Pro někoho něco znamenáš

Bůh je dobrý Pán, u něho svůj domov mám. On mě miluje, jako nikdo na světě. 1. Bez hranic je jeho láska, každý den ji potkávám. Hnedle.
O lásce a milování Až se mě jednou zeptáš, jestli mám raději Tebe nebo svůj život, já Ti odpovím, že svůj život. A Ty odejdeš …. aniž bys věděla, že můj.
1. Jak šťastný den, | kdy pozbaven | byl hříchu jsem | tvou krví jen, | můj Jezu! | Smím teď životem | jít blaze již, | neb spasen jsem. | Šťastný den,
Pro tebe Někdo na tomto světě tě miluje tak moc, že by pro tebe zemřel.             
3. neděle adventní/část 2. Advent nás vybízí zastavit se v mlčení, abychom mohli vnímat Boží přítomnost zde na zemi. ADVENT JE DOBA PŘÍTOMNOSTI A OČEKÁVÁNÍ.
2. neděle adventní/část 2: Modlitba proroků a obrácení srdce.
Jak zvěstovat evangelium Obrněné Boží vojsko
1. Můj Pán Ježíš, má mne rád. | V Písmu čtu to mnohokrát
Express. Já slyším zvony znít, je ráno nedělení, mnoho duší Kristových se schází k chválení. Bůh se sklání k nám, za to mu sláva náleží, kéž všechen lid.
Místo modlitby Centrum pro katechezi Olomouc 2013.
1. Srdce k srdci spěšte spolu | v srdci Páně spočinout! | Plamen lásky v blahu v bolu | nechte k Pánu vyšlehnout! | Hlava on, my tělo údy; | světlo on,
1. Přemohl Ježíš smrti noc, | z hrobu vstal na úsvitu. | Jeho je sláva čest i moc | a on nám kráčí na pomoc, | na pomoc svému lidu.
1. Tam nad hvězdami v nebi Otce mám, | na jehož věčnou lásku spoléhám: | On zve mne z této ciziny | do zaslíbené otčiny. | Jsem hotov, hotov odtud jít,
1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.
Nebe plný hvězd 1. Příteli pohleď, na nebe plný hvězd,
Víc lásky, víc moci, víc Tě znát srdcem svým.
MYŠLENKY z knih Neala Donalda Walsche HOVORY S BOHEM
1. Za krásné, jasné noci | se snesla na ten svět | ta krásná nebes píseň, | již andělský pěl ret: | „Buď pokoj lidem země | a zalíbení v nich!“ | Zní poselství.
1. Vesele Bohu zpívejme | chválu mu vzdávajíce, | moc, moudrost jeho poznejme | stále vyznávajíce, | že dobrý jest až na věky | a že jde skutky | nad všecky.
1. Ježíš žije, s ním i já: | Smrti, kde tvé strachování? | Ježíš žije, | on mi dá svojí silou zmrtvýchvstání. | On mi světlem přispěje, | v tom je moje.
1. Přihotov se, duchu můj, | k modlitbám a bdění! | Odevěký škůdce tvůj | vzdálený ti není: | Jeho lest z pravdy cest | svede dřív, než tuší | nepozornou.
1. Jak bych se neměl veselit | a vděčným okem k nebi zřít, | když vzpomenu všech zvláštních cest, | jimiž mne Pán můj, jimiž mne Pán můj ráčil vést.
Rozhodnout se musíš SÁM!!!. Dej pozor, co si přeješ Ukázka.
{  Zbav nás od zlého. Amen.. Zbav nás od zlého.
MILUJI TĚ MILUJI TĚ PANE, MILUJI TĚ MNOHEM VÍC,
Povodeň 1. Den nastává, již slunka svit, noc prchá do dáli, nevěsta se zdobí, jsme hotovi, až hlas zazní, brzy přijde Ježíš. Ref: Jak velká povodeň zachvátí.
1. „Pojďte ke mně!“ V odpočinku svatý čas | velké, malé zve sám Ježíš zas a zas. | Slyšte můj lásky hlas! Ze srdce se radujte, | když volám vás! Slyšte.
1. Své víry základ založím na samém Kristu Ježíši. Jen s ním se mohu odvážit před Boží právo postavit. Ve skále, Kristu, zakládám a jiný základ podobá.
Krásnou vlast 1. Krásnou vlast připravil pro svůj lid milý náš Spasitel v nebesích. Budeme radostně, věčně žít, v Kristových nebeských příbytcích. Ref:
1. Raduj se, Bůh dnes přišel k nám, to bratře, sestro, slyš! Otevři dům, ať vstoupí Pán. A nebe, země, zvuč a nebe, země zvuč a nebe, země, Králi zvuč!
1. Již se blíží čas ten blahý, | v kterém evangelium | hlasem mocným | všude zazní všechněm světa národům. | Rozkvete i země pustá, | květy všude vypučí,
1. Ó věrní srdcem, | povstaňme a na to se rozpomeňme, | čeho potřebí nám nyní stolu Páně k užívání, |
1. Slyš, jaká překrásná píseň | rozléhá se po nebi! | Andělů to svaté sbory | Pána Boha velebí. | Je to píseň o radosti | dané všemu stvoření: | Sláva.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
1. Kristova krev a spravednost | je svatební můj šat a skvost, | jímž pro nebe se ustrojím | a před Bohem tak obstojím.
1. Ozvi se , Pane můj. | Já toužím znát tvou vůli
1. Hory, doly, stráně, nebesa i zem | znějte ke cti Páně zvučným ohlasem, | znějte ke cti Páně | zvučným ohlasem, znějte ke cti Páně | zvučným ohlasem!
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
1. Jistotu vzácnou v srdci už mám: | spasil mne Ježíš můj Bůh a Pán, | břemeno hříchů z duše mi sňal, | dědicem Božím tak jsem se stal. | Zazvuč již, zazvuč.
1. Mé srdce mluví slovo dobré chvály; | já písně zpívat budu svému Králi | a řeč svou plním slovy hbitými: | Tys, Králi krásnější před jinými, | tvůj ret.
1. Již pevný základ jsem teď našel, | v němž věčně kotví duše má, | kde jinde v Kristových než ranách, | kde od věčnosti spočívá. | Tam pevně stojí v středu.
1. Můj Pane, z hlubin volám. | Úzkostný hlas můj slyš. | Kéž sluch svůj, lkám-li zdola, | v lítosti nakloníš. | Když soudit budeš přísně | sám lidskou.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
Má láska jen 1. Má láska jen, Pane můj, ať každý den chudé hledá, nuzné zvedá, ať je Tvá. Mou lásku vem, s pokorou, než skončí den, všem ať svítí, všechny.
Ref.: Nám, Pane, dal jsi Slovo své, Ducha svého dej nám též.
1. Nalezen jsem, | nalezen, bludu jsem již prost, | mně spásy teď vzchází den, | s ním míru skvost. | Ježíš přišel hledat mne, | kam jsem zabloudil; |
Vyrobilo Centrum pro katechezi v Olomouci, Bohoslužba oběti Centrum pro katechezi Olomouc, 2015 Chléb a víno – Tělo a Krev Kristova – reálný duchovní.
1. Pán je blízko, záhy přijde, jistě přijde blízko Pán. | Rozhlaste tu skvostnou zprávu | z dávných věků v denní vřavu, | ať, kdo sklíčen, zdvihne hlavu:
1. Jen v Kristu církev Páně | má základ svůj i cíl, | pro nebe připravil ji, | obnovil, očistil, | za nevěstu ji zvolil | a k nebes svatbě zve; | on lásku.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Jak ovce zašlá z pastvy své, | ze svého stáda zaběhlá, | tak člověk bloudí bez cíle, | když duše Krista vzdálena. | Lásko ty svatá, jež snímáš hříchu.
1. Svatý, svatý, svatý | Pán Bůh všemohoucí
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
Hendiadys - z řečtiny : „ hen dia dyoin“ = jedno dvěma - patří mezi nejčastější básnické figury latinské poezie - dvěma souřadně spojenými slovy, z nichž.
1. Chtěl bych být majákem, v příboji stát, chtěl bych být majákem, lodím směr dát, chtěl bych být majákem uprostřed vln, a bývám sám zbloudilý prám. Chtěl.
1. Moudrosti poklad z nebe | je Slovo Boží nám, | jímž k poznání nám sebe | podává Pán Bůh sám. | Však plné zjevení | je v Kristu Boží tváře | k našemu.
1. Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou, | hlavo církve, slyš své církve hlas! | Dej, by lid tvůj opásán byl mocí, | rozvlažení dej nám opět čas, rozvlažení.
1. Prociť, prociť, zanech spaní, | zní z věže strážné znenadání. | Ó prociť, prociť, Sióne! | Pustou, temnou, mrtvou nocí | hlas volá neodbytnou mocí:
1. Buď počátkem to Slovo nám, | jímž učiněn svět! | Nic bez něho | je život v něm, | jas do zemských běd. | A to světlo svítí | do všech temnot žití, |
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
 Aneb to nejlepší, co nás mohlo potkat….  Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi (Gen 1,1)  Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, jako muže a ženu.
Povodeň 1. Den nastává, již slunka svit, noc prchá do dáli, nevěsta se zdobí, jsme hotovi, až hlas zazní, brzy přijde Ježíš. Ref: Jak velká povodeň zachvátí.
Ježíš.
Vánoční naděje nekončí
Pro někoho něco znamenáš
1. Za ty, kdo hladem trpí a bídou, prosíme: Zjev svoji slávu
NOC JE V MODLITBÁCH, STRACH, ŽE NÁS NEBE NESLYŠÍ
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben