Realismus v české venkovské próze Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Karel Václav Rais (1859 – 1926) spisovatel s regionálním zaměřením na Podkrkonoší jeden ze zakladatelů časopisu Zvon počáteční práce souvisejí s jeho učitelským povoláním, psal je s cílem vychovávat mládež později ho začala zajímat výminkářská otázka a především generační problémy

charakteristiku postav tvoří pomocí dialogu v jeho díle najdeme postavy s vysokými morálními zásadami, které by rády něco změnily, ale v podstatě jsou příliš slabé charakteristiku postav tvoří pomocí dialogu nejvíce ho zajímají osudy bezbranných Povídky: Výminkáři (1891) Rodiče a děti (1893) Rodný dům K. V. Raise 

Romány: Kalibův zločin (1892) - příběh hodného Vojty Kaliby, kterého po svatbě finančně a zejména psychicky ničí jeho tchyně i manželka, až ho dovedou k tragickému řešení rodinné situace Zapadlí vlastenci (1893) - děj se odehrává ve 40. letech 19. stol. ve vesnici Pozdětín. Hl. postavami jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík. Autor se soustředil na obraz buditelských knězů a učitelů a vzdává dík českým vlastencům za vykonanou práci

Pantáta Bezoušek (1894) – líčí příhody starého venkovana v Praze, který sem přijel navštívit svého syna a jeho rodinu. Kritizuje život v Praze, protože mu připadá narušený majetkovými vztahy Západ (1898) - hlavní postavou je dvaadevadesátiletý farář Kalous, který si přeje zemřít na své faře. Stíhá ho jedna rána za druhou. Nejprve mu umírá sestra, poté jeho synovec ze zdravotních důvodů odmítá místo faráře v „jeho“ Studenci. Kalous je vzhledem k věku již vyčerpán a požádá o důchod. Znamená to však, že bude muset opustit faru. V den stěhování farář upadne do bezvědomí, je odnesen na faru a tam umírá – splní se mu tak aspoň jedno přání.

 Ukázka Raisova rukopisu

Teréza Nováková (1853 – 1912) spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle studovala lidové zvyky, sbírala kroje, výšivky a keramiku aktivní členka ženského emancipačního hnutí, vedla pražský časopis Ženský svět

Úlomky žuly (1902) – sb. povídek podává realistický obraz českého venkova. Např. Drobová polévka líčí vztahy v Sedlišti, kde žijí dvě spřízněné rodiny – chudí Boštíkové a bohatí Chlebounovi. Stará Chlebounka žije u dcery Boštíkové, protože byla na obtíž synovi, který jí neposkytl ani vejminek. Všichni čekají, jestli jim pošlou od Chlebounů, kde se koná zabíjačka, alespoň drobovou polévku. Když pro ni Boštíkovi pošlou syna, dostane vynadáno a vrací se domů s prázdnou...

Maloměstský román (1890) – popisuje osudy dcery Karla Havlíčka Borovského Jan Jílek (1904) – životopisný román o evangelickém krejčím, který přes věznění (udá ho vlastní strýc) a tresty setrvá ve své víře, nakonec musí uprchnout do Německa Jiří Šmatlán (1906) – hl. hrdinou je přemýšlivý chudý tkadlec Jiří Šmatlán, původně katolík, později díky stykům s farářem a tkalcem Plíhalem evangelík. Hledá spravedlnost v životě, „vopraudovskou praudu boží." Hodně čte a od dělníka Hamerníka z brněnské továrny se dozvídá o dělnickém hnutí a socialistických idejích (rovnost a bratrství). Stává se stoupencem utopického socialismu.

Na Librově gruntě (1907) - zobrazuje rok 1848 na venkově, líčí především robotu, která různě postihovala sedláky a chalupníky a znamenala nejen útisk jednotlivce, ale byla zároveň velkým útiskem národním Děti čistého živého (1909) – o příslušnících náboženské sekty abrahamitů na Prosečsku, kteří hledají dobro, spravedlnost a bratrství na zemi. Odehrává se v 2. pol. 19. stol., „bratři“ a „sestry“ zůstávají okolím nepochopeni Drašar (1914) – román popisující osudy rodáka z Poličky, kněze a národního buditele Josefa Justina Michla. Nedaří se mu přestoupit z katolické církve do bratrské (aby se mohl oženit), stává se učitelem, má nemanželské dítě, jehož matka po porodu umírá, sám končí tragicky

Antal Stašek (1843 – 1931) spisovatel, právník a politik vlastním jménem Antonín Zeman, otec Ivana Olbrachta narodil se v Podkrkonoší, tam se také odehrávají jeho díla byl silně ovlivněn socialismem

Blouznivci našich hor (1895) – soubor povídek o spiritismu, který byl v 19. stol. v Podkrkonoší velmi rozšířen, popisuje jeho různé varianty - "blouznivci" toužili po spravedlivějším uspořádání světa

Josef Holeček (1853 – 1929) spisovatel s regionálním zaměřením na jižní Čechy novinář, vydával Slovanské listy překladatel (slovanský a finský folklor)

epopej Naši (1898 – 1930) - nedokončená desetidílná kronika jihočeského života. Zobrazuje v ní vesnici Stožice kolem poloviny 19. století, její patriarchálnost i postupný rozklad vlivem kapitalistického podnikání. Vyzdvihuje lásku sedláků k rodné půdě, mravní a náboženskou opravdovost. Záběr událostí se rozšiřuje z rodiny na celou obec, v posledních dílech je život obce vřazen do historických událostí za prusko-rakouské války. Pojítkem cyklu jsou dva selské rody Kojanů a Králenců.

Jindřich Šimon Baar (1869 – 1925) český katolický kněz a spisovatel nejčastěji zobrazuje život sedláků a venkovských kněží na Chodsku sbíral a vydal chodské pohádky pro děti napsal knížku Hanýžka a Martínek

sedlák, svou láskou ke zvířatům a přírodě si získal mnoho přátel. román Jan Cimbura (1908) - hl. postavou je ideální jihočeský sedlák, svou láskou ke zvířatům a přírodě si získal mnoho přátel. Je silný, vždy spravedlivý. Jan Cimbura se učí jako mladík u sedláka Kovandy zacházet se zvířaty a orat. Zamiluje se do jeho dcery Marjánky, ale rozhodne se, že se neožení, dokud nebude mít vlastní statek. Nakonec se s ní ožení, protože jí zemře manžel. Její dvě děti z prvního manželství bere jako vlastní. Stará se o statek a má s Marjánkou další děti. Statek odkáže dětem a odchází s Marjánkou na výměnek. Udržuje styky s knížetem, kterého si hluboce váží. Připraven na smrt Cimbura umírá.

historická trilogie: Paní komisarka (1924) – v románu vystupuje B historická trilogie: Paní komisarka (1924) – v románu vystupuje B. Němcová, žijící s manželem na Domažlicku, a vlastenecký farář Fastr z Klenčí. Farář je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová podporuje zklamaného kněze, ten ji na oplátku podněcuje, aby se věnovala literární činnosti.

Kněz je nakonec přeložen na jinou farnost Kněz je nakonec přeložen na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi. Osmačtyřicátníci (1924) Lůsy (1925) V dalších dvou dílech spor o lůsy vrcholí. Nakonec po barvitém ději sedláci definitivně vyhrávají, a to také díky atmosféře revolučního roku 1848. Tato trilogie, mající kronikářský ráz, obsahuje podrobná líčení a popisy chodského folklóru, zejména zvyků a obřadů vztahujících se k jednotlivým ročním obdobím a k svátkům.

Jan Herben (1857 – 1936) novinář, spisovatel, historik a politik založil Čas a téměř 30 let do něho přispíval románová kronika Do třetího a čtvrtého pokolení (1889 – 1892) - na osudech tří generací rodu Hrabců popisuje historické a společenské proměny moravského Slovácka

od 18. století až po dobu svého mládí od 18. století až po dobu svého mládí. Ústředním motivem je konflikt mezi rodem panského drába a vesnickým lidem. „ hříchy otců budou trestány do třetího a čtvrtého pokolení“  vnuk sedláka Hrabce se po jeho smrti pokouší odčinit jeho špatné skutky převzetím rodinného statku, ale vesničané ho mezi sebe nepřijmou

Karel Klostermann (1848 – 1927) českoněmecký spisovatel s regionálním zaměřením na oblast Šumavy působil jako učitel jazyků v Plzni napsal přes 40 svazků románů, povídek, fejetonů a drobnějších próz

Román Ze světa lesních samot (1892) zachycuje osudy lidí uprostřed lesů a slatin nedaleko bavorských hranic, kde je práce hajných nejen těžká, ale i nebezpečná. Revírník Kořán hlídkuje v lese, aby chytil zloděje skotu. To se mu podaří, ale druhý zloděj ho střelí. Naštěstí revírník těžké zranění přežije. Také příručí Karel málem zemře. Přistihl pytláka, jak odnáší čerstvě zastřeleného jelena, chtěl ho zatknout, ale jiný pytlák po něm střelil. Příručí opětoval palbu a zabil ho, byl pak přeložen. Kořán se s manželkou Zdeničkou také odstěhoval.

Realismus v české venkovské próze Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: www.cesky-jazyk.cz www.wikipedia.cz www.spisovatele.cz www.vaseliteratura.cz