1. Miluji Pána, neboť on můj hlas vždy slyší, | moje pokorné modlitby. | Naklonil ke mně sluch, když ve dnech bídy | vzýval jsem jej, on ohlásil se včas.
2. Bolesti smrti obklíčily mě, | úzkosti hrobu náhle mě potkaly, | sevření, smutek ducha mi nastaly, | vzýval jsem jméno Páně upřímně.
3. Vysvoboď, prosím, Pane, duši mou! | Bůh spravedlivý je i milostivý, | upřímné střeží, k nám je lítostivý, | pomohl mně, když viděl nouzi zlou.
4. Má duše, vrať se v odpočinutí! | Vždyť Hospodin je vždy tvým dobrodincem, | vytrhuje od smrti věrné srdcem | a nohu vratkou od poklesnutí.
5. Čím Hospodinu odplatit se mám | za dobrodiní, za něž dlužím jemu? | Přemnohé Boří spásy kalich vezmu, | své sliby splním, jeho vždy vzývám.
6. Slíbím a splním před lidem Božím: | rád nasadím svůj život v oběť jemu; | smrt věrných drahá je oku Božímu, | v něm proto celé doufání složím.
7. Tys, Pane, služebníka věrného | ze svazku hříchu z lásky vysvobodil, | a proto oběť díků jsem ti složil; | k splnění spěchám slibu daného.
8. Tak jméno Páně vzývat budu já | uprostřed tebe, ó Jeruzaléme! | Do domu Hospodinova tu jdeme, | radostně zpívat ti haleluja!