Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny

Energetické zdroje (primární) Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně Uhlí 24,0% Zemní plyn 23,6% Voda 6,5% Jádro 6,4% Ostatní 0,9%

OPEC a ropný šok 1973/74 Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel Politika „sedmi sester“: snížit cenu na 1,8 $ Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie 1961 – Katar 1962 – Indonésie, Libye … Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE 1973: jomkippurská válka ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $

Ropa – těžba (2004) mil. barelů denně Podíl na světě (%) 1. Saudská Arábie 10,37 12,5 2. Rusko 9,27 11,2 3. USA 8,69 10,5 4. Írán 4,09 4,9 5. Mexiko 3,83 4,6 6. Čína 3,62 4,4 7. Norsko 3,18 3,8 8. Kanada 3,14 9. Venezuela 2,86 3,4 10. Spojené Arabské Emiráty 2,76 3,3 11. Kuvajt 2,51 3,0 12. Nigérie 13. Spojené království 2,08 2,5 14. Irák 2,03 2,4

Ropa: spotřeba, těžba a zásoby

Hlavní exportéři (2004) Poř. ve světě stát mil. barelů denně 1. Saudská Arábie 8.73 2. Rusko 6.67 3. Norsko 2.91 4. Írán 2.55 6. SAE 2.33 7. Kuvajt 2.20 11. Irák 1.48 13. Kazachstán 1.06 14. Katar 1.02

Saudská Arábie – USA Srovnání exportu Saudské Arábie a importu USA

Poptávka po surovinách východní Asie: hlavní světová oblast poptávky po palivech a kovech Čína: přední importér ropy, hliníku a bauxitu, železné rudy, mědi domácí těžba nestačí uspokojovat rychle rostoucí poptávku čínského zpracovatelského průmyslu Japonsko: import všech hlavních surovin hlavní zdrojové oblasti ropa: Perský záliv kovy: Austrálie, Indonésie růst prospektorské aktivity Čína, Laos, Mongolsko, Filipíny… vývoj poptávky ve východní Asii ovlivňuje cenu na svět. trhu hosp. spolupráce: APEC (1989) – 2,6 mld. obyvatel, 60% svět. HDP

Železná ruda (2003) Země Těžba Zásoby 1. Čína 261 22,5 7 000 8,8 2. Poř Země Těžba Zásoby těžba v mil. t obsahu Fe Podíl na svět. produkci (%) zásoby v mil. t obsahu Fe Podíl na svět. zásobách (%) 1. Čína 261 22,5 7 000 8,8 2. Brazílie 212 18,3 14 000 17,5 3. Austrálie 187 16,1 11 000 13,7 4. Indie 106 9,1 4 200 5,2 5. Rusko 92 7,9 6. Ukrajina 62 5,3 9 000 11,2 7. USA 46 4,0 2 100 2,6 8. JAR 38 3,3 650 0,8 9. Kanada 31 2,7 1 100 1,4 10. Švédsko 22 1,9 2 200 x svět 1 160 100,0 80 000

Těžba rudy a výroba železa východní Asie: hlavní světový region výroby železa a oceli 40% světové produkce oceli Čína – největší světový producent více než dvojnásobek produkce Japonska (2. místo na světě) domácí těžba uspokojuje cca 50% poptávky Čína+Japonsko+Korea: 55% světového importu železné rudy poptávka v Číně ovlivňuje cenu rudy na svět. trhu a investice do těžby a průzkumu hlavní dodavatelé: 1. Austrálie, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. JAR, 5. Filipíny, 6. Chile Indie: významný producent oceli i exportér rudy

Výroba železa a oceli (2003) Poř Země Surové železo Ocel výroba v mil. t Podíl na svět. produkci (%) 1. Čína 202,3 29,3 220,1 22,9 2. Japonsko 82,1 11,9 110,5 11,5 3. USA 40,6 5,9 93,7 9,7 4. Rusko 51,3 7,4 62,7 6,5 5. J. Korea 27,5 4,0 46,3 4,8 6. Německo 30,4 4,4 45,0 4,7 7. Ukrajina 29,6 4,3 36,9 3,8 8. Indie 30,3 31,8 3,3 9. Brazílie 30,0 3,1 10. Itálie 10,0 1,4 26,0 2,7 x Svět 691,0 100,0 962,0 Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004

Čína: těžba

Bauxit a hliník hlavní světoví producenti bauxitu mimo Asii v Asii: Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie v Asii: Čína (8,5% světové těžby) provincie Kuej-čou (Guizhou), Kuang-si (Guangxi) Indie (6,5% svět. těžby) Urísa, Uttarpradéš, Kazachstán (3,2%) Pavlodar Výroba hliníku (2003): Poř země mil. t podíl (%) 1. Austrálie 16,5 29,7 2. Čína 6,1 11,0 3. USA 4,8 8,6 4. Brazílie 4,0 7,2 5. Jamajka 3,8 6,8 6. Rusko 3,2 5,8 7. Indie 2,5 4,5 8. Surinam 2,0 3,6 9. Ukrajina 1,4 10 Kazachstán x svět 55,5 100,0

Produkce rafinované mědi Poř Země Těžba rudy Produkce rafinované mědi E/I těžba v tis. t obsahu Cu Podíl na svět. těžbě (%) výroba v tis. t obsahu Cu Podíl na svět. produkci (%) 1. Chile 4 900 36,0 2 900 19,1 - - 2. USA 1 120 8,2 1 310 8,6 + 3. Indonésie 979 7,2 223 1,5 4. Peru 831 6,1 517 3,4 - 5. Austrálie 830 484 3,2 6. Rusko 675 5,0 840 5,5 7. Čína 610 4,5 1 800 11,8 ++ 8. Kanada 558 4,1 457 3,0 9. Polsko 495 3,6 530 3,5 10. Kazachstán 485 433 2,8 Japonsko 0,7 0,0 1 430 9,4 x svět 13 600 100,0 15 200 Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004

Měď výroba i spotřeba na světě stagnuje východní Asie: jediný region s růstem výroby Čína, Japonsko, Korea 25% světové produkce rafinované mědi 60% světového importu zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea Indonésie – přední světový exportér rudy 2. místo na světě provincie Papua, o. Sumbawa Indie: nemá velká naleziště (dováží) výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce

Cín jihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínu JV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003) Čína – největší producent až 39% světové výroby Kuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan) Indonésie – druhý největší světový producent 27% výroby cínu o. Bangka, Belitung, již. Sumatra Malajsie (Pinang) Thajsko, Vietnam hlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajsko hlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko

Další kovy olovo a zinek mangan chrom Čína – největší světový producent 29% světové těžby olova 21% těžby zinku (2004) Čína – druhý největší spotřebitel (po USA) mangan Čína: 10% světové těžby, 6. místo Kuang-si (Guangxi) Indie: 8% světové těžby, 7. místo chrom Kazachstán: 19% svět. těžby (2. místo po JAR) Indie: 14% světové výroby (3. místo) wolfram: v Číně 88% světové těžby Ťiang-si (Jiangxi), Chu-nan (Hunan)

Hospodářství

Velikost ekonomiky Poř. stát mld. US$ PPP (2003) 1. USA 10 978 2. Čína 6 410 3. Japonsko 3 629 4. Indie 3 062 5. Německo 2 279 6. Spojené království 1 643 … 44. Česká republika 159 x svět 51 401 Pramen: World bank (2005) World development indicators

Klasifikace států podle SB jediné kritérium: HDP v PPP (2004) země s vysokými příjmy: 10 066 US$+ Japonsko, Korea Hongkong, Macao, Singapur, Brunej S. Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Izrael země s vyššími středními příjmy (3 256–10 065 US$) Turecko, Libanon, Omán Malajsie země s nižšími středními příjmy (826 – 3 255 US$) Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy Írán, Irák, Sýrie, Jordánsko Kazachstán, Turkmenistán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán země s nízkými příjmy: - 826 US$ Indie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Nepál, Bhútán, Myanmar, Kambodža, Laos, Vietnam, V. Timor KLDR, Mongolsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Jemen

HDP na obyvatele v PPP (2003) Hongkong 34 200 (9.) Japonsko 29 400 (21.) Singapur 27 800 (29.) Tchajwan 25 300 (33.) S.A.Emiráty 25 200 (34.) Brunej 23 600 (37.) Katar 23 200 (40.) Kuvajt 21 300 (43.) Izrael 20 800 (45.) Kyrgyzstán 1 700 (186.) KLDR 1 700 (187.) Nepál 1 500 (195.) Bhútán 1 400 (196.) Tádžikistán 1 100 (206.) Afghánistán 800 (215.) Jemen 800 (220.) Z.Břeh+Gaza 700 (225.) V. Timor 400 (231.) Čína 5 600 (120.) Indie 3 100 (153.)

Tempo růstu ekonomiky

Mezinárodní obchod a kumulace finančních rezerv v Asii 7 z 10 států s největšími finančními rezervami je v Asii výsledek rostoucího exportu a remitend pracujících v zahraničí stát mld. US$ měsíce importu Japonsko 673,6 17 Čína 416,2 11 Tchajwan 212,3 USA 184,0 1 Korea 155,5 8 Hongkong 118,4 5 Indie 103,7 12 Německo 96,8 Singapur 95,7 7 Rusko 78,4

Sektorová struktura hospodářství vyspělé země: deindustrializace některé země V a JV Asie: industrializace v dalších zemích zůstává podíl zprac. průmyslu nízký z hlediska podílu zpracovatelského průmyslu na HDP dnes není mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi velký rozdíl liší se zastoupení odvětví a vývojové tendence rychlá deindustrializace také v postsovětských asijských republikách ztráta trhů

Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (%) 1990 2003 Japonsko 27 21 Hongkong 17 5 1990 2003 Čína 33 39 Malajsie 24 31 Thajsko 27 35 Indonésie 21 25 Vietnam 12 1990 2003 Indie 17 16 Bangladéš 13 Pákistán Írán 12 Nepál 6 8 1990 2003 Arménie 33 22 Kyrgyzstán 28 8 Pramen: World bank (2005) World development indicators

Podíl zemědělství na HDP (%) vysoký v zemích s tradiční hospodářskou strukturou nezávisí příliš na přírodních podmínkách 1990 2003 Afghánistán . 52 Kambodža 34 Laos 61 49 Nepál 41 Myanmar 57 1990 2003 Japonsko 2 1 S. Arábie 6 5 Jordánsko 8 1990 2003 Arménie 17 24 Kyrgyzstán 34 39 1990 2003 Čína 27 15 Indie 31 22 Pramen: World bank (2005) World development indicators

Index lidského rozvoje Pramen: UNDP (2005) World development report 2005