Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Radioimunoesej, enzymoimunoesej – princip, využití
Advertisements

IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Základní imunitní mechanismy
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.
Funkce imunitního systému. Imunodefekty.
Mgr. Michaela Karafiátová
Mechanismy nespecifické imunity
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Imunita Mgr. Jan Marek VY_32_INOVACE_Bi3r0215.
I. Imunoglobuliny Martin Liška.
Přehled imunologie.
Mechanismy specifické imunity
Laboratorní metody 2 Kurs Imunologie II.
Očkování a imunomodulace
Imunita Cholera, 19. století.
Protibakteriální imunita
Mezibuněčná komunikace
NK buňky Interferony.
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU
Obecná endokrinologie
Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha
CHEMIE IMUNITNÍCH REAKCÍ
HLA systém (MHC glykoproteiny)
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
Imunodeficience Kurs Imunologie.
Způsoby mezibuněčné komunikace
ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Imunologie 1.
T lymfocyty J. Ochotná.
Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty, protilátky
Imunitní reakce založené na protilátkách B-lymfocyty
T lymfocyty J. Ochotná.
Protiinfekční imunita 2
Systém HLA a prezentace antigenu
Histokompatibilní systém
Očkování a imunomodulace
Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, PhD.
Imunitní mechanismy zánětu (lokální a systémová reakce)
Fagocytóza = základní nástroj nespecifické imunity (společně s komplementem) fagocytující buňky proces fagocytózy.
Komplementový systém a nespecifická imunita
Metody imunodifuze a precipitace v gelech
IMUNODEFICIENCE ANNA ŠEDIVÁ. Evoluce imunity procaryota, bakterie 1.5 eucaryota 0.5 mnohobuněčné organismy miliardy let.
NK buňky Interferony.
T lymfocyty Jan Novák.
Imunogenetika Marie Černá
CYTOKINY, POVRCHOVÉ MOLEKULY, PROTILÁTKY
Laboratorní diagnostika
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Imunologie Martin Liška.
Protinádorová imunita Jiří Jelínek. Imunitní systém vs. nádor imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které.
Buněčná signalizace Úvod Základní typy signálních drah Imunologie.
Imunita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY.
Fyziologické imunitní regulační mechanismy. Regulace antigenem  Vyvolání a vyhasnutí imunitní odpovědi  Afinitní maturace B lymfocytů  Udržení imunologické.
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol.
Imunologie a alergologie
Základy imunologie.
Patogeneze virových nákaz 4
Patogeneze virových nákaz 4
HLA systém, antigen-prezentující buňky, B-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány, slizniční imunitní systém Martin Liška.
HLA - systém Marcela Vlková.
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Náplň seminářů III. ročník všeobecné lékařství
Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita
Laboratorní diagnostika
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Laboratorní diagnostika
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs
Transkript prezentace:

Řízení imunitního systému Kurs Imunologie

Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní třídy: třída I a třída II individuální variabilita

Struktura molekuly MHC oblast vazby proteinů oblast podobná imunoglobulinům („immunoglobuline superfamily“) transmembránová oblast cytoplasmatická oblast

MHC I. třídy vyskytují se na všech buňkách váže proteiny (antigeny) syntetizované v buňce

MHC II. třídy vyskytují se pouze na buňkách prezentujících antigen váže fagocytované proteiny (antigeny)

Antigen funkční definice: antigen je to, na co reaguje imunitní systém minimální molekulová hmotnost cca 5 kD vhodná chemická struktura (protein, polysacharid)

Rozpoznávání antigenu receptory na T-lymfocytech (TCR) protilátky (volné či ukotvené v membráně B-lymfocytů)

TCR rozpoznávací receptor na T-lymfocytech (Th i Tc) struktura podobná imunoglobulinům („immunoglobuline superfamily“)

Rozpoznávání pomocí TCR pouze krátké štěpy antigenu štěpy musí být navázané na MHC pouze proteiny

Protilátky existují ve volné i vázané formě proteiny ze skupiny globulinů vazba na nativní antigeny samy mohou sloužit jako antigen (imunoglobulinové sítě, některé laboratorní metody)

Struktura imunoglobulinové molekuly

Molekula imunoglobulinu těžký řetězec (α, γ, δ, ε, μ) určuje třídu protilátky (IgA, IgG, IgD, IgE, IgM) lehký řetězec (κ, λ) hypervariabilní oblast určuje specificitu protilátky Fc oblast umožňuje nespecifickou vazbu protilátky

Třídy protilátek

Cytokiny „imunitní hormony“ glykoproteiny často lokální účinek často charakter „rozpustných receptorů“

Hlavní skupiny cytokinů interleukiny – regulace imunitních funkcí lymfokiny – aktivace makrofágů interferony – antivirová imunita chemokiny - chemotaxe TNF, TGF, CSF

Receptory struktury určené pro přenos informace do buňky („domovní zvonek“) x vazebné místo CD klasifikace

Nejdůležitější CD receptory CD3T lymfocyty CD19B lymfocyty CD4Th lymfocyty CD8Tc lymfocyty CD56NK buňky