepovinným členstvím a poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů. 3 kategorie snížení základu daně: VPP může snížit o 30%(min. 300 000 Kč, max. 1 mil Kč) , podmínku musí splnit do 3 bezprostředně následujících ZO O.P.S. a ústav může snížit o 30% (min 300 000 Kč, max. 1 mil Kč) , podmínku musí splnit následující ZO VVI,VVŠ a O.P.S. nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou mohou snížit od 30% (min. 1 mil Kč, max. 3 mil. Kč) podmínku musí splnit v následujícím ZO Povinnost při nevyužití snižující položky daná v 23 odst.3 písm. a) bod 9. ZDP Výsledek hospodaření se zvyšuje o částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém došlo k porušení podmínek pro použití úspory

Veřejně prospěšní poplatníci IX. Paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP Nemohou uplatnit VPP s výjimkou neziskovky se širokým základem daně (VVŠ, VVI, poskytovatel zdravotnických služeb, o.p.s., ústav) Nedaňové náklady hrazené z bezúplatných příjmů § 25 odst. 1 písm. i) ZDP Nedaňové jsou náklady hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně (to se nevztahuje na úrokový příjem a použití prostředků na kapitálové vybavení) Daňové přiznání § 38 mb ZDP - daňové přiznání nemá povinnost podat : - veřejně prospěný poplatník pokud má nemá zdaňované příjmy nebo pouze příjmy zdaněné srážkovou daní Oznamovací povinnost § 38 mc ZDP Veřejně prospěšný a společenství vlastníků jednotek, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání podle § 38mb ZDP, nemusí tuto skutečnost oznamovat správci daně Účetnictví: v § 23 doplněn odst. 18, který stanoví, že u VPP se při přechodu z vedení účetnictví na jednoduché účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. U těchto poplatníků se při přechodu z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu

Obecná ustanovení o předmětu daně § 18 odst. 2 písm Obecná ustanovení o předmětu daně § 18 odst. 2 písm. f) ZDP pouze pro rok 2014 –od roku 2015 příjmy od daně osvobozené Předmětem daně není majetkový prospěch: vydlužitele při bezúročné zápůjčce § 2390 NOZ - Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. vypůjčitele při výpůjčce § 2193 - Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. výprosníka při výprose § 2189 - Výprosa Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

§ 19 – osvobozené příjmy I. V § 19 odst. 1 písmeno zc) ZDP Nově jsou od daně osvobozeny příspěvky výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren podle zákona upravujícího odpady plynoucí provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zákona upravujícího odpady; Osvobození lze uplatnit za předpokladu použití příspěvků pouze na zpracování elektroodpadů a odpadu ze solárních panelů a nezbytných nákladů souvisejících s tímto účelem s výjimkou nákladů na zřízení sběrného místa provozovatele solární elektrárny. Pozn: Kolektivní systémy mohou provozovatelům solárních elektráren umožnit zřídit v místě své elektrárny sběrné místo. Za jeho zřízení a provoz mu přísluší odměna (8,50 Kč/kg panelu). Osvobození se vztahuje pouze na účely konkrétní likvidace elektroodpadů a solárních panelů, včetně nezbytných souvisejících nákladů, kterými ale nejsou náklady na zřízení sběrného místa. Bod 18 Přechodných ustanovení 2015: Tato úprava je použitelná již pro zdaňovací období, které započalo v roce 2014. V § 19 odst. 1 písm. zf) ZDP možnost osvobození příjmů mateřské společnosti z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu dceřiné společnosti. osvobození - týká té pouze části rezervního fondu, která vznikla ze zisku Bod 19 Přechodných ustanovení 2015 - lze použít pro zdaňovací období započaté v roce 2014

§ 19b odst. 1 – osvobození bezúplatných příjmů I. příjem z nabytí dědictví nebo odkazu příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách v podobě: nabytí vlastnického práva k pozemku, zřízení věcného břemene. příjem z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést bytovému družstvu vzniklému před 1. lednem 1992 nebo jeho právnímu nástupci, d) příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč, u vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose, Pozn: Pokud dojde k překročení limitu, předmětem daně je celá částka, nikoliv rozdíl. Režim se nepoužije na výpůjčky režimu zajištění závazku převodem práva ( eliminace rizika věřitele), výpůjčce strojů, šablon a forem pro zajištění dodávek vypůjčitele, a výpůjček galerijních či muzejních předmětů. e) příjem z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění.“.

§ 19b – osvobození bezúplatných příjmů II. § 19b odst. 2 - od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem a) obmyšleného z majetku, který byl vyčleněn nebo zvýšil majetek do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti nebo b) veřejně prospěšného poplatníka se sídlem na území ČR, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení; osvobození se nepoužije u obcí a krajů, !! Bod 20 Přechodných ustanovení 2015 - zrušeno, obce a kraje mohou uplatnit osvobození a to již pro rok 2014 Obdobně za stejných podmínek osvobození platí i pro veřejně prospěšného poplatníka se sídlem na území Norska, Islandu nebo jiného členského státu Evropské unie než České republiky, plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel

§ 19b – osvobození bezúplatných příjmů III. Osvobození bezúplatných příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) se nepoužije, pokud ho poplatník neuplatní. Rozhodnutí poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně měnit. Shrnutí: Dědění od daně osvobozeno u FO i PO Darování – bezúplatné nabytí: - u právnických osob zdaněno daní z příjmů, pokud není osvobozeno nebo vyloučeno ze základu daně z příjmů - v případě, že nebude účtováno ve výnosech, bude zvyšovat výsledek hospodaření podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16. ZDP

Finanční leasing § 21d Finančním leasingem se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci, ujednáno právo uživatele na převod podle písmene a) Finanční leasing se pro účely daní z příjmů považuje od okamžiku uzavření smlouvy o finančním leasingu za nájem, pokud je finanční leasing předčasně ukončen, po uplynutí sjednané doby nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. Přenechá-li uživatel užívající předmět finančního leasingu tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu na základě smlouvy, považuje se tato smlouva pro účely daní z příjmů za smlouvu o nájmu

V § 21d odstavec 1 zní: (1) Finančním leasingem se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy 1. ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci nebo 2. ujednáno právo uživatele na převod podle bodu 1, b) ke dni převodu vlastnického práva není kupní cena vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět finančního leasingu měl při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, s výjimkou případu, že by užívaná věc byla při tomto odpisování již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, c) je při vzniku smlouvy ujednáno, že po dobu trvání finančního leasingu budou na uživatele převedeny 1. užívací práva k předmětu leasingu, 2. povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a 3. rizika spojená s užíváním předmětu leasingu a d) je splněna minimální doba finančního leasingu; doba finančního leasingu se počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání.

Minimální doba finančního leasingu- § 21d odstavec 2 Minimální dobou finančního leasingu je minimální doba odpisování hmotného majetku uvedená v § 30 odst. 1 nebo doba odpisování podle § 30a nebo 30b v okamžiku uzavření smlouvy. U hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu se tato doba zkracuje o 6 měsíců.“. Úprava ustanovení § 21d odst. 2 vymezuje, co se rozumí minimální dobou finančního leasingu, která je jedním z definičních znaků finančního leasingu. Věcně se úprava shoduje s minimální dobou trvání finančního leasingu jako podmínky pro uznatelnost úplaty u finančního leasingu jako výdaje v § 24 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 15 písm. a) a § 24 odst. 16 písm. a) I u nemovitých věcí je minimální doba leasingu vázána na odpisovou skupinu 4 – 6. Současně se zkrácení doby finančního leasingu o 6 měsíců vztahuje i na hmotný majetek zaevidovaný (vedle dosavadních odpisových skupin 2 a 3) v odpisových skupinách 4 až 6.

Přechodná ustanovení k finančnímu leasingu Bod 23 Předchodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb. Ustanovení o finančním leasingu zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.   Ustanovení § § 21d a § 24 odst. 4 až 6, 15 a 16 ve znění navrženém tímto zákonem bude aplikováno na smlouvy o finančním leasingu uzavřené od dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání. Při splnění podmínky přenechání předmětu finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání se na smlouvy uzavřené před datem účinnosti této novely, tj. před 1. lednem 2015, vztahují příslušná ustanovení zákona o daních z příjmu týkající se finančního leasingu platná před nabytím účinnosti této novely. Speciální vůči tomuto přechodnému ustanovení je přechodné ustanovení ke smlouvám, podle nichž byl přenechán předmět finančního leasingu uživateli v období od 1.ledna 2014 do 31. prosince 2014. Bod 24 Předchodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb. Ustanovení o finančním leasingu zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání v době od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. U smluv o finančním leasingu, pokud byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014, má poplatník možnost volby aplikace ustanovení § 21d a § 24 odst. 4 až 6, 15 a 16 buď ve znění platném před nabytím účinnosti tohoto zákona, tj. ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. nebo ve znění této novely. U smluv o finančním leasingu uzavřených od 1. ledna 2015 již poplatník musí aplikovat předmětná ustanovení ve znění této novely, což vyplývá z účinnosti novely a přechodného ustanovení pod bodem 1 této novely.

Stanovení základu daně z příjmů V § 18 odst. 1 se slovo „(výnosy)“ a slova „(dále jen „příjmy“)“ zrušují. Vypuštěna legislativní zkratka pro příjem V § 23 odst. 1 Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, s tím, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady; (rozdíl se upraví podle tohoto zákona). Novelou přesunuto do nového ustanovení § 21h U poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví a výdaji jeho náklady podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. V návaznosti na ustanovení § 38a zákona o účetnictví, které umožňuje některým účetním jednotkám vést jednoduché účetnictví, tudíž jejich příjmy a výdaji nemohou být výnosy a náklady, se doplnilo dané ustanovení o výjimku z pravidla pro účetní jednotky, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Nová formulace stanovení základu daně ve vazbě na účetnictví - reakce na problematiku zdanění kurzových rozdílů (rozsudek NSS č.j. 5 Afs 45/2011-94 ze dne 19.4.2012 a rozsudek NSS 5 Afs 56/2012-37 ze dne 25.1.2013)

Úpravy základu daně I. Položky zvyšující výsledek hospodaření podle - § 23 odst. 3 písm. a) ZDP V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 Změna lhůty pro dodanění dodanění neuhrazených závazků ze 36 měsíců na 30. Podle NOZ je promlčecí lhůta je tři roky (§ 629). Na tuto lhůtu reaguje i zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách, kde v § 8a zákona se zkracuje období pro tvorbu opravné položky k nepromlčeným pohledávkám ve výši 100 %, na 30 měsíců. Bod 26 Přechodných ustanoveních k zákonu č. 267/2014 Sb. Pro pohledávky splatné přede dnem účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Úpravy základu daně II. Položky zvyšující výsledek hospodaření podle - § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 14. - výši dluhu zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než : splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty, narovnáním, pokud nebyla podle právních předpisů upravujících účetnictví zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto výši dluhu nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10; toto se nevztahuje na dluh, z jehož titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen, Bod 15. - částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která ovlivňuje výsledek hospodaření a která zvýšila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno.

Úpravy základu daně III Úpravy základu daně III. Položky zvyšující výsledek hospodaření podle - § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 16. – o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo jeho technické zhodnocení bod 17. – o částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým ( Utvrzení povinnost dodanění odepsaných dluhů – byť jen v ve zbytkové části) bod 18. – o částku nebo její část uplatněnou v předchozích zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje , pokud následně došlo k porušení podmínek pro jeho uplatnění, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,

Úpravy základu daně IV. Položky snižující výsledek hospodaření podle - § 23 odst. 3 písm. b) a písm. c) ZDP Výsledek hospodaření se snižuje o: písm. b) bod 6. - částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která ovlivňuje výsledek hospodaření , a která snížila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, (např. přecenění zásob – účtováno rozvahově, daňová korekce na daňovém přiznání – obrácený gard k § 23 odst.3 písm. a) bod 15 ZDP písm. c) bod 7. - hodnotu odvolaného daru, a to u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví, pokud o ní není účtováno v nákladech (výdajích); základ daně lze snížit, pokud příjem obdarovaného z daru nebyl od daně osvobozen, písm. c) bod 8. - hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření podle odstavce 3 písm. a) bodu 16 tohoto ustanovení, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů a nebylo o něm účtováno v nákladech. písm. c) bod 9. hodnotu bezúplatného příjmu, s výjimkou příjmu od daně osvobozeného a příjmu, který není předmětem daně, ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, pokud o tomto příjmu účtoval poplatník podle právních předpisů upravujících účetnictví ve výnosech.“. Bod 28. Přechodných ustanoveních k zákonu č. 267/2014 Sb. Ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bodu 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Nepeněžní příjmy - § 23 odst.6 ZDP Text § 23 odst. 6 doplněn o písm. b), které stanoví způsob ocenění nepeněnžního příjmu u VPP Ve výši 1 Kč v případě nabytí movité kulturní památky, sbírky muzejní povahy a předmětu kulturní povahy Ve výši ocenění převzatého od účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala, a to v případě bezúplatné změny příslušnosti k hospodaření s majetkem státu nebo svěření majetku do správy , výpůjčky nebo bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami Reprodukční pořizovací cenapodle právních předpisů upravujících účetnictví v ostatních případech Bod 30 Přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb.: Ustanovení lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014

Úpravy základu daně IV. Položky upravující výsledek hospodaření podle - § 23 odst.7 ZDP liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný - doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; to platí i v případě, kdy je cena mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob rovna nule. - od 1.1.2015 zrušeno nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nula nebo nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident, člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob.

Úprava textu pro rok 2015 : legalizována úprava základu daně samotným DS „upraví se“- váže na úpravu do § 23 odst.3 bod 19 vypuštěno uplatnění tohoto ustanovení na případy, kde je mezi spojenými PO stanovena cena nula, zachováno neuplatnění tohoto ustanovení na smlouvy o výprose a výpůjčce pokud se bude jednat o výši úroku z úvěrového finančního nástroje - úvěrovým finančním nástrojem je vždy – úvěr, zápůjčka, dluhopis, vkladní list, vkladový certifikát a vklad jim na roveň postavený a směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky - mezi spojenými osobami, který bude nižší než by byla cena sjednaná mezi spojenými osobami a věřitel je: daňový nerezident,člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem ČR nebo poplatník DPFO - nebude uplatňováno toto ustanovení - dát do kontextu s § 19b) odst. 1 písm. d) samostatný přechodník pro rok 2014 nezapracován

Úpravy základu daně III Úpravy základu daně III. Položky zvyšující výsledek hospodaření podle - § 23 odst. 3 písm. a) ZDP V § 23 odst. 3 písm. a) nový bod 19: Zvyšující položkou je částka ve výši rozdílu mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami a cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, o kterou byl snížen základ daně poplatníka podle § 23 odst. 7; toto ustanovení se nepoužije pro tu část rozdílu, která byla mezi těmito spojenými osobami vypořádána, § 23 odst. 4 písm. e) - doplněno, že musí jít o výnosy přímo související s nedaňovými výdaji, naopak vypuštěno , že musí jít o nedaňové výdaje z předchozích let - tj. týká se i aktuálního roku

Úpravy v § 23a)-23c) ZDP Legalizována možnost převodu daňové ztráty v případě násobných převodů obchodního závodu nebo násobných fůzích nebo rozdělení obchodních společností - váže i na úpravu v § 38na odst. 4 Rozšířena možnost uplatnění daňových výhod (daňové rezervy, OP, odčitatelné položky) daných ZDP při převodu obchodního závodu, přeměn obchodních korporací i na družstva Bod 25 Přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. upravuje převzetí daňové ztráty u družstev s odkazem na § 23a) a 23c) až na daňové ztráty vyměřené za zdaňovací období započatá v roce 2015

Změny v oblasti daňových a nedaňových výdajů § 24 a § 25 § 24 odst. 2 písm. b) body 2 – text rozšířen: daňovým nákladem je daňová zůstatková cena hmotného majetku prodaného nebo zlikvidovaného, který lze podle tohoto zákona odpisovat, v případě vypořádání hmotného majetku při zániku práva stavby se postupuje obdobně Pozn: vypořádání práva stavby nelze podřadit pod pojem likvidace § 24 odst. 2 písm. d) - taxativní výčet členských příspěvků, které představují daňový výdaj - nově zařazeny i příspěvky Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Pozn: členský příspěvek: PO pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštních právních předpisů, PO, u níž členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti Placený zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti zaměstnavatele organizaci zaměstnavatelů HK ČR a AK ČR § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 a 4 - mezi silniční motorová vozidla na pracovní cesty podřazena i pořizovaná na FL – Bod 31 Přechodných ustanoveních k zákonu č. 267/2014 Sb.: lze uplatnit i pro zdaňovací období započatá v roce 2014

§ 24 odst. 2 písm. y) odpis pohledávky Daňovým nákladem u účtujících poplatníků je jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně obchodní korporace, pokud o ( pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a že lze současně – zrušeno) lze k této pohledávce uplatňovat daňovou opravnou položku Bod 34 Přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. lze použít již pro zdaňovací období započatá v roce 2014 Jedná se o pohledávky, které sice nebyly při svém vzniku zaúčtovány do výnosů, ale které byly řádně zdaněny. Např. snížením nákladů, např. při přefakturaci nebo při opravách minulých období ( významné položky se účtují do vlastního kapitálu, přičemž poplatník má povinnost podat dodatečné daňové přiznání a pro účely zjištění základu daně z příjmů zvýšit výsledek hospodaření za zdaňovací období, kdy pohledávka vznikla, což se finálně projeví zdaněním dotčené pohledávky).

§ 24 odst.2 pím. zc) ZDP V § 24 odst. 2 písmeno zc) zní: výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnict Novelou byla aplikace ustanovení zúžena na tzv. „přefakturace. Ustanovení se neaplikuje v případě, kdyby mělo za následek dvojí uplatnění jednoho výdaje. Platí pravidlo, že pokud má nedaňový výdaj zvláštní/speciální daňový režim, nemůže využít toto ustanovení. Zvláštním daňovým režimem se rozumí zejména režim rezerv, opravných položek, nabývacích cen podílů, pohledávek, výdajů na spotřebované PHM, pokud poplatník využil paušální výdaj na dopravu (§ 25 odst. 1 písm. x)), oceňovacích rozdílů, finančního leasingu, Pro aplikaci § 24 odst. 2 písm. zc) postačí, pokud má poplatník na proplacení právo.

§ 24 odst.11 ZDP Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zákona o účetnictví, nebo obdobného právního předpisu v zahraničí a byl nabyt vkladem, při přeměně, při převodu obchodního závodu podle § 23a, při fúzi obchodních společností nebo při rozdělení obchodní společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví nebo v daňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou. Hodnotu majetku evidovanou v účetnictví nebo v daňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace lze zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku, jejichž tvorba nebyla u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následném vkladu, následné přeměně, převodu obchodního závodu podle § 23a nebo fúzi obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti. Zajištěn stejný režim u vkladatele - fyzické osoby, kdy při prodeji předmětného majetku nelze pro daňovou uznatelnost prodávaného majetku aplikovat ustanovení § 24 odst. 2 písm. ta) ZDP (před nabytím účinnosti zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. obsaženo v § 24 odst. 2 písm. t) ZDP. Režim uznání výdaje (nákladu) souvisejícího s prodejem shora uvedeného majetku bylo rozšířeno i na následné vklady .

§ 25 odst. 1 písm. i) ZDP nedaňové výdaje (náklady) vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, obdobně to platí pro výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem u poplatníka (byl bezúplatný příjem ) příjem z darování a bezúplatných služeb od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně; toto ustanovení se u veřejně prospěšných poplatníků nepoužije pro výdaje vynaložené na úrokové příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně; obdobně to platí pro použití prostředků z kapitálového dovybavení, Doplnění neumožňuje uplatnit výdaje (náklady) související s reprodukcí majetku, který byl pořízen ze zdroje, který byl od daně z příjmů osvobozen jako bezúplatný příjem (dědictví, odkaz, dar) nebo nebyl předmětem daně. Doplnění výjimky pro výdaje vynaložené u veřejně prospěšných poplatníků na úrokové příjmy sleduje snížení administrativy. Došlo ke zúžení titulů bezúplatných příjmů, u kterých je vyloučená možnost uplatnění takto získaného majetku nebo majetku získaného z bezúplatných příjmů do daňově uznatelných výdajů (nákladů). Nově lze do daňových nákladů ( odpisů) uplatnit částky související s reprodukcí majetku získaného z dědění nebo odkazu.

§ 25 odst. 1 písm. zp), zq) ZDP zp) účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně, a tento ( bezúplatný příjem) dar byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku, zq) hodnota majetku, který se neodpisuje podle ZDP ani podle předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně , a tento ( bezúplatný příjem ) dar byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu Proti osvobozeným peněžním i nepeněžním bezúplatným příjmům z darování, dědictví a odkazu nebo u fyzických osob, např. i z přijatých dotací nebo příjmům, které nejsou předmětem daně, nelze uplatnit daňově účinné náklady , daňové odpisy, účetní odpisy nebo hodnota neodpisovaného majetku daňově ani účetně (zásoby). Došlo ke zúžení titulů bezúplatných příjmů, u kterých je vyloučená možnost uplatnění takto získaného majetku nebo majetku získaného z bezúplatných příjmů do daňově uznatelných výdajů (nákladů). Nově lze do daňových nákladů ( odpisů) uplatnit částky související s reprodukcí majetku získaného z dědění nebo odkazu. – viz § 25 odst.1 písm.

Změny v oblasti majetku - § 26 ZDP § 26 odst. 2 písm. b) ZDP : Slova „byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvl. předpisem“ nahrazují slovy „ jednotky nezahrnující pozemek“. § 1159 NOZ vymezuje jednotky jako samostatné věci nemovité. Legislativně technická změna spočívá v náhradě pojmu byty a nebytové prostory za přesnější pojem jednotky, která zahrnuje byt nebo nebytový prostor nebo která je bytem nebo nebytovým prostorem, včetně podílu na společných částech nemovité věci. Obdobně se upravuje i ustanovení § 29 odst. 9 písm. c) upravující vstupní cenu majetku a příloha č. 1 zákona v položkách (4-22) a (5-39). 2015 : slova „ nezahrnující pozemek“ zrušena. Jde o technickou úpravu – text přesunut do § 29 odst.1 ZDP Pozemky nejsou stále vymezeny jako HM v ZDP tj. platí dosavadní úprava, rovněž dosavadní úprava v předpisech o účetnictví zachována § 26 odst. 7 písm. b) legislativně technická úprava, která spočívá v důsledném rozlišování pojmů „vlastník“ a „odpisovatel“ „vlastník“ – použití pojmu ve smyslu vlastníka podle vlastnického práva (beze změny) „ odpisovatel“ - ten, který odpisuje majetek ve smyslu § 26 či § 32a ZDP

Změny v oblasti majetku - § 27 majetek neodpisovaný Zrušeno původní znění § 27 odst. 1 písm. ch) – majetek získaný darem, kdy darování bylo osvobozeno od daně darovací § 27 odst. 1 písm. i) hmotný majetek, u něhož odpisy nebo zahraniční položky obdobného charakteru jako odpisy uplatňuje jiná osoba než odpisovatel podle tohoto zákona a to jde – li o: pronajatý hmotný majetek hmotný majetek, který je předmětem FL § 27 odst. 1 písm. j) hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně s výjimkami u FO, které nabyly HM v rámci dědictví či odkazu (u FO odpovídá současnému stavu a u PO zděděný majetek vyloučen z odpisování) Majetek nabytý zděděním PO přede dnem nabytí účinnosti tohoto ZO - viz bod 16 přechodných ustanovení zákon. opatření U veřejně prospěšných poplatníků se bude vztahovat například na použití daru na zabezpečování nepodnikatelských činností, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů. § 27 odst. 1 písm. j hmotný majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně. Majetkem neodepisovaným je majetek nabytý výhradně darováním, a to jak v případě obdarovaného fyzické, tak i právnické osoby - ustanovení se již netýká dědictví nebo odkazu. Současně byly zrušeny výjimky týkající se fyzických osob Bod 39 Přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb.,: lze použít na majetek nabytý po 1.1.2014

§ 28 odst. 3 ZDP Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku nebo majetku pořizovaného na finanční leasing a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li hrazené nájemcem nebo uživatelem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce nebo uživatel, pokud není vstupní cena u odpisovatele hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing, a odpisuje podle tohoto zákona. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce nebo uživatel způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing. Bod 40 Přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb., : lze použít již pro zdaňovací období započatá v roce 2014 Technické zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu může odpisovat i uživatel, který si majetek pořizuje na finanční leasing, tak jak to zákon stanovil již do konce roku 2013. Úprava navazuje na nový § 21d odst. 2 zákona účinný od 1. ledna 2014, který stanoví, že na finanční leasing se nevztahují ustanovení tohoto zákona o nájmu.

§ 29 – vstupní cena majetku § 29 odst.1 Vstupní cena majetku se snižuje v případě přijatého bezúplatného příjmu ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. Pro účelově poskytnuté dary na pořízení hmotného a nehmotného majetku se navrhuje stejný režim vyloučení jejich daňové reprodukce u poplatníka, který je přijal, jako je tomu u poskytnutých dotací v případech, kdy o nich není u příjemce v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno ve výnosech. Bod 41 Přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb., : lze použít již pro zdaňovací období započatá v roce 2014 § 29 odst.10 Vstupní cena hmotného majetku původního odpisovatele, která se použije u nabyvatele vkladu pro pokračování v odpisování, se zvyšuje o částky, které se staly u nabyvatele součástí ocenění vloženého majetku jako náklady související s jeho pořízením podle právních předpisů upravujících účetnictví. Bod 43 Přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb : lze použít již pro zdaňovací období započatá v roce 2014

§ 34 – daňová ztráta § 34 odst. 3 Uplatnění daňové ztráty jako odčitatelné položky od daně se nevztahuje na obecně prospěšné společnosti, s výjimkou obecně prospěšných společností, které jsou vysokou školou nebo poskytovateli zdravotních služeb, kteří mají oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby. Rozsudek NSS ze dne 27.2.2014 9 Afs 41/2013-33 Daňový subjekt je oprávněn uplatnit daňovou ztrátu v řízení vyměřovacím, doměřovacím, které je vedeno za účelem stanovení změny poslední známé daňové povinnosti a to i v rámci POPu či daňové kontroly a stejně tak i v řízení o řádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v kterémkoliv uvedených řízení. Pokyn k zohlednění vyššího odečtu daňové ztráty v rámci daňové kontroly daně z příjmů čj. 19152/14/7001-41001-506246 Metodický pokyn k postupu správce daně při dodatečném uplatnění ztráty čj. 28926/14/7001-11100-109736 ze dne 7.7.2014 Informace GFŘ navazující na metodický pokyn čj. 28926/14/7001-11100-109736 ( možnost dodatečného uplatnění i ostatních odčitatelných a snižujících položek

Daň vybíraná srážkou - § 36 Zvláštní sazba daně činí 15 % § 36 odst.1 písm. b) bod 1 –z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodě 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu, z podílu na likvidačním zůstatku a jiný příjem z držby kapitálového majetku ve formě vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána, § 36 odst.2 písm. e) - z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, sníženého z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; tento příjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána, Pokud poplatník získal úplatně obchodní podíl na obchodní společnosti a součástí vlastního kapitálu této obchodní společnosti byly vratitelné položky typu emisního ážia nebo příplatku mimo vlastní kapitál, umožňuje se v základu daně pro daň vybíranou srážkou daně uplatnit nabývací cenu daného kapitálového majetku. Pojem „příjem z držby kapitálového majetku“ má tedy jako složky podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku a jiné příjmy z držby kapitálového majetku.

Daň vybíraná srážkou - § 36 dopady zákona o obchodních korporacích I. § 36 odst. 2 písm. d) - z podílu na zisku tichého společníka nebo jiného poplatníka daně z příjmů fyzických osob, § 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích umožňuje podíly na zisku vyplácet i jiným osobám než těm, které mají majetkový podíl na obchodní korporaci. ( Tato úprava přímo souvisí s úpravou provedenou v § 8 odst. 1, kde se ruší slova „z majetkového podílu“ a slova „společnost s ručením omezeným“, „komanditní společnost“ a „družstvo“ se nahrazují pojmem „obchodní korporace“). Obdrží-li následně podíl na zisku osoba, která nemá majetkový podíl na obchodní korporaci, bude se i na její straně jednat: u fyzické osoby o příjem podle § 8 zákona zdaněný srážkou v souladu s § 36 zákona ( nemusí podávat daňové přiznání) u fyzické osoby zaměstnance příjem podle § 6 zákona v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) zákona u právnické osoby příjem zdaňován v obecném základu daně, neboť nejde o příjem z účasti na společnosti, ale v podstatě o bezúplatný druh příjmu.

Daň vybíraná srážkou - § 36 Dopady zákona o obchodních korporacích II. § 36 odst. 2 písm. i) - z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku; obdobně se postupuje u příjmu člena obchodní korporace z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu, Bod 47 Přechodných ustanoveních k zákonu č. 267/2014 Sb.,– lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014 ZOK nadále nestanovuje povinnost obchodních korporací vytvářet a udržovat rezervní fond (resp. nedělitelný fond v případě družstva). Obchodní korporace tudíž může (po úpravě stanov) již existující rezervní fond zrušit a zdroje v něm naakumulované použít jinak nebo je i rozdělit mezi členy obchodní korporace. Úprava stanoví pro zdanění příjmů z takto rozdělovaných zdrojů rezervního fondu stejný režim, jako platí v případě příjmu při snížení základního kapitálu - při částečném rozpouštění rezervního fondu se : nejdříve vyplácí ta část rezervního fondu, která byla vytvořena ze zisku obchodní korporace a jejíž výplata podléhá srážkové dani, až poté část rezervního fondu, která byla vytvořena při vzniku společnosti

Daň vybíraná srážkou - § 36 Dopady zákona o obchodních korporacích III. Podle § 19 odst.1 písm. zf) jsou od daně osvobozeny příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu,70) byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; obdobně se postupuje u příjmů mateřské společnosti z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu dceřiné společnosti, Pro příjem členů obchodní korporace z podílu rozdělovaných zdrojů rezervního fondu platí stejný režim, jako v případě příjmu při snížení základního kapitálu. To znamená, že pokud rozpouští rezervní fond dceřiná společnost, je příjem mateřské společnosti z rozpouštění té části rezervního fondu, která vznikla ze zisku obchodní společnosti, osvobozen. Termín „obdobný fond“ zahrnuje nedělitelný fond vzniklý podle § 235 Obchodního zákoníku nebo jiné obdobné fondy, které mohou být vytvořeny, neboť ZOK výslovně nevylučuje i vytváření jiných fondů obdobných rezervnímu, pokud je to dáno jiným právním předpisem nebo stanovami obchodní korporace, proto je platnost ustanovení rozšířena i na tyto fondy.

§ 38 na – uplatnění daňové ztráty právním nástupcem § 38 odst.4 Zaniká-li při přeměně daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta, která byla podle § 23c odst. 8 písm. b) převzata právním nástupcem, může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu může právní nástupce daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl kterému byla daňová ztráta vyměřena, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Řetězení daňových ztrát - Implementace Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií umožňuje mj. přenos daňové ztráty v případě převodu obchodního závodu na obchodní společnost (§ 23a odst. 5 písm. b) a v případě fúzí nebo rozdělení obchodních společností (§ 23c odst. 8 písm. b). Od roku 2015 bude možné výhodu z převodu daňové ztráty uplatnit v i případech násobných převodů obchodních závodů, resp. násobných fúzí nebo rozdělení obchodních společností a při splnění stanovených podmínek odečíst daňovou ztrátu od základu daně i ten poplatník, který ji převzal od poplatníka, který ji převzal od poplatníka, kterému byla daňová ztráta vyměřena.

§ 38p - zvláštní ustanovení o penále Pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34. Penalizace se nevztahuje na dodatečně uplatněné vyšší částky snižujících položek podle § 20 a § 15 ZDP

Opravné položky k pohledávkám § 2 odst.6 ZoR Opravné položky mohou tvořit poplatníci daně z příjmů právnických osob také u pohledávek, o kterých a) bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně nebo b) bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví  účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření. V § 8 odst. 1 větě poslední se za slova „nebo k pohledávkám“ vkládá slovo „vzniklým“. Navrhovaná úprava sjednocuje znění § 8 a § 8a ve vztahu k pohledávkám za spojenými osobami tak, aby v obou ustanoveních byl rozhodující okamžik vzniku pohledávky.

Opravné položky k pohledávkám § 8 ZoR tvorba opravné položky vyloučena u pohledávek za spojenými osobami § 8a ZoR odst. 1 Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) a ke kterým nejsou vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 30 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. Odst. 2 U pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200 000 Kč, se mohou tvořit opravné položky podle odstavce 1 pouze v případě, že bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a které je rozhodčím, soudním nebo správním řízením.

Přechodná ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb.,: Ustanovení § 2 odst. 6 a 7 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014. Pro pohledávky splatné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pro pohledávky splatné od 1. ledna 2014, lze použít ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.