Metabolimus purinů a pyrimidinů

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
METABOLISMUS BÍLKOVIN I Katabolismus
Advertisements

6. Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. Hlavní jejich funkce je uchování genetické informace.
Báze Struktura NK DNA RNA konec.
Biologicky významné heterocykly
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
ENZYMY = biokatalyzátory.
Nukleové kyseliny AZ-kvíz
RISKUJ ! Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
NUKLEOVÉ KYSELINY BIOCHEMIE.
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Chemické složení organismů
Biologie buňky chemické složení.
Vlastnosti živých organizmů (Chemické složení)
Metabolismus sacharidů
Nutný úvod do histologie
Základy biochemie KBC/BCH
Heterocykly.
Metabolismus lipidů.
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
Nukleové kyseliny Struktura DNA a RNA Milada Roštejnská Helena Klímová
Metabolismus dusíkatých látek
= věda o životních projevech rostlin a funkcích jejich orgánů
DÝCHACÍ ŘETĚZEC. enzymy jsou umístěny na vnitřní membráně mitochondrií získání energie (tvorba makroergických vazeb v ATP) probíhá oxidací redukovaných.
Metabolismus sacharidů II.
Biokalyzátory chemických reakcí
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_225.
Metabolismus proteinů
Metabolismus bílkovin
NUKLEOVÉ KYSELINY A JEJICH METABOLISMUS
Metabolismus nukleotidů Kurz Eva Samcová a Vladimíra Kvasnicová
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Heterocyklické sloučeniny
Krebsův a dýchací cyklus
Molekulární genetika.
Metabolismus purinů a pyrimidinů - testík na procvičení -
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Energetický metabolismus
INTERMEDIÁRNÍ METABOLISMUS
METABOLISMUS NUKLEOTIDů
MITOCHONDRIÁLNÍ TRANSPORTNÍ SYSTÉMY
Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento.
NUKLEOVÉ KYSELINY (NK)
 Biochemický ústav LF MU 2013 (E.T.)
Metabolismus nukleotidů Kurz Eva Samcová a Vladimíra Kvasnicová
METABOLISMUS AMINOKYSELIN
Katabolismus bílkovin
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Autor: Ing. Michal Řehulka  Přírodní makromolekulární látky (Biopolymery)  Vytvářejí dlouhé vláknité molekuly  Nesou a uchovávají genetickou informaci.
Ch_060_Nukleové kyseliny Ch_060_Přírodní látky_Nukleové kyseliny Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková.
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Dümlerová. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Buňka  organismy Látkové složení.
Metabolismus bílkovin
Metabolické děje II. – proteosyntéza
Krebsův a dýchací cyklus
Nukleové kyseliny Charakteristika: biopolymery
Metabolismus nukleotidů
Nukleové kyseliny obecný přehled.
Lipidy ß-oxidace.
BIOCHEMICKÁ ENERGETIKA
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
Molekulární základy genetiky
Co to je DNA? Advanced Genetics, s.r.o..
Biochemie – Citrátový cyklus
DUM č. 18 v sadě 22. Ch-1 Biochemie projekt GML Brno Docens
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
 Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)
Transkript prezentace:

Metabolimus purinů a pyrimidinů Petr Tůma

Purin a pyrimidin dusíkaté heterocykly – pKA(purin) = 2,3; pKA(pyrimidin) = 1,2 dusíkaté báze NK volné nejsou biochemicky významné purinové – adenin, guanin, hypoxanthin pyrimidinové – uracyl, thymin, cytosin součásti nukleosidů a nukleotidů v nukleových kyselinách kofaktory enzymů: NAD+ (NADP+), FAD, CoA, PAPS

Dusíkaté báze

Nukleosidy báze + ribóza (deoxyribóza) N-glykosidová vazba adenosin cytidin purinové: adenosin, guanosin, (inosin – od hypoxanthinu) pyrimidinové: cytidin, uridin, thymidin fyziologické funkce adenosinu prokrvení myokardu krevní zásobení a metabolismus mozku adenosinové receptory: G-proteiny – působí přes adenylátcyklasu

Nukleotidy báze + ribóza (deoxyribóza) + kyselina fosforečná (1-3) vazby: N-glykosidová, esterová, anhydridová nukleosid -mono-, -di-, -trifosfáty (AMP, ADP, ATP) fyziologický význam: stavební jednotky DNA a RNA součásti kofaktorů: NAD+, FAD, CoA, PAPS ATP: univerzální přenašeč energie v biochemických reakcích UTP: biosyntéza sacharidů CTP: biosyntéza fosfolipidů

Biosyntéza purinů a pyrimidinů puriny ani pyrimidiny nejsou pro člověka esenciální většina purinů z potravy odbourána na odpadní uráty syntéza purinů i pyrimidinů – nesyntetizuje se zvlášť báze, ale celý nukleotid najednou syntéza purinů sledem reakcí z malých prekursorů monosacharid napojen od počátku syntéza pyrimidinů z jednodušší: z velkých prekursorů monosacharid napojen v konečných fázích syntézy šetřící reakce = syntéza z produktů degradace nukleových kyselin substráty: nukleosidy a báze málo energeticky náročná

5´-fosforibosyl-1´-difosfát PRDP (PRPP) společný výchozí substrát pro syntézu purinů i pyrimidinů PRDP-syntetasa klíčový enzym celé syntézy zpětnovazebná inhibice: nukleosid –mono- a difosfáty substrát: ribóza-5´-fosfát zdrojem pentózový cyklus

Podmínky biosyntézy purinových nukleotidů velká spotřeba energie (ATP) lokalizace: různé tkáně, především v játrech celá probíhá v cytoplasmě celkově se skládá z 11 dílčích kroků konečným produktem: inosinmonofosfát (IMP) substráty: 5-fosforibozyl-1-difosfát (PRDP = PRPP) aminokyseliny: Gln, Gly, Asp deriváty tetrahydrofolátu, CO2 koenzymy: tetrahydrofolát (= kyselina listová) NAD+

Průběh syntézy IMP PRDP → 5´- fosforibosylamin → inosinmonofosfát (IMP)

Přeměna IMP na další purinové nukleotidy rovnováha mezi AMP x GMP = zpětnovazební inhibiční působení AMP a GMP na přeměnu IMP

Regulace syntézy purinových nukleotidů rychlost syntézy řízena dostupností PPDP regulace: zpětnovazební inhibice AMP a GMP Klinické korelace inhibiční působení methotrexátu (analog folátu) aplikace při leukémii syntetické analogy bazí, nukleosidů a nukleotidů 6-merkaptopurin a 6-thioguanin

Podmínky biosyntézy pyrimidinových nukleotidů srovnání s biosyntézou purinů kromě jedné reakce probíhá celá v cytoplasmě (mitochodrie – dihydroorotát dehydrogenasa) jednodušší – z velkých prekursorů napojení ribózy až v pozdějších krocích substráty karbamoylfosfát aspartát PRDP tetrahydrofolát (pouze pro thymin) významné meziprodukty kyselina orotová orotinmonofosfát (OMP) konečným produktem: uridinmonofosfát (UMP)

Průběh syntézy uridinmonofosfátu UMP vstupní reakce – syntéza karbamoylfosfátu enzym karbamoylsynthetasa II lokalizována v cytoplasmě

Přeměna UMP na další pyrimidinové nukleotidy Klinické korelace zabrzdění syntézy dTMP → 5-joddeoxyuridin, 5-fluoruracil účinná cytostatika a protinádorové prostředky

Syntéza deoxyribonukleotidů deoxyribonukleotidy jsou syntetizovány z ribonukleotiddifosfátů ADP → dADP → dATP složitá redoxní přeměna - enzym ribonukleotidreduktasa bílkovina thioredoxin + NADPH + H+ ribonukleotidy koncentrace vysoká (mmol/L) a konstantní mění se pouze poměr mezi AMP:ADP:ATP deoxyribonukleotidy koncentrace nízká (μmol/L) a závisí na buněčném cyklu

Přehled degradace purinů xanthinoxidasa v játrech spotřebovává O2 → H2O2 allantoin konečný produkt degradace purinů u většiny savců, u primátů – kyselina močová nepatrné množství allantoinu u člověka vzniká neenzymatickou cestou

Kyselina močová hlavní odpadní produkt katabolismu purinů u člověka kyselina močová = acidum uricum látka špatně rozpustná ve vodě + málo disociovaná vytváří soli – uráty normální hladina urátu: v krvi: 220 – 420 μM muži 140 – 340 μM ženy v moči: 0,5 – 6,0 mM člověk denně vyloučí cca 0,5 g kyseliny močové ½ endogenního původu – degradace tělu vlastních purinů ½ pochází z potravy: především z xanthinů obsažených v kávě, kakau a čaji – kofein, theobromin a theofylin

Hyperurikémie zvýšená hladina kyseliny močové v krvi příčiny poruchy při vylučování nevyvážená strava hyperurikámie při dně dna = arthritis uratica hromadění urátů v měkkých tkáních – především v kloubech bolestivé akutní záchvaty terapie: podávání allopurinolu (analog hypoxanthinu a xanthinu) → inhibice xanthinoxidasy

Přehled degradace pyrimidinů

Degradace pyrimidinů degradační produkty – nízkomolekulární látky cytosin, uracyl: NH3, CO2, β-alanin thymin: NH3, CO2, β-aminoisobutyrát tyto látky jsou dobře rozpustné ve vodě → snadno se z těla vylučují → nedochází k chorobným příznakům při karcinogenesi a ozařování X paprsky vylučování nadměrného množství β-aminoisobutyrátu minoritní nuklesid pseudouridin je vylučován v nezměněné formě orotaciurie - vylučování kyseliny orotové vrozený enzymový defekt nadměrný příjem dusíkatých látek potravou

Hlavní rozdíly metabolismu purinů a pyrimidinů puriny pyrimidiny tvorba N-glykosidové vazby v 1. kroku syntézy (syntéza začíná na PRDP) nejprve se syntetizuje pyrimidinový kruh lokalizace biosyntézy cytoplazma cytoplazma + 1 enzym v mitochondrii produkty odbourávání kyselina močová (špatně rozpustná v H2O), NH3 CO2, NH3, -AMK (dobře rozpustné v H2O)

Nukleotidy v dalších funkcích Mediátory metabolických procesů cyklický adenosinmonofosfát cAMP cyklický guanosinmonofosfát cGMP druzí poslové adenylátcyklasa cAMP cGMP 3´-fosfoadenosin-5´-fosfosulfát = PAPS přenáší sulfát = SO32- sulfatace proteinů odbourávání xenobiotik

SAM = S-adenosylmethionin přenáší methyl metabolismus aminokyselin syntéza katecholaminů Koenzym A = CoA přenáší acyl metabolismus mastných kyselin

Nukleotidy jako součásti oxidoreduktas Nikotinamiddinukleotid = NAD+ Flavinadenindinukleotid = FAD