Lišejníky
co je to za organismus ? houba + řasa nebo sinice žijí v symbióze lišejník je organismus složený ze dvou organismů houba + řasa nebo sinice tyto dva organismy jsou si navzájem prospěšné a jeden bez druhého by nepřežil žijí v symbióze
v praxi to vypadá asi takhle: houba (mykobiont) tvoří tělo lišejníku a vytváří vhodné podmínky pro řasu nebo sinici řasa nebo sinice (fykobiont) žije mezi houbovými vlákny
já tobě, ty mě řasa potřebuje ke svému životu: vodu, minerály, CO2, světlo veškerý tento komfort jí na nehostinných místech poskytuje houba houba potřebuje ke svému životu: organické látky ty jsou jí poskytovány řasou, či sinicí
problémy s rozmnožením je obtížné načasovat rozmnožování obou organismů na stejnou dobu proto se rozmnožuje nepohlavně – úlomky těla lišejníku výhody tohoto soužití umožňuje život v krutých podmínkách (sucho, zima, nedostatek živin) umožňuje kolonizaci neosídlených míst
tvary lišejníkových stélek tělu lišejníku se může říkat stélka, stejně jako se nazývá tělo řas rozlišujeme lišejníky s keříčkovitou, lupenitou, korovitou a provazčitou stélkou
lišejníky s korovitou stélkou mají plochou stélku, velmi pevně přichycenou k podkladu patří mezi ně například: mapovník zeměpisný roste běžně na kamenech
lišejníky s lupenitou stélkou jejich stélka je lupenitá, rostou na větvích a kmenech stromů, ale třeba i na zdech terčovka bublinatá terčník zední
lišejníky s keříčkovitou stélkou pokroucené často větvené kmínky, které vystupují vzhůru ze země, nebo jiného podkladu, mohou být duté pukléřka islandská dutohlávka sobí
lišejníky s provazčitou stélkou mají dlouhé husté stélky, které obvykle visí ve chvostech ze stromů dolů, připomínají hustý plnovous provazovka
co ještě? lišejníky jsou velmi citlivé na znečištění ovzduší – říká se, že jsou indikátory čistého vzduch velmi pomalu rostou, třeba jen několik mm ročně kvůli těmto dvěma vlastnostem např. zmizel kolem roku 1942 z hřebenů Krkonoš lišejník Lobaria pulmonaria využívaný při léčbě zápalů plic jinak se v České Republice vyskytuje kolem 1500 druhů lišejníků celkem existuje asi 17 – 20 tisíc druhů lišejníky se dají použít pro výrobu různých barviv a léků v severských zemích se na nich pase zvěř
mapovník
terčovka
terčovka
terčník
dutohlávká
dutohlávka
dutohlávka
dutohlávka
dutohlávka
pukléřka
pukléřka
provazovka
buňky řas v houbových vláknech snímek z elektronového mikroskopu