Radioaktivita Autor: Mgr. Eliška Vokáčová Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, duben

Radioaktivita Radioaktivita = schopnost některých látek samovolně vyzařovat neviditelné pronikavé záření. Při vyzařování se atomová jádra přeměňují na jádra jiná. Látky s nestabilními jádry, které vyzařují radioaktivní záření, se nazývají radionuklidy.

Antoine Henri Becquerel 1852 – 1908, francouzský fyzik V roce 1895 se Becquerel stal profesorem fyziky na polytechnice v Paříži. Zde učinil svůj nejvýznamnější objev. Při studiu fluorescence uranových solí roku 1896 objevil přirozenou radioaktivitu. Becquerel zjistil změny fotografické desky, která přišla do styku s uranovými solemi bez přístupu světla. Usoudil, že z uranových solí vychází neviditelné záření. Objev publikoval 2. března 1896. Za objev přirozené radioaktivity obdržel Becquerel v roce 1900 Rumfordovu medaili. Nobelova cena V roce 1903 spolu s manželi Curieovými dostal Becquerel Nobelovu cenu za fyziku za zkoumání radiačních jevů. Antoine Henri Becquerel zemřel 25. srpna 1908 v Le Croisic. Obr. 1 Obr. 2 Fotografická deska vystavená účinkům radioaktivního záření

Druhy radioaktivního záření: , ,  Záření alfa () – jádra atomu hélia - je pohlcováno listem papíru nebo tenkou vrstvou vzduchu, - nebezpečné při pohlcení nebo vdechnutí, - vychyluje se v elektrickém a magnetickém poli, - má ionizační účinky, - rychlost  107 m/s.

Záření beta - - elektrony (záporně nabité) - + pozitrony (kladně nabité) - pronikavější než , je pohlcováno tenkým hliníkovým plechem, - vychyluje se v elektrickém a magnetickém poli, - rychlost se blíží rychlosti světla.

Záření gama () – elektromagnetické záření krátkých vlnových délek, - je pohlcováno vrstvou olova, - nevychyluje se v elektrickém a magnetickém poli, - doprovází záření , , - pohybuje se rychlostí světla.

Záření neutronové – proud letících neutronů, - vzniká v jaderných bombách a jaderných reaktorech, - je nejpronikavější, protože neutrony nemají el. náboj a nejsou odpuzovány el. silami, - ochranou je silná vrstva vody nebo betonu. Obr. 3

Popis radionuklidů Poločas přeměny T - doba, za kterou se přemění polovina z celkového počtu jader v daném množství radionuklidu. Př: jód: T = 2 h radon: T = 3,8 dne radium: T = 1620 let uran: T = 4,5 miliardy let

Přeměnová řada: uranová: postupně se přeměňuje až na stabilní nuklid - členem řady je i radium, které se přeměňuje na radioaktivní plyn radon V přírodě – asi 50 radionuklidů přirozených. Ve výzkumných laboratořích v reaktorech a urychlovačích lze vyrábět i umělé radionuklidy, je jich známo několik tisíc.

Použité zdroje KOLÁŘOVÁ, Růžena; BOHUNĚK, Jiří; ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro 9. ročník základní školy. Dotisk 1. vydání. Nakladatelství Prometheus, spol. s r. o., Praha 4, 2003. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-7196-193-0. Zdroje obrázků: Jean-Jacques MILAN. [cit. 2013-01-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a3/Henri_Becquerel.jpg >, obr. 1 Henri Becquerel.[cit. 2013-01-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1e/Becquerel_plate.jpg>, obr. 2 Alfa_beta_gamma_radiation.svg: User:Stannered. [cit. 2013-01-29]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Alfa_beta_gamma_radiation_penetration.svg/800px-Alfa_beta_gamma_radiation_penetration.svg.png >, obr. 3