Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : Mikroskopická stavba listnatých dřevin

Stavba listnatých dřevin Dřevo listnatých dřevin má složitější stavbu a skládá se z většího počtu buněk než dřevo jehličnatých dřevin.Některé z nich, zejména cévy, jsou mnohem více vyvinuté, takže posouvají sousední buňky.Proto listnaté dřevo nemá tak pravidelnou stavbu jako jehličnaté.

Stavba listnatých dřevin Dřevo listnatých dřevin je tvořeno buňkami : - vodivými - a) cévy a - b) cévice (tracheje), - mechanickými - c) libriformní vlákna, - zásobními - d) parenchymatické buňky

Cévní článek se síťovitou perforací a) Cévy jsou pouze v listnatém dřevě.Mají tvar dlouhých tenkostěnných trubek, které se skládají z kratších částí zvaných cévní články. Cévní články jsou od sebe odděleny blánami. Aby jimi mohla proudit voda, jsou v dělících blánách otvory, zvané perforace. Dělící blány užších cév jsou rovnější a mají jeden otvor – jednoduchou perforaci. Blány užších cév jsou šikmé a mají řadu štěrbinových otvorů – schodovitou perforaci. Pozn.: V mnohých dřevinách se vyskytuje jen jeden druh perforace, například dub má jen jednoduchou, bříza a olše jen žebříčkovou perforaci.Cévy buku mají v jarním dřevě jednoduchou perforaci, v letním dřevě schodovitou i síťovitou.

Cévní články velkých cév jsou krátké, u malých cév jsou dlouhé. Cévní článek velké cévy s jednoduchou perforací Cévní článek malé cévy se schodovitou perforací Cévní články velkých cév jsou krátké, u malých cév jsou dlouhé. Cévy jsou odumřelé buňky, naplněné vodou. Na stěnách mají tečky a dvojtečky. Podíl cév na dřevní hmotě je asi 10 až 20 % (podle druhu dřeviny). Cévy některých dřevin se v jádře ucpávají výrůstky ze sousedních parenchymatických buněk a stávají se neprůchodnými. Tyto výrůstky se nazývají tyly a vyskytují se hlavně u tvrdých dřevin, zejména u akátu, částečně u dubu i dalších.

b) Cévice ( cévovité tracheidy) Nacházejí se v malém množství pouze v některých listnatých dřevinách (např.v jilmu,bříze,dubu, jasanu). Svým tvarem připomínají tracheidy jehličnatého dřeva, na stěnách mají rovněž dvojtečky, ale tyto jsou bez torusu. Mohou být: cévovité s vodivou funkcí nebo vláknité s mechanickou funkcí Cévovitá tracheida

c) Libriform (libriformní vlákna) Tvoří hlavní složku listnatého dřeva, a to 50 až 70% celkového objemu (podle druhu dřeviny). Vlákna jsou tenká, protáhlá, zašpičatělá s tlustými stěnami a malým množstvím teček. Tloušťka stěn libriformních vláken závisí na druhu dřeviny a je asi 0,01 až 0,05 mm a délka 0,5 – 3 mm Libriformní vlákna tvoří ve dřevě souvislé pruhy zaklíněné vzájemně do sebe. Na množství libriformu a tloušťce jeho stěn závisí hmotnost a pevnost dřeva. Libriform brzy odumírá a je po vyschnutí buněčného obsahu vyplněn vzduchem.

d) Parenchymatické buňky Řetězec dřevního parenchymu Parenchymatické buňky dřeňového paprsku d) Parenchymatické buňky Nacházejí se v dřeňových paprscích a dřevním parenchymu. Tvar buněk je různý, nejčastěji mnohoúhelníkový, o rozměrech od 0,01 do 0,05 mm ve všech směrech dřeňové paprsky jsou široké od jedné až po několik desítek řad buněk a vysoké od několika vrstev po několik desítek až stovek vrstev (dub). Buňky zůstávají dlouho živé. dřevní parenchym tvoří skupiny buněk uspořádaných do svislých řad, které jsou uloženy buď kolem cév, nebo u hranice letokruhů, anebo jsou roztroušeny po letokruhu. Dřevní parenchym tvoří 2 – 15 % objemu dřeva.

Zlomky příčných řezů topolového a bukového letního dřeva a – topolové dřevo b – bukové dřevo 1 – céva , 2 – dřeňový paprsek , 3 – libriform ,

Schéma řezů mikroskopické stavby dubového dřeva L – letokruh, 1 – jarní céva, 2 – letní céva, 3 – dřevní parenchym, 4 – libriform, 5 – široký dřeňový paprsek, 6 – úzký dřeňový paprsek, 7 – perforace letní cévy

Obrazová příloha Trachej na mikroskopickém snímku, okolo libriform a parenchymatické buňky.

Obrazová příloha Jarní a letní tracheje na mikroskopickém snímku příčného řezu dřevem dubu

Obrazová příloha Rozdíl dřeva jehličnatého a listnatého na mikroskopickém snímku příčného řezu : a) borovice b) jilmu