Bitva u Actia Dějepis Autor: Pavel Hrstka Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488 Dějepis Bitva u Actia Autor: Pavel Hrstka

2. září 31 př.n.l. nedaleko ostrova Leukas, západní Řecko Bitva u Actia 2. září 31 př.n.l. nedaleko ostrova Leukas, západní Řecko

Před bitvou Vrcholí spor Marka Antonia a Octaviana o nadvládu nad Římem Římané Marku Antoniovi vyčítají jeho protežování Egypta a poměr s Kleopatrou Vypukla občanská válka a bitva u Actia byla jejím vyvrcholením

Účastníci Oktavián Antonius a Kleopatra VII. 406 lodí velitelé: Markus Vipsanius Agrippa a Lucius Arruntius ztráty neznámé Antonius a Kleopatra VII. 230 lodí velitelé: Publius Canidius Crassus, Gaius Sosius, Lucius Gellius Publicola, Markus Octavius zničeno asi 150 lodí

Přípravy na bitvu druhého září dal Markus Antonius spálit záložní lodě, aby je Oktavián nemohl použít konkrétní bojovou sílu obou flotil nelze přesně odhadnout, ale Markus Antonius čelil výrazné početní převaze Oktaviánovo loďstvo sestávalo z triér počínaje "trojkami" s posádkou asi 200 vojáků veslařů, až po "šestky", jež mohly mít až 500 mužů

Markus Antonius měl obdobná plavidla a navíc měl několik větších lodí označovaných za "devítky" a "desítky" byly to plovoucí pevnosti s věžemi pro lučištníky na přídi a zádi a stovkami vojáků na širokých palubách Antonius plánoval zamířit na otevření moře, rozvinout plachty a vydat se kolem Peloponésu na jih a do Egypta

http://www.livius.org/a/greece/actium/actium.gif

Bitva Oktaviánovým cílem bylo jednoduše blokovat výjezd z Ambrakijského zálivu dvojitou linií válečných lodí ve snaze zvýšit své šance na průlom nepřátelskými liniemi nařídil Markus Antonius velitelům krajních lodí na levém a pravém křídle, aby se pokusili přesunout co nejdál od středu a přinutili tak nepřítele posunout jeho vlastní bojovou linii

vznikla tak mezera, kudy mohla proplout Kleopatra a její obchodní plavidla na levém křídle Oktaviánovi flotily porazily Agrippovy lodě Publicolu a postupovaly směrem k Marku Antoniovi a třetí, středové eskadře Antoniova vlajková loď se v nelítostném boji na pravém křídle dostala do pevného sevření několika dalších plavidel, takže se musel přemístit na menší loď a následoval Kleopatru

pronásledovalo jej přitom několik Oktaviánových nejlehčích a nejrychlejších lodí než ho ale dokázaly dostihnout, Markus Antonius se opět přemístil, tentokrát na Kleopatřinu vlajkovou loď, a pronásledovatelé byli odraženi celkem se mu podařilo zachránit asi sedmdesát válečných lodí

Závěr Po porážce svého vojska spáchali Markus Antonius a Kleopatra sebevraždu Jediným vládcem Říma se stává Oktaviánus Egypt definitivně ztrácí nezávislost a stává se římskou provincií Skončila téměř tři tisíce let trvající samostatná existence Egypta

Zdroje Popelka, M. - Válková, V.: Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy; Pravěk a starověk. Praha: SPN, 2004. ISBN: 80-7235-145-1. http://www.livius.org/a/greece/actium/actium.gif