Manuál Informace pro autory http://oltk.upol.cz/encyklopedie

Vyhledávání bibliografických podkladů Podle: ECO, Umberto (1997): Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia. Primární literatura a sekundární literatura Odborná práce „se zabývá předmětem výzkumu a používá přitom přesně vymezených nástrojů“ (Eco, 1997, s. 71). Příklad : Pokud autor zpracovává heslo „koncept diskurzu u Jürgena Habermase“, předmětem výzkumu jsou texty napsané J. Habermasem a nástrojem knihy o J. Habermasovi.

Vyhledávání bibliografických podkladů Podle: ECO, Umberto (1997): Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia. Habermasovy práce jsou primární literaturou (primárním pramenem): HABERMAS, Jürgen (1999): Theorie des kommunikativen Handelns. Bd. 1, Handlungsrationalität und gesellschaftliche Rationalisierung. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Práce o Habermasovi jsou sekundární literaturou (sekundárním pramenem): HORSTER, Detlef (1995): Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha: Svoboda.

Vyhledávání bibliografických podkladů Podle: ECO, Umberto (1997): Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia. heslo vybíráme uvážlivě Pokud si například vybereme koncept diskurzu u Normana Fairclougha a neumíme anglicky, patrně nebudeme schopni sami heslo zpracovat. Je třeba zvážit i dostupnost literatury. o výběru hesla by mělo rozhodnout: zda víme, kde se primární literatura nachází zda se k ní snadno dostaneme zda jsme schopni s ní pracovat

Pahýl je článek, který neobsahuje dostatek informací je potřeba doplnit další údaje čím je téma článku obsáhlejší, tím delší musí být článek úzce zaměřené téma může být pracováno i krátkým článkem cílem EL – co nejmenší počet pahýlů pahýl je primárně určen k tomu, aby byl později rozšířen měl by proto obsahovat dostatek informací k tomu, aby poskytl základ pro další rozšiřování Př. heslo Roman Jakobson: Více viz Selected writings I. – např. v Kindersprache, aphasie und allgemeine lautgesetze.

Pramen z druhé ruky „Rozdíl mezi primární a sekundární literaturou musíme mít stále dobře na zřeteli, protože v odborné (neboli sekundární) literatuře se sice často vyskytují přepsané pasáže z literatury primární, ty však musíme považovat za prameny z druhé ruky“ (Eco, 1997, s. 71). „... označení „z první“ či „z druhé“ ruky závisí vždy na úhlu, z něhož přistupujeme k vlastnímu tématu ... “ (Eco, 1997, s. 78).

Vyhledávání bibliografických podkladů Podle: ECO, Umberto (1997): Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia. Příklad: Pokud zpracováváte heslo diskurz v pojetí Normana Fairclougha, primární literaturou jsou texty napsané N. Faircloughem. FAIRCLOUGH, Norman (2003): Analysing Discourse: Textual Analysis for Social Research. London: Routledge. Kdyby byly předmětem práce zdroje Faircloughova přístupu k definování diskurzu, primární literaturou: HALLIDAY, Michael (2004): An Introduction to Functional Grammar. London: Arnold; New York: Oxford University Press.

Vyhledávání bibliografických podkladů Podle: ECO, Umberto (1997): Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia. „A jediné věci se přitom nesmíme dopustit, citovat z cizí citace autora, jímž se zabýváme. Jinak řečeno, v seriózní vědecké práci bychom neměli nikdy citovat základní (originální) text z citace, jejímž autorem je někdo jiný...“ (Eco, 1997, s. 78). „Uchýlíme-li se takto k pramenům z druhé ruky (a otevřeně to čtenářům povíme), je nicméně vhodné prověřit jich vícero a zkontrolovat, zda údaj nebo citace nebo odkaz jsou stejným způsobem uváděny i jinými autory.“(Eco, 1997, s. 80).

Všechny, které použijete! Které zdroje uvádět? Všechny, které použijete!

Excerpce literatury podle ECO, Umberto (1997): Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, s. 196–210. Citace, parafráze, plagiát viz ECO, Umberto (1997): Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, s. 196–210.

Citace literaturu citujeme v rozumné míře citace ze sekundární literatury, pouze pokud mají v textu svou funkci (necitujeme banální skutečnosti; citujeme relevantní zdroje) Z každé citace musí být jasně identifikovatelný autor a pramen! Citovaný text musí být podle citace dohledatelný! texty citujeme pokud možno z kritické edice citace děl vydaných několikrát: pokud jsou následující vydání pouze dotisky bez úprav, citujeme 1. vydání pokud text obsahuje revize a opravy, citujeme poslední vydání citace v cizojazyčného textu uvádíme v původním jazyce s připojeným překladem pokud citace nepřesáhne tři řádky, je možné ji vložit do textu, v opačném případě z ní vytvoříme samostatný oddělený odstavec

Parafráze je nutné mít jistotu, že parafráze v textu jsou skutečně parafrázemi, a ne nepřiznanými citacemi – v tom případě jde o plagiát parafráze je obvykle kratší než původní text parafrázi bychom měli dokázat provést, pokud nemáme původní text před očima vlastními slovy shrnujeme a komentujeme, co je v primární literatuře

Excerpce literatury Reference v textu (author, date, page) To je případ polysémie, ale také homonymie, která vzniká rozštěpením polysémantického slova (Horalík, 1968, s. 21).

Vlastní psaní Náplň a účel hesel (komu je určeno) encyklopedie lingvistiky je zamýšlena jako spolehlivý referenční zdroj má sloužit výukovým a studijním účelům základ hesláře by měly tvořit pojmy, koncepty a aktuální problémy řešené na poli lingvistiky s interdisciplinárními přesahy spíše než biografické záznamy typu „kdo je kdo v lingvistice“

Vlastní psaní Jazyk a styl hesla by měla být zpracována na vysoké úrovni odpovídající požadavkům kladeným na odborné vysokoškolské práce styl hesla by nicméně neměl rezignovat na srozumitelnost, širokou přístupnost a neměl by se uzavírat do komplikovaných formulací při vytváření hesla si mohou autoři představit, že dané téma vysvětlují svým kolegům, kteří o něm mají pouze obecné znalosti; tzn., pokusit se dostat je z bodu povrchních informací do bodu, kdy budou schopni číst primární a sekundární literaturu k dané problematice s vhledem, zájmem a porozuměním

Vlastní psaní Jazyk a styl obsahová a stylová jasnost a čistota by měla být jedním z hlavních směrnic při tvoření hesel hesla by měla být neutrálními analýzami/přehledy, které nabízejí široký pohled na dané téma spíše než obhajobou jednoho stanoviska encyklopedická hesla by měla být spíše než polemická, vyvážená měla by uvádět spektrum argumentů a co nejvíce úhlů pohledu na řešenou problematiku

Definitivní podoba hesla (k editaci) Podoba zpracovaného hesla: příspěvek má podobu finálního strukturovaného odborného textu včetně citací z odborné literatury k příspěvku prosíme také přiložit kontakt na autora ve formě: jméno ročník studia kombinace předmět, ve kterém heslo zpracovával email

Definitivní podoba hesla (k editaci) Rozsah hesla minimální rozsah příspěvku 3 normostrany (= 5400 znaků s mezerami) maximální doporučený rozsah příspěvku je 15 normostran (= 27 000 znaků s mezerami) do rozsahu se nezapočítávají bibliografické údaje

Definitivní podoba hesla (k editaci) Formát zpracovaného hesla: textový editor MS Word (.doc) font písma: Times New Roman 12 řádkování: 1,5 obrázky a grafy zvlášť ve formátu: jpg, tif, eps či gif

Definitivní podoba hesla (k editaci) Formát zpracovaného hesla: Tučné písmo: pouze v případě titulků a podtitulků Citace v textu označujte „uvozovkami“ Citace cizojazyčných textů uvádějte v originále s připojeným překladem Příklady pište kurzivou Potenciální termíny v textu podtrhávejte (pouze při prvním výskytu v textu) Poznámky pod čarou používejte v co nejmenší míře

Definitivní podoba hesla (k editaci) Struktura zpracovaného hesla obecně (podrobně viz jednotlivá modelová hesla) Definice Hlavní části Bibliografie Seznam potenciálních hesel

Definitivní podoba hesla (k editaci) Definice Stručná definice vypracovaného hesla (přibližně 1 – 2 odstavce). Vytváří ji sám autor na základě obsahu hlavních statí a podstatných částí hesla (podobně jako při zpracování úvodu k odborné práci). Neměl by zde citovat či odkazovat na jinou odbornou literaturu, ale vlastními slovy shrnout obsah hesla a jeho hlavní témata (která samozřejmě vypracuje na základě odborné literatury). Definice by proto měla být napsána jako poslední až v momentě, kdy se autor již dobře orientuje v tématu. Čtenář by tak měl získat přehled o daném tématu a představu o tom, co bude v textu následovat.

Definitivní podoba hesla (k editaci) Hlavní stati (tělo) hesla členění: Kapitola 1 Kapitola 2 2.1 Podkapitola 1 kapitoly 2 2.2 Podkapitola 2 kapitoly 2 2.2.1 „Podpodkapitola“ 1 podkapitoly 2.2 Kapitola 3 podkapitoly by neměly být označeny jako podkapitoly, a tedy i číslovány, pokud nejsou minimálně dvě

Definitivní podoba hesla (k editaci) Na konci každého hesla: Bibliografie (použitá + relevantní) Primární literatura v původním jazyce (hlavní osobnosti disciplíny) Primární literatura v překladech do češtiny Sekundární literatura (monografie, knižní publikace) Články v periodikách Elektronické zdroje (ověřené, konzultované) Seznam podtržených potenciálních hesel

Definitivní podoba hesla (k editaci) Kompletní bibliografie na konci hesla: Monografie: HORVATH, Julia (1986): FOCUS in the Theory of Grammar and the Syntax of Hungarian. Foris: Dordrecht. SGALL, Petr – HAJIČOVÁ, Eva – PANEVOVÁ, Jarmila (1986): The Meaning of the Sentence in Its Semantic and Pragmatic Aspects. Praha: Academia.

Definitivní podoba hesla (k editaci) Kompletní bibliografie na konci hesla: Článek v časopisu: de BEAUGRANDE, Robert (1996): Funkce a forma v jazykové teorii a výzkumu. Slovo a slovesnost, 57, s. 1–29. Článek v knize: DOČEKAL, Mojmír (2004): Formální sémantika adnominálního genitivu. In: Z. Hladká – P. Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika 5. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 276–287.