Mezinárodní obchod a pohyb kapitálu

Otevřenost ekonomiky – je daná intenzitou cest propojení jednotlivých národních hospodářství: pohybem statků (výrobků a služeb) v mezinárodním obchodě, pohybem finančních aktiv (peněžních fondů, cenných papírů apod.) neboli mezinárodním pohybem kapitálu, mezinárodním pohybem výrobních faktorů, zejména pohybem práce míra otevřenosti (% poměr exportu k HDP, 70% ČR, 16% EU16, 9% USA) – rozvinuté země (vnitřní trh, vysoká konkurenceschopnost, vliv AC), - rozvojové země ( nízká konkurenceschopnost, specializace)

Teorie mezinárodního obchodu přírodní podmínky, preference spotřebitelů absolutní výhoda určité produkce v dané zemi spočívá v tom, že tato produkce je levnější než produkce v jiných zemích komparativní výhoda určité produkce v dané zemi oproti jiné zemi spočívá v tom, že v této produkci má daná země ve srovnání s jinými druhy svojí produkce (nej)nižší relativní náklady relativní náklady udávají poměr nákladů na určitou produkci v jedné zemi vůči nákladům na tutéž produkci v jiné zemi. k tomu, aby se jednotlivé země specializovaly na určitou produkci, je nutné, aby alespoň u jednoho druhu produkce měly nižší komparativní náklady.

Teorie mezinárodního obchodu MRTP = |∆ Qˈ2 | / |∆ Qˈ2 | Relativní cena (směnnný poměr ) vyjadřuje, kolik stojí jednotka jednoho statku v jednotkách jiného statku. Komparativní výhoda lze rovněž zjistit pomocí nákladů obětované příležitosti (OPC). V určité produkci má země komparativní výhodu tehdy, pokud v ní ve srovnání s jinými zeměmi má nejnižší OPC.

Teorie mezinárodního obchodu – rozšíření modelu Přínosy z obchodu - se stejným množstvím výrobních faktorů je celkově vytvářen větší produkt než bez mezinárodního obchodu. Z tohoto zvýšení produkčních možností vyplývá také zvýšení spotřebních možností - spotřebitelé v jednotlivých zemích mohou zvýšit spotřebu alespoň jednoho statku, aniž by snížili spotřebu druhého statku (zbývajících statků). Prostřednictvím mezinárodního obchodu tak dochází k paretovskému zlepšení.

Mezinárodní pohyb kapitálu Hlavním motivem je snaha o zhodnocení finančních aktiv. VLIVY ROZHODOVÁNÍ INVESTORA: Rozdílná očekávaná výnosnost finančních aktiv domácích a zahraničních. úroky, dividendy, kapitálové výnosy dané kolísáním cen cenných papírů apod. Významným faktorem rozdílného zúročení (tzv. úrokový diferenciál) jsou rozdílné očekávané míry inflace (tzv. inflační diferenciál) v jednotlivých národních ekonomikách, transakční náklady na pořízení zahraničních finančních aktiv, očekávanou změnu měnového kurzu, rozdílné zdanění výnosů Likvidita daného aktiva. Rizikovost daného aktiva.

Mezinárodní pohyb kapitálu Krátkodobý kapitál: Jde o krátkodobý příliv bankovních depozit nebo úvěrů nebo o nákup cenných papírů s krátkodobou splatností (obvykle do jednoho roku). Dlouhodobý kapitál: V tomto případě jde např. o dlouhodobé úvěry nebo nákupy velkých balíků akcií, směřující k dlouhodobé kontrole nad podnikem (tzv. přímé zahraniční investice).