…žiji podle Božích přikázání? …daruji peníze pro misii…?

Pojď k Spasiteli 1. Pojď k Spasiteli, pojď ještě dnes, své srdce jemu v oběti nes. On všechny lidi zve do nebes, i tebe volá: Pojď! Ref.: Sláva, sláva,
1. Jezu Kriste, štědrý kněže, | s Otcem, Duchem jeden Bože, | štědrost tvá je naše zboží | z tvé milosti.
JÁ NIKDY NEZANECHÁM 1. Já nikdy nezanechám tu svatou Bibli svou, v ní Pán mi dává rady je též mi útěchou.
Když Bůh je s námi 1/2 Refr.: Když Bůh je s námi, i kdo proti nám? Když Bůh je s námi, nemusím se bát. Refr.: Když Bůh je s námi, i kdo proti nám? Když.
BIBLICKÝ RŮŽENEC radostná tajemství
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
1. Láska, kterou Ježíš dává do srdcí věrným svým, láska je, jež neustává, láska k dobrým i zlým, láska, kterou žádná bouře nemůže uhasit, láska mocná jako.
1. Až boje pozemské ukončíme | a do krás nebeských zaletíme, | pohled na Ježíše bude nám tam | základem radosti, klanění sám. | On bude tam slávou mou.
Znám, zemi znám 1. Znám, zemi znám, tam se touha má vrací, tu kterou Bůh lidem dávno dal. Znám, zemi znám, kde se trápení ztrácí, tam není místa pro žal.
Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Tit 2, 11 Otevřme brány, otevřme svá srdce spáse!
Dosáhni cíle!.
1. Jak mnozí v Ježíši šťastni jsou již! | Proč ne ty? Těší se na nebes světelnou říš. | Proč ne ty? Den co den milosti účastni jsou, | v zpěvu a radosti.
1. Čas nastal nám přeradostný, | křesťané, plesejte  | přišel hod velikonoční, | křesťané, zpívejte! | Vyšel z hrobu náš Spasitel, | lidu svého Vykupitel,
1. Tam nad hvězdami v nebi Otce mám, | na jehož věčnou lásku spoléhám: | On zve mne z této ciziny | do zaslíbené otčiny. | Jsem hotov, hotov odtud jít,
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
1. Buď požehnán Pán s vroucností, | dne každého nás v hojnosti | zahrne dary svými  | Bůh silný, naše spasení, | ó vzdávejme mu chválení | vždy zpěvy.
1. Zazni dnes Hospodinu chvála, | Bůh v lásce nám se podává | a milost jeho neskonalá | na věky s námi zůstává. | Hlas spasení | a věčná chvála zástupy.
Centrum pro katechezi v Olomouci  Jeho modlitba vede k naprostému sebedarování svému Otci.  V něm je modlitba plně zjevena a plně uskutečněna.
1. Slyším Spasitel, jak volá, | slyším Spasitel, jak volá, slyším Spasitel, jak volá: | Vezmi kříž svůj, kříž svůj, za mnou pojď!
1. Až potud nám pomáhal Hospodin z milosti, proto k nebes výšinám hleďme s důvěrností, odkud pomoc přichází nám vždy v pravé době, tam, kde duše nachází.
1. Přihotov se, duchu můj, | k modlitbám a bdění! | Odevěký škůdce tvůj | vzdálený ti není: | Jeho lest z pravdy cest | svede dřív, než tuší | nepozornou.
1. V milosti kraluje Hospodin | celého vesmíru do končin | a jeho dobrotu přemnohou | nebesa obsáhnout nemohou.
1. Ó svatý Bože, slyš naše hlasy, | když k tobě lkáme za národ svůj. | Vrať jemu opět ty blahé časy, | kdy nad ním zářil obličej tvůj. | Ach, Pane drahý,
1. Buď stále se mnou Spasiteli můj! | Ač nejsem hoden, přec se nevzdaluj! | Tys moje světlo, všecka radost má, | bez tebe smutno mi a v duši tma. | Buď.
1. Přijď, Spasiteli! | Z našich pout jen ty sám | nás můžeš vytrhnout, | tak jako kdysi Izrael, když k Bohu jeho nářek zněl. | Ať zní, ať zni, ať zní do.
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
Krásnou vlast 1. Krásnou vlast připravil pro svůj lid milý náš Spasitel v nebesích. Budeme radostně, věčně žít, v Kristových nebeských příbytcích. Ref:
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
1. Raduj se, Bůh dnes přišel k nám, to bratře, sestro, slyš! Otevři dům, ať vstoupí Pán. A nebe, země, zvuč a nebe, země zvuč a nebe, země, Králi zvuč!
1. Slyš, jaká překrásná píseň | rozléhá se po nebi! | Andělů to svaté sbory | Pána Boha velebí. | Je to píseň o radosti | dané všemu stvoření: | Sláva.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
1. Kristova krev a spravednost | je svatební můj šat a skvost, | jímž pro nebe se ustrojím | a před Bohem tak obstojím.
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
Já Tobě nyní chválu vzdávám
1. Slyšme krále nebeského | nás k vodám živým zvoucího, | milost nabízejícího.
Společně Tě na tomto místě, náš Pane, chválíme. Stojíme zde jako jeden a vroucně prosíme: Společně Tě na tomto místě, náš Pane, chválíme. Stojíme zde jako.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
1. Nechť nám srdce plní radost, | upřímného vděku ctít! | Otec v nebi zve nás dětmi, | tak můžeme šťastni být. | Vždy veselo vždy veselo, každodenně slunka.
1. Kráčejíce do Kanánu | máme Boha vůdcem svým, | za ním třeba cestou pustou | jdeme krokem bezpečným. | V temnotách a nejistotě | není možno zbloudit.
1. Moc předivná nás tiše obestírá, a proto čekám příští uklidněn
1. Již za horami v dáli ztemněla jasu zář a v stíny tmy se halí v podvečer země tvář. Kde slunko krátce jen nám milosti své přálo a zimomřivě hřálo, je.
1. Jen v Kristu církev Páně | má základ svůj i cíl, | pro nebe připravil ji, | obnovil, očistil, | za nevěstu ji zvolil | a k nebes svatbě zve; | on lásku.
1. Bohu dík buď, sláva, čest, | věrný svým že slibům jest, | nad námi se smiloval, | hříšným Spasitele dal.
1. Musím míti Spasitele, | obávám se jíti sám, | jenom s ním chci stále žíti, | bez něho zde v světě lkám. | Nebojím se, nebojím, pokud on že se mnou,
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Když nebeský duši mou proniká mír, ať hrozí mi svět ze všech stran, mé srdce už nestrhne bouřlivý vír, bezpečnou kotvou mou můj je Pán. Šťasten jsem.
1. Svatý, svatý, svatý | Pán Bůh všemohoucí
1. Ó bratří, tento den | ať novou písní jásá! | Náš jazyk, vazby prost, | ať Páně skutky hlásá! | Jak tenkrát svatý Duch | své věrné vystrojil, | ó prosme,
1. Drž ruku mou! Ó Pane, já jsem bídný | a nemohu ni krok jít bez tebe. | Drž ruku mou! A pak, ó milý Jezu, | směle za tebou půjdu do nebe.
1. Já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, kde je na věky mír.
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Věříme, vládne Hospodin, | věříme Kristus, Boží Syn, | z věčného Boha zrozený, | je mocný, blahoslavený.
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
Až zajde slunce 1. Až zajde slunce nad naší zemí, pak přijde v slávě můj Spasitel. Starost a lkání, všechno pomine, až zajde slunce a skončí den. 1/4.
1. Aj, jak jsou milí | tvoji příbytkové, | jak rozkošní | křesťanští sborové, | Pane, | v nichž tvé jméno slavné!
1. Živý je Pán, živý je Pán, živý je Pán na věky věků, živý je Pán, živý je Pán, živý je Pán na věky věků. Nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vjíti.
1. Mně dostalo se slitování, | ač lásky nehoden jsem byl; | po divu tom jsem v pyšném přání, | z hrdosti nikdy netoužil. | Teď šťasten jsem a div ten ctím.
1. Vzdávám ti, Pane, oběť chval, že, ač ses na mne rozhněval, svůj hněv jsi v lásce odvrátil, vše k dobrému jsi obrátil.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Zvěst spásy přeradostná | zní po světa končinách: | vykoupení dokonáno na Golgotě výšinách. | Tak miloval Bůh svět, | že až na smrt Syna dal, | aby,
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
Živý je Pán Ref.: Živý je Pán, živý je Pán, živý je Pán na věky věků x
1. Blíž tobě, Bože můj, | jen tobě blíž! | Byť mne i táhnout měl | blíž k tobě kříž, zaplesá vždy můj duch: | Blíž tobě, jenž´s můj Bůh, | blíž tobě, jenž´s.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
 Aneb to nejlepší, co nás mohlo potkat….  Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi (Gen 1,1)  Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, jako muže a ženu.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben
BIBLICKÝ RŮŽENEC radostná tajemství