Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuChov králíků C Stupeň a typ vzděláváníStřední vzdělání s maturitou Vzdělávací oblastChov zvířat PředmětChov zvířat Tematický okruhChov drobných hospodářských zvířat Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 4. ročník AnotaceVýživa a krmení králíků, chovatelská zařízení Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaŽiviny, makroprvky, mikroprvky, trávení Datum

Chov králíků C Zaměření na kvalitu výživy Sestavení krmné dávky NÁZEV

Výživa a krmení králíků: Sušina a voda: Rostoucí králík potřebuje 5-7% své živé hmotnosti, samice chovná březí potřebuje 3-4% své živé hmotnosti, samice kojící potřebuje 6-7% své živé hmotnosti, samci 3-4% své živé hmotnosti. Velmi důležitá je potřeba vody a vzhledem k rychlému vývinu králíka a jeho intenzivní látkové přeměny. Nedostatek vody ovlivňuje zdravotní stav, narušuje funkci trávicího ústrojí, dochází ke zvýšení teploty, nedochází k odvodu škodlivých produktů, dostavuje se nechutenství a následuje tělesná ochablost. U kojících samic nedostatek vody vede ke kanibalismu. Při nedostatku vody dochází ke snížení stravitelnosti krmiva, ke snížení příjmu krmiva, ke snížení přírůstku živé hmotnosti. Králík potřebuje značné množství vody.

Závisí na mnoha faktorech – především na kvalitě a množství podávaného krmiva, ročním období a teplotě, věkové kategorii, hmotnosti, zdravotnímu stavu, fyzickému stavu, pohlaví a způsobu ustájení. Nepravidelné napájení nebo napájení v příliš dlouhých intervalech vede ke zvýšení spotřeby vody, což způsobuje nadměrné zatěžování ledvin a krevního oběhu. Voda musí být čistá, nezávadná a ne příliš studená. Potřeba vody je obecně 2x vyšší než potřeba sušiny. Rostoucí králík potřebuje 10-12% své živé hmotnosti, samice březí 6-8% své živé hmotnosti a samice kojící 20-30% své živé hmotnosti (podle počtu mláďat). V praxi se osvědčilo okyselení vody octem jako prevence proti kokcidióze. Používá je jednorázová aplikace při pH 3-4 nebo trvalé okyselení napájecí vody na pH 6,0.

Bílkoviny: Základní stavební látka krmení králíků. U samic a samců v klidu má bílkovina tvořit v krmivě nejméně 16-17%. U zapuštěných, kojících samic a samců v plemenitbě nejméně 18-20%. U králíčat od 1. do 3-4 měsíce 21-25%. Tuk: U výkrmových králíků je požadovaný obsah tuku 4,0%. Vláknina: Ovlivňuje stravitelnost krmiva, živin, především bílkovin. Králík tráví vlákninu poměrně špatně. Minerální látky: Potřeba pro tvorbu kostry a tvorbu produktů (mléko, maso, kůže). Při nedostatku dochází ke zdravotním potížím, ke snížení životaschopnosti, ke snížení růstu, užitkovosti, plodnosti a ke snížení odolnosti proti chorobám. Největší význam ve výživě králíka má vápník a fosfor, kterých je v těle králíka průměrně 65-70% z obsahu všech minerálních látek. Vápník: Nezastupitelný v těle i produktech. Fosfor: Pro dobrou činnost svalstva, nervové soustavy, ovlivňuje plodnost. Sodík: Podporuje růst a žravost, nedostatek snižuje hmotnost, přebytek způsobuje nadměrné vázání vody. Hořčík: Nedostatek zhoršuje růst a zdravotní stav.

Chovat králíky lze v drobném nebo i ve velkochovech na tržní cenu masa mají vliv oba způsoby chovu. Masivní spotřeba jak v minulosti ale nepřišla a asi ani v budoucnosti nepřijde. Vzhledem k vysokým nároků našeho trhu i příznivým dietetickým vlastnostem masa je škoda, že průměrná spotřeba masa je menší než jeden kilogram na osobu a rok. Je však třeba upozornit na výbornou kvalitu králičího masa, jeho bezcholesterovost a vhodnost konzumace při dietě. Je škoda, že tento tradiční druh masa je na našem trhu na ústupu. Spotřebitel si zřejmě nenašel náhradu z tradičních drobnochovů v jiných dodavatelech.

Vitamíny: A – Při nedostatku zpomaluje růst, snižuje plodnost, dochází ke sterilitě a vznikají chorobné směry na kůži. D – V seně, ovlivňuje využití Ca a P. E – Ovlivňuje reprodukční činnost, plodnost. Vysoký obsah vitamínu E je v zelené píci, vojtěškové moučce, obilních klíčcích, semenech olejnin, zrninách (oves). K – Není nutný k růstu, ale ovlivňuje reprodukci a zabraňuje zmetání králic.

Krmiva: Králíkům zakrmujeme tyto skupiny krmiv: 1. Objemná krmiva– a) šťavnatá (zelená píce, okopaniny), b) suchá (seno, sláma); 2. Jadrná krmiva – a) rostlinného původu (obilniny, luskoviny, olejniny), b) živočišného původu (mléko, rybí moučka, masokostní moučka); 3. Minerální krmiva; 4. Krmné směsi (kompletní, doplňkové – většinou granulované); 5. Krmiva příležitostná (odpady potravinového průmyslu a obchodů). Základem krmné dávky v tradičních chovech je zelená píce, seno, krmné okopaniny, a zrna obilnin. Základem krmné dávky ve velkochovech je granulovaná krmná směs.

Spotřeba králičího masa Spotřeba králičího masa oproti minulosti poklesla Vzhledem k dietetickým vlastnostem by spotřeba mohla stoupat Konzumace králičího masa se stala okrajovou záležitostí Nákazová situace posledních let chov ještě více komplikuje Využívání ploch s vegetací se jeví pro současného člověka náročně Chovatelé vymírají a mladých je nedostatek Jediný chov roste a to zakrslá plemena pro děti

ZDROJE A PRAMENY 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN ) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, ISBN