Chemicko-tepelné zpracování v praxi

Chemicko-tepelné zpracování Cementace jedná se o nasycování povrchu materiálu uhlíkem při teplotě nad AC3 hloubka nasycené vrstvy se pohybuje v hloubce několik desetin mm provádí se především u oceli tvárných a houževnatých, vyznačující se nízkým obsahem uhlíku takto nasycený povrch uhlíkem lze do patřičné hloubky zakalit

Chemicko-tepelné zpracování Nasycování může probíhat v prostředí: tuhém kapalném plynném

Chemicko-tepelné zpracování Tuhé prostředí – dřevěné uhlí, uhličitan barnatý Tekuté lázně - uhličitan sodný, chlorid sodný Plynné prostředí – oxid uhelnatý Cementování v plynném prostředí trvá asi 3 hodiny, čas je závislý na uhličené hloubce ( 0,5 – 1 mm )

Chemicko-tepelné zpracování Průběh času a teplot při tepelném zpracování cementační oceli

Chemicko-tepelné zpracování 2. Nitridace nasycování povrchu dusíkem, který vytváří velmi tvrdé nitridy používá se u ocelí slitinových úkolem je dosáhnout ještě vyšší tvrdosti a odolnosti proti opotřebení

Chemicko-tepelné zpracování Výhody nitridace oproti povrchovému kalení a cementaci: vyšší tvrdost povrchové vrstvy nižší provozní teploty a s tím spojené nižší pnutí materiálu skutečnost, že se neprovádí kalení vedlejší efekt zvýšené odolnosti proti korozi vedlejší efekt zvýšené meze únavy materiálu

Chemicko-tepelné zpracování Princip nitridování: do pece ohřáté na 500°C se vhání čpavek NH3 dusík vniká do oceli nitridovaná hloubka 0,3 mm trvá 30 h, 0,5 až 50 h. po skončení nitridování následuje pomalé ochlazení oceli odpadá kalení, nevznikají deformace a vnitřní pnutí

Chemicko-tepelné zpracování Nitrocementace nasycujeme povrch současně uhlíkem a dusíkem při teplotách 800-850°C v kyanidových solných lázních po nasycení povrchu následuje ihned kalení používáme u součástí, kde chceme mít opět houževnaté jádro a pevný a odolný povrch

Použité zdroje: FISCHER, Ulrich. Základy strojnictví. 1. vyd Použité zdroje: FISCHER, Ulrich. Základy strojnictví. 1.vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 290 s. ISBN 80-867-06095. HLUCHÝ, Miroslav, Rudolf PAŇÁK a Oldřich MODRÁČEK. Strojírenská technologie 1. 3., přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 173 s. ISBN 80-718-3265-0. KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno,s.r.o.,2001. 274 s. ISBN 80-214-196-2. KŘÍŽ, R., VÁVRA, P. a kol. Strojírenská příručka. Praha: Scientia, spol. s r. o., 1996. 220 s. ISBN 807183-024-0.