Elektrokonvulze (ECT) Doc. MUDr.Radek Ryšánek, CSc. Psychiatrická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Elektrokonvulze Definice : Historie: Druh biologické psychiatrické léčby, jediná z tzv. „šokových“ léčebných metod užívaná v praxi doposud. Historie: Zavedena do praxe koncem 30.let 20. století (V.Cerletti a L.Bini) původně jako alternativa kardiazolových šoků.
Elektrokonvulze Princip: Vyvolání arteficiálního epileptického paroxysmu s generalisovanými konvulzemi v důsledku exposice mozku léčeného elektrickému stimulu.(Přesný mechanismus léčebného efektu doposud není detailně znám).
Současnost ECT Dosud užíván u cca 5% pacientů hospitalizovaných pro afektivní a schizofrenní poruchy. Aplikován za celkové anestesie a myorelaxace s řízenou ventilací (eliminace risik poranění a hypoxémie při apnoi za paroxysmu konvulzí). Používána aparatura 2.- 3.generace (aplikuje přesně definovaný stimulus tvořený krátkými milisekundovými pravoúhlými pulsy a umožňuje monitorování,resp. analysu paroxysmálního EEG.)
Indikace ECT Depresivní episody Schizofrenní poruchy (zvláště farmakorezistentní a psychotické Schizofrenní poruchy (zvláště katatonie)
Kontraindikace ECT Nitrolební hypertenze Intrakraniální, či aortální, aneurysmata Kontraindikace anestesie ( risikem fatálních příhod je ECT ekvivalentní samotné anestesii) Spojení s aplikací reserpinu a levodopy
Kroky před prováděním ECT Informovaný souhlas pacienta (vyjma vitálních indikací u nekomunikujících pacientů). Vyšetření před celkovou anestesií s vyjádřením internisty k způsobilosti pacienta tuto absolvovat.
Kroky před vlastním zákrokem Příprava pacienta : V předvečer aplikace zajistit lačnění a žíznění. Před aplikací zajistit odstranění případných překážek v dýchacích cestách a odstranění ozdob a šatstva nesoucích risiko poranění za případných konvulzí. Vhodné vyprázdění moče a stolice. Premedikace: Atropin (0,5- 1mg) s.c (30-45min. před zákrokem),event. i.v.(bezprostředně před). ( Brání oběhovým komplikacích z vagového dráždění stimulem a zabezpečuje volnější dýchací cesty)
Kroky při vlastní aplikaci ECT Zajištění žilního vstupu. Přiložení aplikačních elektrod (bitemporálně, event. unilaterálně) se snížením přechodového odporu vodivým gelem a kontrolou odporu. Případné přiložení snímačů monitorů (EEG,EKG,oximetr). Aplikace i.v. anestesie ( např. thiopental, metohexital, propanidid) anestesiologem pacientu ležícímu na ze všech stran přístupném lůžku. Aplikace myorelaxace (succinylcholinjodid-obvykle v dávce jen pro částečnou myorelaxaci:0,5 mg/kg).
Kroky při vlastní aplikaci ECT Zahájení řízené ventilace s příměsí O2 pod oximetrickou kontrolou a za sledování nástupu myorelaxace (uváděna fascikulacemi svalstva). Krátké přerušení ventilace pro založení roubíku (stimulus přímo dráždí žvýkací svalstvo) a aplikace zvoleného stimulu (v trvání 0,5-4 msec). Vynětí roubíku a pokračování v řízené ventilaci (pokračuje do odeznění myorelaxace a obnovy spontánního dýchání – doba cca 5-10 minut).
Kroky při vlastní aplikaci ECT Sledování průběhu paroxysmu, resp. jeho průvodních jevů (residua křečí, paroxysmální aktivita na EEG- vysokovoltážní hrotnaté vlny,resp komplexy hrot-vlna, vystřídání přechodné bradykardie přechodnou tachykardií, vystřídání přechodné arteriální hypotenze hypertenzní). Optimální trvání elektrokonvulze : 0,5 – 3 minuty. Sledování doznívání anestesie a myorelaxace: Postupná restituce spontánního dýchání,polykání a odkašlávání , dosažení hranice vigility a somnolence.
Péče po zákroku Nepřetržitý dohled sestrou po 1-2 hodiny (pro risiko komplikací - např.: mrákotný stav, obturace dýchacích cest). V optimálním případě pacient po zmíněnou dobu pospává.
Průběh kůry ECT Opakovaná aplikace s frekvencí 1x denně až 1x za 2 týdny (nejběžněji 3 x týdně). Depresivní episody: Efektivnost kůry 60-95% s částečný efektem obvykle po 3-6 zákrocích a plným po 6-8 zákrocích. Schizofrenie: Efektivnost okolo 30% s částečným efektem často až po 12 zákrocích.
Nežádoucí účinky a komplikace ECT Fatální příhody (asystolie, asfyxie)- výskytem ekvivalentní (1:60 000) samotné anestesii. Tachykardie s hypertenzí za paroxysmu. Laryngospamus, prolongovaná apnoe, respirační bronchopneumonie Cefalgie (u cca 30% léčených) Přechodné poruchy paměti (až u cca 20% léčených- závažnější jen v cca 1%) Déledobější změny EKG ( měsíc až 2 léta od ukončení léčby)- nárůst pomalých aktivit.
Doporučená literatura Abrams R.: Electroconvulsive therapy, New York, Oxford university press 1992. 340 s.