Florbal Jiří Plic

Charakteristika sportu Florbal je kolektivní halový sport podobný pozemnímu hokeji. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů, které je ohraničeno 50cm vysokými mantinely. Z každého týmu může být na hřišti v jeden moment maximálně pět hráčů v poli a jeden brankář. Hráči mají speciální florbalové hole a snaží se vstřelit protivníkovi gól. Brankáři hokejku nemají. Hraje se na 3× 20 minut, přestávky mezi třetinami jsou 10 minut Skružný, Z a kol.. Florbal. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2005

Historie Vznik v 70. letech 20. století ve Švédsku pod názvem innebandy Další země: Finsko a Švýcarsko (odlišná pravidla) 1986 sjednocení pravidel a založení Mezinárodní florbalové federace (IFF) Děrovaný míček vynalezli Američané, kteří používali plastový děrovaný míček ke trénování baseballu 1984 první setkání České republiky s florbalem První mistrovství světa se uskutečnilo v roce 1996 ve Švédsku. Skružný, Z a kol.. Florbal. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2005

Antropometrická charakteristika ♀ ♂ Výška [cm] 172,5 180 Hmotnost [kg] 57 80 BMI [kg.m-2] 19,72 24,69 Tělesný tuk [%] 10 –22 7-17 Grasgeuber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. C Press: Brno. ♂ ♀

Fyziologická charakteristika Věk 21  3 VO2max [ml.kg-1.min-1] 54,4  3,2 La [mmol.L-1] 11,7 1,5 SFmax 197 tepů/min SFmin 58 tepů/min Grasgeuber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. C Press: Brno.

Charakteristika zatížení Florbal je založen na acyklické (driblink s míčem, střelba) a cyklické (běhy) pohybové činnosti . Hra klade vysoké nároky nejen na pohybové dovednosti, ale také na schopnosti kondiční a koordinační ( především prostorová orientační schopnost) Pro florbal je typické časté přerušování fyzické aktivity s možností střídání jak při hře, tak i při přerušení. Florbalová utkání jsou charakteristická kolísavou intenzitou s krátkodobými rychlostně silovými činnostmi. Pro pohyb jesou zapotřebí především flexory a extenzory kyčelního a kolenního kloubu, hýžďové svaly a trojhlavý sval lýtkový Při vedení míčku, nahrávce a střele, jsou zapotřebí především sval deltový, trojhlavý sval pažní a svaly předloktí Mikačová,M.(2008). Sledování herního výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studií Masarykovy Univerzity

Charakteristika zatížení Obránci stráví více času v poli než útočníci a to při nižší intenzitě, ale fyziologické rozdíly mezi pozicemi jsou poměrně malé. Při střídání je důležité, že nepřerušované herní úseky delší 30 sekund vedou k rychlé akumulaci laktátu a prodlužují čas na regeneraci. V průběhu náročných zápasů je možno pozorovat poměrně vysokou koncentraci laktátu – 15 mmol/l a vyčerpání glykogenových zásob (- 60%) Přínosem je kreatinová a sacharidová suplementace Grasgeuber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. C Press: Brno.

Doba zatížení Zápas o délce 3x20min Délka pobytu na hřišti při jednom střídání: 45 – 60 s Následuje stejně nebo jednou tak dlouhý odpočinek Za 1 třetinu – 10x Celé utkání – 30x Celková pohybová aktivita je minimálně 30 minut Mikačová,M.(2008). Sledování herního výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studií Masarykovy Univerzity

Metabolické nároky Krátké rychlostní zatížení využití především ATP – CP a anaerobní glykolýza. ATP-CP dominantní do 2sekund, anaerobní glykolýza největší zastoupení kolem 5.sekundy maximální intenzity – tvorba laktátu Aerobní fosforylace začíná dominovat kolem 70.sekundy - činnosti střední a mírné intenzity a v době přerušení hry (regenerační pochody) Tomanec,F.(2010) .Vztah kondiční a technické přípravy k soutěžnímu výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studíí Masarykovy Univerzity

Dynamika zatížení fyziologická křivka Soutěžní utkání Tepová frekvence - 142/190 Střídání 30 – 60s HR(bpm) 190 170 150 140 Tomanec,F.(2010) .Vztah kondiční a technické přípravy k soutěžnímu výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studíí Masarykovy Univerzity

Diagnostika K testům aerobní kondice se používá bicyklový ergometr nebo běžecký ergometr Optimální hodnoty VO2max se pohybují kolem 55ml/kg.min Anaerobní práh 82,5 % VO2max Výkon na anaerobním prahu 357,5W Tomanec,F.(2010) .Vztah kondiční a technické přípravy k soutěžnímu výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studíí Masarykovy Univerzity

Doporučení tvorby tréninku 1. krok – obecná vytrvalost a síla - běh 30-45 minut do 140 tepů/minutu - intervalové běhy s patřičnou délkou, intenzitou a intervalem odpočinku pro rozvoj vytrvalosti - doba zatížení : interval odpočinku = 1 : 1-3) 2. krok – rychlostní charakter - provedení daného pohybu je maximální intenzitou -doba zatížení : interval odpočinku = 1 : 10-15) -zaměření na koordinaci a práci nohou, na skoky, výskoky, přeskoky, na reakční rychlost a sprinty Tomanec,F.(2010) .Vztah kondiční a technické přípravy k soutěžnímu výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studíí Masarykovy Univerzity

3.krok - specializovaný trénink - jedná se o nácvik a rozvoj herních činností jednotlivce: útočné – driblink, vedení míčku, střelba, zpracování obranné – obsazování hráče s a bez míčku herních kombinací (protiútok tři na dva, dva na jednoho, jeden na jednoho) herních systémů (rozestavení při útoku a obranné činnosti 2-1-2, 2-2-1, přesilovky, oslabení) Tomanec,F.(2010) .Vztah kondiční a technické přípravy k soutěžnímu výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studíí Masarykovy Univerzity

Výběr talentu Věk pro zahájení tréninku: 11-13 let Věk pro zahájení specializovaného tréniku: 14-16 let Věk, ve kterém se dosahuje max. výkonů: 20-25 let Vytvoření baterii testů, které s velkou mírou pravděpodobnosti určí budoucí dobré hráče. Tyto testy dávají poznatky o: stavu a stupni rozvoje pohybových schopností a dovedností sociabilitě – schopnosti sdružování a schopnosti vstupovat do vztahů ve společnosti stavu psychických schopností V technice dávají poznatky o schopnosti IHČ a KHČ (individuální herní činnost, kolektivní herní činnost). ZLATNÍK, D. Florbalový trénink v praxi (Herní činnosti jednotlivce). 1.vyd. Praha: Česká florbalová unie, 2004.

Determinanty herního výkonu Sociálně-psychologické: (vztahy, komunikace, motivace) Činnostní: Činnostní koheze – spolupráce, souhra, soulad vztahů při činnosti v průběhu utkání Činnostní participace – míra účasti jednotlivých hráčů na týmovém výkonu. Pitný režim: Ztráta tekutin (dehydratace) na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 % výkonu jak fyzického tak psychického. Mikačová,M.(2008). Sledování herního výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studií Masarykovy Univerzity

Zranění Analýza 457 licencovaných hráčů ve švédské National league: 11% hráčů utrpělo 58 zranění Většina hráčů (76%) utrpělo zranění během hry, 52% těchto zranění bylo způsobeno oponentem nebo holí a 35% bylo diagnostikováno jako kotníkové zranění. Klasifikování vzhledem času nepřítomnosti v utkání: Menší – 36% Mírné – 29% Významnější – 35% Celkový poměr zranění: Muži: 2,6 za 1000hodin Ženy: 2,5 za 1000hodin Wikström J., Andersson C.(1997). A prospective study of injuries in licensed floorball players (abstract). Retrieved 30.11.2010 from PUBMED database on the World Wide Web: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed

Kontrolní otázka Čím jsou charakteristická florbalová utkání? Kolísavou intenzitou s krátkodobými rychlostně silovými činnostmi

Zdroje: Grasgeuber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. C Press: Brno. Tomanec,F.(2010) .Vztah kondiční a technické přípravy k soutěžnímu výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studíí Masarykovy Univerzity Mikačová,M.(2008). Sledování herního výkonu ve florbale: Fakulta Sportovních Studií Masarykovy Univerzity ZLATNÍK, D. Florbalový trénink v praxi (Herní činnosti jednotlivce). 1.vyd. Praha: Česká florbalová unie, 2004. 62s. Skružný, Z a kol.. Florbal. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2005 Wikström J., Andersson C.(1997). A prospective study of injuries in licensed floorball players (abstract). Retrieved 30.11.2010 from PUBMED database on the World Wide Web: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed

Děkuji za pozornost