Vyvřelé horniny = vyvřeliny
Vyvřelé horniny (vyvřeliny) Vznikají tuhnutím magmatu Dělíme je na: hlubinné vyvřeliny Povrchové vyvřeliny
Hlubinné vyvřeliny nepronikne – li magma na zemský povrch, plyny a páry z něj nemohou unikat výstup magmatu je pomalý (desítky mil.let) Magma se zvolna ochlazuje vznikají HLUBINNÉ vyvřeliny vytváří masivy
1. Žula (granit): Hlubinné vyvřeliny Tvoří ji převážně světlé nerosty (křemen, biotit, muskovit, živec)
Žula
Hlubinné vyvřeliny 2. Gabro: Obsahuje tmavé nerosty (živec, augit, amfibol)
Gabro
Gabro
Povrchové (výlevné) vyvřeliny Magma vylité na zemský povrch = LÁVA Láva rychle chladne, páry a plyny z ní rychle unikají Většina nerostů z ní vykrystalizuje až na zemském povrchu
Mezi výlevné vyvřeliny (horniny) patří: 1. ČEDIČ (bazalt): Nejrozšířenější výl.vyvř. Výskyt – Bruntálsko, Říp, Trosky, povrch Měsíce Využití – stavební kámen, silnice, vodní stavby Obsahuje hodně tmavých nerostů
Mezi výlevné vyvřeliny (horniny) patří: 2. ANDEZIT: Obsahuje méně tmavých nerostů (sodnovápenatý živec) Má světle až tmavě šedou barvu Výskyt – sopečná pohoří na Slovensku, Podkrkonoší
Mezi výlevné vyvřeliny (horniny) patří: 3. ZNĚLEC: Složený z draselného živce a dalších minerálů Světlou šedozelenou barvu Výskyt – České středohoří Význam – sklářská surovina, štěrk