Kolaps versailleského systému Na cestě k nové válce

Bouřlivá 30. léta Japonská okupace Mandžuska Italská anexe Etiopie Španělská občanská válka Anšlus Rakouska Mnichovská dohoda britská politika appeasementu (usmiřování; N. Chamberlein) Francie bez Británie neudělá nic Výsledkem totální kolaps versailleského systému → svět se řítí nezadržitelně k další válce

Japonská okupace Mandžuska (1931-1945) nejvyspělejší stát Dálného Východu hledání objektu pro expanzi napadení Mandžuska (SV Číny) Japonskem r. 1931 zřízení loutkového státu Mandžukuo regulérní válka proti Číně od r. 1937 spojení čínských rivalů proti Japonsku nacionalisté – Čankajšek komunisté – Mao Ce-Tung

Mandžusko

Nankingský masakr (prosinec 1937 – leden 1938) v prosinci 1937 dobyt Nanking (tehdy hl. město Číny) japonská zvěrstva po následujících 6 týdnů už při vstupu do města střílení lidí na ulici znásilňování (80 000) a masové popravy (až 340 000) popravy vedeny nejhoršími možnými způsoby (střílení, probodávání a rozřezávání břicha bylo to nejmilosrdnější) město následně lehlo popelem Japonsko se nikdy neomluvilo dokonce ještě v r. 1990 někteří existenci masakru popírali!

Japonská brutalita extrémně brutálně vedená válka vůči civilistům (Japonci jako nadřazená rasa) jen v Číně během celé války až 20 mil. obyv.

Italská anexe Etiopie (1935-1936/1941) italská snaha získat nové državy v Africe cílem expanze svobodná Habeš (dnešní Etiopie) brutální útok moderní armády použití bojových plynů a další nejmodernější techniky během roku země dobyta OSN uvalí sankce ekonomické na Itálii, ovšem ne na ropu => bez významu

Španělská občanská válka (1936-1939) od poč. 30 let politická nestabilita (střídání pravice a levice u moci bez silného mandátu; dopady hospodářské krize) posilování extrémistických stran (komunisté a Falanga = fašisté) volby r. 1936 – vítězství Lidové fronty (koalice socialistů, komunistů a republikánů) povstání armády v červenci 1936 (v čele generál Franco) vzpoura zpočátku téměř potlačena Franco naléhavě žádá Hitlera a Mussoliniho o pomoc

Španělská občanská válka (1936-1939) příchod italských a německých jednotek nechvalně proslulá Legie Condor → Guernica příchod interbrigadistů (k socialistům; např. Hemmingway → Komu zvoní hrana, Pátá kolona, či Orwell → 1984, Farma zvířat) postupná převaha frankistů → 1939 dobyt Madrid po vítězství zlikvidována levice tvrdé represe, procesy, ...

Od koho je obraz?

Občanská válka ve Španělsku německá Legie Condor

Anšlus Rakouska (1938) Hitler hlásá „zachování jednoty národa a jeho rozšíření“ => Rakousko a ČSR nadstandardní hospodářské vztahy s Rakouskem narůstající provokace rakouských nacistů (kvůli destabilizaci situace) → odhaleni a potlačeni rak. kancléř u Hitlera „na koberečku“ po tvrdém nátlaku 11. března 1938 Němci požádáni o pomoc při „obnovení pořádku a udržení klidu a míru“ 12. března Hitlerův triumfální příjezd do Vídně VB a Francie nečinně přihlíží

perzekuce Židů záhy po Anšlusu ve Vídni

Hitler přijímá ovace v Reichstagu po Anšlusu Rakouska Anšlus Rakouska Hitler přijímá ovace v Reichstagu po Anšlusu Rakouska

Mnichovská dohoda září 1938

Situace v ČSR problém německého etnika v ČSR (23,5 %, které je hospodářsky i kulturně vyspělejší) roztříštění českých parlamentních stran vůdčí postavení německé SdP Konrada Henleina (zal. 1935, brzké navázání styků s NSDAP) volby v r. 1935 – zisk 15,2 % => nejsilnější strana v ČSR (!) na podzim 1935 Beneš střídá Masaryka

setkání v Sudetech – Konrad Henlein po Hitlerově levici Mnichovská dohoda setkání v Sudetech – Konrad Henlein po Hitlerově levici

Stupňování nátlaku únor 1938 – Hitler prohlašuje, že „osvobodí 10 milionů Němců“ žijících v zahraničí anšlusem Rakouska uzavřen kruh okolo ČSR (hranice s Německem z 1539 km na 2117 km) vypracován tzv. Fall Grün (válečný úder proti ČSR) VB a Francie zůstávají pasivní (nehodlají riskovat válku kvůli střední Evropě) politika appeasementu

Smrtelné nebezpečí SdP stupňuje nátlak na čs. vládu (chystání podmínek pro realizaci Fall Grün) 24. dubna 1938 tzv. Karlovarské požadavky (požadavek autonomie Sudet) současně přesuny něm. vojsk k hranicím s ČSR rychlá reakce čs. vlády → 20. května vyhlášena částečná mobilizace wehrmacht se stahuje (perfektní organizace a mezinárodní ohlas)

Runcimanova mise snaha Británie uklidnit situaci – příjezd lorda Runcimana do Prahy (srpen 1938) SdP odmítá Benešovy návrhy na autonomii 13.-14. září organizuje SdP ozbrojený puč (reakce na Hitlerův projev v Norimberku), ihned zlikvidován čs. vláda zakazuje SdP Runcimanův závěr: soužití Čechů a Němců je nemožné, nutno vyhovět Hitlerovi

Na cestě k Mnichovu 15. 9. Chamberlain s Hitlerem v Berchtesgadenu VB a Fr. vypracují plán na odstoupení pohraničí předložen ultimativně čs. vládě ta po tvrdém nátlaku 21. září souhlasí a záhy odstupuje do čela ČSR generál Syrový – „republika se bude bránit“? Arthur Neville Chamberlain

demonstrace proti nátlaku spojenců 22. září Mnichovská dohoda demonstrace proti nátlaku spojenců 22. září

Obrana republiky 22. září Chamberlain v Bad Godesbergu s Hitlerem → Hitlera nespokojen (ač mu bylo vyhověno) požadavek na uspokojení i Maďarů a Poláků a vojenské obsazení pohraničí VB a Fr. doporučuje ČSR ukončit vojenskou pasivitu 23. září všeobecná mobilizace a odmítnutí Bad Godesberských požadavků

pohraniční opevnění ČSR Mnichovská dohoda pohraniční opevnění ČSR

Pohraniční opevnění

Mnichovská dohoda do hry vstupuje Mussolini (zprostředkuje jednání) 29. září setkání čtyř velmocí v Mnichově (čs. velvyslanec pouze v předsálí) jednání o rozsahu a způsobu odstoupení 30. září dohoda, jež byla ČSR vnucena uspokojeny také požadavky Polska a Maďarů o tzv. 2. čs. republice (říjen 1938 – březen 1939) se již nedá mluvit jako o ostrovu demokracie uprostřed Evropy

Mnichovská konference

Mnichovská konference

„Přinesl jsem vám mír“ Chamberlain po příjezdu do Anglie: uprchlíci z Břeclavska

Situace po záborech

Německá 3.říše Které byly 1. a 2. říše?

Text dohody Mnichovská dohoda (1938) Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo v podstatě dosaženo o odstoupení sudetoněmeckého sdružení, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, jež třeba proto učinit, a prohlašují, že podle této dohody je každý jednotlivě odpověden za kroky, které je třeba učinit, aby bylo zajištěno její provedení. § 1 Vyklizování započne 1. října. § 2 Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli existujících zařízení, a že československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení. § 3 Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor, složený ze zástupců Německa, Spojeného království, France, Itálie a Československa. § 4 Postupné obsazování převážně německých území německými oddíly započne 1. října. Čtyři územní úseky, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí: úsek označený I. - 1. a 2. října, úsek označený II. - 2. a 3. října, úsek označený III. - 3., 4. a 5. října, úsek označený IV. - 6. a 7. října. Výše uvedený mezinárodní výbor bez odkladu vymezí zbývající území převážně německého charakteru a německé oddíly je obsadí do 10. října. § 5 Mezinárodní výbor uvedený v § 3 určí území, v nichž se má provést lidové hlasování. Tato území budou až do skončení lidového hlasování obsazena mezinárodními jednotkami. Týž výbor určí způsob, jakým se má lidové hlasování provést, přičemž bude vycházet ze způsobu hlasování v Sársku. Výbor stanovení rovněž den, kdy se lidové hlasování bude konat; tento den nesmí být pozdější než konec listopadu. § 6 Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor je oprávněn doporučit čtyřem mocnostem - Německu, Spojenému království, Francii a Itálii - v určitých výjimečných případech menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena bez lidového hlasování. § 7 Zavede se opční právo pro přesídlení do odstoupených území a pro vystěhování z nich. Opce musí být provedena během šesti měsíců ode dne uzavření této dohody. Německo-československý výbor určí podrobnosti opce, uváží způsob, jak usnadnit výměnu obyvatelstva, a vyjasní základní otázky, které z této výměny vzniknou. § 8 Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí, ze svých vojenských a policejních jednotek. V téže lhůtě propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty odnětí svobody za politické trestné činy. Mnichov 29. září 1938 A. Hitler Ed. Daladier Mussolini Neville Chamberlain

Důsledky dohody ztráta ⅓ území ČSR, kde žilo asi 5 milion obyvatel (z toho asi 1 250 000 Čechů) ztráty ekonomické (průmysl sklářský, textilní, papírenský; černé a hnědé uhlí) narušení komunikačního systému (železnice) ztráty hor a pevností i s výzbrojí pohraničí rozděleno do 5ti pásem, stanoveny termíny předání Němcům (do 10. 10. 1938)  

Důsledky dohody http://promoravia.blog.cz/1008/dusledky-mnichovske-dohody

Anulování dohody Velká Británie prohlásila dohodu za neplatnou 5. srpna 1942 s odůvodněním, že ji samo Německo porušilo už 15. března 1939. 18. září 1990 se britská ministerská předsedkyně omluvila za britskou účast při podpisu Mnichovské dohody. 29. září 1942 prohlásil Francouzský národní výbor dohodu za zcela neplatnou. Za neplatnou od samého počátku dohodu uznala 26. září 1944 i Itálie. Norimberský soud v 1946 prohlásil Mnichovskou dohodu za neplatnou V letech 1968–1969 ji konference OSN o správnosti mezinárodních smluv prohlásila za neplatnou. V roce 1973 byla Mnichovská dohoda ve vzájemných vztazích mezi Německou spolkovou republikou a Československou socialistickou republikou prohlášena pražskou smlouvou za nicotnou a nulitní.

Originál dohody

Dobová karikatura

Dobová karikatura July 1938 Low portrays Chamberlain’s envoy Lord Runciman as a bridge for Hitler’s entry into the Sudetenland. The cartoon was never published.

Dobová karikatura appeasement

Dobová karikatura

Dobová karikatura