Odvodnění plochých střech Střední odborná škola Otrokovice Odvodnění plochých střech Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Jaroslav Dufka Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /3 Autor Ing. Jaroslav Dufka Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-In-Vi/2–SO-6/5 Název DUM Odvodnění plochých střech Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 36-52-H/01 Obor vzdělávání Instalatér Vyučovací předmět Vodoinstalace Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 17 let Anotace Výukový materiál je určený k výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium. Náplň: Možnosti odvodnění plochých střech Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Odvodnění ploché střechy, vtok, atika, sklon střechy, podtlakový systém, bodové odvodnění Datum 11. 9. 2013

Odvodnění plochých střech Náplň výuky: Základní pojmy Zásady pro umisťování střešních vtoků Odvodnění pomocí žlabů Podtlakový systém Bodové odvodnění Vtoky

Základní pojmy Možnosti odvodnění střechy souvisí s celkovým řešením objektu a jeho dispozičním řešením. Dispoziční řešení znamená rozmístění jednotlivých místností uvnitř stavby, jejich velikost a návaznost. Pro jednoplášťové ploché střechy platí většinou odvodnění dovnitř budovy, a to buď bodově do vtoku, nebo pomocí sklonitého úžlabí. Jestli se musí vést odvodnění vně budovy, provádí se pomocí podokapních žlabů. Otvor ve střeše, kterým vtéká voda do kanalizační soustavy se nazývá vtok. Je propusť ve střeše, do které se vkládá tzv. vtokový kus a do kterého spádováním střechy vtéká voda. Jestliže se použije při spádování střechy více ploch, vzniká u styku těchto ploch úžlabí, kterým stéká voda. Atika je stavební konstrukce, která se nachází nad římsou v části obvodového zdiva budovy. Slouží k pohledovému zakrytí střechy. Nejčastěji má formu nízké zídky. V případě, že se použije zaatikové úžlabí, je třeba před atikou vytvořit sběrné kanálky a potom je voda vedena do úžlabí pomocí otvorů skrz atiku.

Zásady pro umisťování střešních vtoků - Vzdálenost vtoků od rozvodí střešních ploch nebo od rozvodí úžlabí je nejvýše 15 m, odborníci doporučují nepřesáhnout 10 m. Maximální vzdálenost mezistřešních žlabů od atik je 15 m. Maximální vzdálenost vtoků ve žlabech od jejich konců nebo od rozvodí je 15 m. Vtoky se musí umisťovat minimálně 1 m od konstrukcí vyčnívajících nad střešní rovinu (komíny, atiky atd.), aby nedocházelo k zanesení nečistotami nebo sněhem. - Výšková úroveň horního líce vtokového kusu musí být níže než přilehlá úroveň střešní roviny a zároveň v nejnižším místě příslušné odvodňované plochy.

Odvodnění pomocí žlabů Odvodnění plochých střech pomocí podokapních, zaatikových nebo mezistřešních žlabů lze bez rizika použít jen u střech bez tepelné izolace, nad otevřenými prostory, nebo u dvouplášťových střech, u kterých však musí být po obou stranách žlabů větrací štěrbiny. Ostatních typy střech mohou toto odvodnění použít také, ale musí mít velmi kvalitně provedenou hydroizolaci, dokonalé tepelné zaizolování a oplechování atiky se sklonem jejího horního povrchu minimálně 5 % směrem ke střešní ploše, aby voda nestékala na fasádu, případně se může použít bodové odvodnění.

Podtlakový systém Princip funkce podtlakového systému odvodnění střech při drobném dešti je stejný jako u konvenčního odvodnění. Jestliže je intenzita deště velká, potrubí s malým průměrem se rychle naplní dešťovou vodou. Tvarově upravená konstrukce střešního vtoku zabraňuje přístupu vzduchu. Tak vzniká síť potrubí s plným naplněním. Voda z potrubí padá do svodu a tím vzniká v potrubí podtlak. Při použití podtlakového systému odvodnění střech vznikají v systému poměrně vysoké podtlaky a přetlaky. U prvního střešního vtoku je na počátku potrubí podtlak ještě nulový. Čím blíže jsou však vtoky spádové trubce, tím je podtlak vyšší. Největší podtlak je u přechodu horizontálního rozvodu do svislého svodu.

Bodové odvodnění Odvodňování bodově přímo do vtoku může být navrženo třemi způsoby. První, a také nejjednodušší způsob, je spádování střechy pomocí rovin o různém spádu, jejichž průsečnice (přímky, kde se jednotlivé roviny protínají) vycházejí z rohů střešní plochy. Tento způsob lze uplatnit i u střech složitých tvarů. Druhým způsobem je spádování střechy pomocí rovin o stejném spádu (tzn. že střechu rozdělíme na tolik možných rovin, aby spád každé roviny byl stejný), což je ovšem složitější se vzrůstající složitostí střechy. Třetí způsob, který však vyžaduje návrh odborníka, je vyspádování střechy pomocí křivek paraboloidu (Otáčením paraboly kolem její osy symetrie vznikne těleso označované jako paraboloid. Je to rotační těleso, které lze popsat rovnicí.) tak, aby nevznikaly žádné ostré přechody mezi jednotlivými rovinami.

Vtoky Vtoky nabízí díky jazýčkové těsnící manžetě z materiálu EPDM řešení napojení vpusti na stávající dešťové potrubí. Střešní vpusti mají integrovanou manžetu hydroizolace. Vyrobí se z kvalitního UV stabilního materiálu, polyamidu s příměsí skelného vlákna pro zajištění tvarové stálosti. Sanačních vpusti mají nejčastější délku 400 mm. Směry odtoků u střešních vpustí jsou svislý i vodorovný. Vtoky se vyrábějí v běžném i ve vyhřívaném provedení se samoregulačním systémem. Některé zvýšené vtoky jsou opatřeny tepelně izolačním nástavcem. To vyžaduje stavební úpravu ve střeše. Zvláštním vtokem je plastový vtok s otočným kloubem.

Obr. 1: Střešní vtok a) vlevo vodorovný b) vpravo svislý

Obr. 2: Střešní vtok vyhřívaný a) vlevo svislý b) vpravo vyhřívaný

Obr. 3: Speciální střešní vtoky a) vlevo s otočným kloubem b) vpravo s termoizolační přírubou

Obr. 4: Střešní vtok s tepelnou izolací po obvodu Je možno izolovat polystyrénem nebo i textilní izolací

Kontrolní otázky: Co je vtok? Jaký se dělá sklon střechy? Jaké jsou zásady pro umístění vtoku? Jaký je princip podtlakového odvodnění? Co je bodové odvodnění?

Seznam obrázků: Obr. 1: anonym, [vid. 30. 1. 2013], dostupné z: http://www.topwet.cz/produkty/stresni-vpust-topwet-s-integrovanou-bitumenovou-manzetou.htm Obr. 2: anonym, [vid. 30. 1. 2013], dostupné z: http://www.topwet.cz/produkty/stresni-vpust-topwet-s-integrovanou-bitumenovou-manzetou.htm Obr. 3: anonym, [vid. 30. 1. 2013], dostupné z: http://www.instarjbc.cz/obchod/stresni-vtoky/stresni-vtok-hutterer-aamp-lechner.html Obr. 4 anonym, [vid. 30. 1. 2013], dostupné z: http://www.glynwed.cz/cs/pozemni-stavitelstvi/podtlakove-odvodneni-strech-akasison/stresni-vtoky/

Seznam použité literatury: [1] Adámek, M. – Jurečka, A.: Instalace vody a kanalizace II. Praha, Informatorium 2005. ISBN: 80-7333-033-4 [2] anonym, firemní web topwet.cz, [vid. 30. 1. 2013], dostupné z: http://www.topwet.cz/produkty/svisla-vyhrivana-stresni-vpust.html [3] anonym, firemní web instarjbc.cz, [vid. 30. 1. 2013], dostupné z: http://www.instarjbc.cz/obchod/stresni-vtoky.html [4] anonym, firemní web www.glynwed.cz, [vid. 30. 1. 2013], dostupné z: http://www.glynwed.cz/cs/pozemni-stavitelstvi/podtlakove-odvodneni-strech-akasison/stresni-vtoky/

Děkuji za pozornost 