Sociální zabezpečení v ČR a v EU ZS , Karlovy Vary, Praha

VŠKV o. p. s. Karlovy Vary Ilona Kostadinovová Kontakt: Web:

Pilíře sociálního zabezpečení v ČR Pojistný pilíř sociálního zabezpečení v ČR Zdravotní pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Státní politika zaměstnanosti – podpora v nezaměstnanosti Nepojistné pilíře sociálního zabezpečení v ČR Státní sociální podpora Sociální pomoc v hmotné nouzi, sociální péče a služby Koordinace sociálního zabezpečení v členských státech EU a EHP

Aktuální změny v sociálním zabezpečení v ČR pro rok 2011 a 2012: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Senát Parlamentu ČR Sledovat aktuální vývoj, průběžně bude doplněno v průběhu výukových semestrů.

Sociální zabezpečení v EU Co je koordinace? ● Evropská pravidla koordinace sociálního zabezpečení nenahrazují pravidla vnitrostátních systémů, ale doplňují je. ● Členské země rozhodují, kdo bude podle jejich právních předpisů pojištěn, jaké dávky budou vypláceny a za jakých podmínek.právních předpisů ● EU poskytuje společná pravidla, která chrání práva občanů v oblasti sociálního zabezpečení při pobytu v ostatních zemích EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku.zemích EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku

Základní rysy a principy práva EU/ES Nadnárodní charakter práva ES a mezinárodněprávní charakter práva EU Aplikační přednost, nadřazenost a primát práva ES Bezprostřední použitelnost a přímý účinek norem práva ES Ochrana před porušováním práva ES

Prameny práva koordinace v EU Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení Předcházející základní Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a prováděcí nařízení Rady (EHS) č. 574/72 však zůstává v platnosti a nadále má právní účinky např. pro účely: nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, do zrušení nebo změny uvedeného nařízení; Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na druhé straně o volném pohybu osob a jiných dohod, které obsahují odkaz na nařízení (EHS) č. 1408/71, do změny těchto dohod s ohledem na toto nařízení.

Pro koho koordinační pravidla platí? Pro státní příslušníky členských států EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska, kteří jsou nebo byli pojištěni v některé z uvedených zemí, a také pro jejich rodinné příslušníky.členských států EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska Pro osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky, kteří mají bydliště v některém z členských států EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku a kteří jsou nebo byli pojištěni v některé z uvedených zemí, a dále také pro jejich rodinné příslušníky.osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky Pro státní příslušníky zemí nečlenských zemí, kteří legálně pobývají na území EU nebo se po různých zemích EU pohybují, a pro jejich rodinné příslušníky.státní příslušníky zemí nečlenských zemí

Co se rozumí místem bydliště? Jedná se o zemi, kde obvykle bydlíte, vaši domovskou zemi. Za místo bydliště se také považuje místo, kde máte tzv. střed zájmů. K určení země, kterou lze považovat za místo bydliště, používají orgány sociálního zabezpečení seznam kritérií z článku 11 prováděcího nařízení č. 987/2009. prováděcího nařízení č. 987/2009 Mezi tato kritéria patří: doba trvání vašeho pobytu na území příslušných států; vaše rodinná situace a rodinné vazby; situace týkající se vašeho bydlení a nakolik jej lze označit za trvalé; místo, kde provádíte profesní nebo nevýdělečnou činnost; povaha vaší profesní činnosti; členský stát, kde jste považováni za daňového rezidenta; v případě studentů zdroje jejich příjmu. V každém případě rozhodnutí o tom, která země se bude považovat za místo vašeho bydliště, není na vás, ale na orgánech sociálního zabezpečení.

Základní principy koordinace Aplikace právního řádu jediného státu – nesmí nastat situace negativní ani pozitivní kolize právních norem Rovné zacházení – zákaz veškerých diskriminujících opatření z důvodu státní příslušnosti Zachování nabytých práv a výplata dávek do ciziny – během nabývání práv musí být zaručena práva na již vzniklé dávky (nemoc, nezaměstnanost, rodinné dávky). Je nepřijatelné, aby výplaty dávek byly vázány na trvalý pobyt v zemi. Sčítání dob pojištění – sdružují se doby z jiných členských států (nemoc, mateřství, invalidita, starobní, vdovské a sirotčí důchody, příspěvek v nezaměstnanosti, rodinné přídavky a dávky)

Čtyři základní koordinační pravidla prakticky: 1.Nikdy se na vás nevztahuje systém více zemí najednou. Příspěvky proto také platíte jen v jedné zemi. O tom, čí systém se na vás bude vztahovat, rozhodnou orgány sociálního zabezpečení. V tomto ohledu si nemůžete sami vybrat. 2.Máte tatáž práva a tytéž povinnosti jako státní příslušníci země, ve které máte pojištění. V tom spočívá zásada rovného zacházení neboli zásada nediskriminace. 3.Když žádáte o určitý typ dávky, zohlední se v případě potřeby i předcházející období, během kterého jste byli pojišteni, pracovali jste nebo pobývali na území jiných zemí. 4.Pokud máte nárok na výplatu určité dávky v jednom státě, obvykle je možné, aby vám byla vyplácena i tehdy, pokud žijete ve státě jiném. Tento princip se nazývá zásada převoditelnosti.

Základní informace o zemích: Od 1. května 2010 platí aktualizovaná nařízení koordinace sociálního zabezpečení (nařízení č. 883/2004 a 987/2009).nařízení č. 883/2004 a 987/2009) Více o pravidlech sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích najdete na webu:pravidlech sociálního zabezpečení Koordinaci může nyní využít širší okruh osob: nevztahuje se již pouze na pracovníky a jejich rodiny, ale také na nezaměstnané, na osoby, které ještě na trh práce nevstoupily nebo ty, které jej již opustily. Rozšiřuje se též spektrum dávek – zahrnuty jsou nově otcovské dávky a předdůchodové dávky, což odráží vývoj v legislativě upravující sociální zabezpečení v jednotlivých členských státech. Dalším důvodem zavedení nových nařízení je vytvoření nástrojů a postupů s cílem zlepšit služby pro uživatele.

Id=490&parentId=0 Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Island Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Malta Maďarsko Nizozemí Norsko Německo Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Slovensko Slovinsko Spojené království Česká republika Řecko Španělsko Švédsko Švýcarsko

Srovnání informací z různých zemí - Systémy sociální ochrany – MISSOC MISSOC neboli společný informační systém sociální ochrany je zdrojem podrobných, porovnatelných a pravidelně aktualizovaných informací týkajících se systémů sociální ochrany jednotlivých zemí, uváděných anglicky, francouzsky a německy, týkající se 31 zemí: 27 členských států plus Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. 12 hlavních oblastí sociální ochrany: financování, zdravotní péče, nemocenské dávky, dávky v mateřství, invaliditě, starobní důchody, dávky pozůstalým, dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, rodinné dávky, dávky v nezaměstnanosti, zaručené minimální zdroje a dlouhodobá péče více než 300 podrobných kategorií Úvod ke srovnávacím přehledům navíc nabízí průřez hlavními problémy a zásadami každé oblasti sociální ochrany z nadnárodní perspektivy. Od roku 2011 rovněž systém MISSOC aktualizuje řadu průvodců systémy sociálního zabezpečení jednotlivých států, jejichž cílem je informovat občany, kteří se stěhují do jiných států v Evropě. Tyto průvodce jsou k dispozici v 24 jazycích.průvodců systémy sociálního zabezpečení jednotlivých států MISSOC rovněž vytváří analýzu MISSOC, výroční informační bulletin a další specializované publikace. Prostřednictvím sekretariátu MISSOC můžete získat archivní materiály týkající se činnosti MISSOC.sekretariátu MISSOC MISSOC je koordinován Evropskou komisí za asistence sekretariátu, jehož členy Komise sama jmenuje. Každá zúčastněná země jmenuje jednoho či dva korespondenty z příslušného ministerstva či instituce, která odpovídá za otázky sociálního zabezpečení. Korespondenti pravidelně aktualizují srovnávací přehledy i průvodce systémy sociálního zabezpečení jednotlivých států.

Základní svobody EHS Svoboda pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob, čl. 39 – 60 Smlouvy o založení Evropského společenství, z. č. 44/2004 Sb. m. s., smlouva o přistoupení ČR a dalších zemí k EU Čl. 17 OBČANSTVÍ UNIE, ve znění Lisabonské smlouvy je to nově čl a čl. 10a Ústavy ČR – z. č. 1/1993 Sb., v platném znění Nařízení 883/ unie/legislativa.htmhttp:// unie/legislativa.htm

Obecné právní principy Princip subsidiarity – zákony společenství zasahují pouze tehdy, pokud by nebylo cílů ES dosaženo výkladem národních zákonů Princip proporcionality – nelze jít nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Společenství

Věcný rozsah koordinace sociálního zabezpečení v EU podle nastalých sociálních událostí Nemoc, těhotenství a mateřství (otcovství) Dosažení důchodového věku - Důchody Invalidita Nezaměstnanost Založení rodiny - Rodinné dávky Úraz, nemoc - Pracovní úrazy a nemoci z povolání Úmrtí - Pohřebné

Osobní rozsah koordinace sociálního zabezpečení v EU Migrující osoby a jejich rodinní příslušníci: 1. Zaměstnanci 2. Osoby samostatně výdělečně činné poskytující služby v dalších členských státech Základní pojmy: blíže viz nařízení 883/2004

Elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení Co je systém EESSI? Do roku 2012 bude spuštěna a plně zprovozněna nová síť pro elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení, společný, zabezpečený systém elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení EESSI. Jednou z hlavních inovací zavedenou novými nařízeními je povinnost států vyměňovat si údaje týkající se sociálního zabezpečení výhradně elektronicky (článek 4 nařízení č. 987/2009).novými nařízeníminařízení č. 987/2009 Má hrát zásadní úlohu při usnadňování kooperace příslušných orgánů a vést k lepšímu prosazování práv občanů, např. k rychlejšímu uznávání nároků na sociální dávky. Již nebudou třeba tištěné formuláře. V mnoha případech budou nahrazeny tzv. přenosnými dokumenty.

Evropské formuláře Praktické provádění koordinačních nařízení a zajištění rychlé a účinné komunikace mezi institucemi sociálního zabezpečení Ve všech oficiálních jazycích EU Rozděleny podle oblastí: Řady: E 100 – zdravotní péče, vysílání pracovníků - dávky v nemoci a mateřství E 200, důchody E nezaměstnanost E 400 – dávky rodinné E 600 – dávky nepříspěvkové

Koordinace jednotlivých dávek dle sociálních událostí Nemoc, těhotenství a mateřství (otcovství) Pracovní úrazy a nemoci z povolání Peněžité a věcné dávky V ČR systém nemocenského pojištění, zdravotního pojištění a odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Blíže samostatné prezentace: Nemocenské pojištění v ČR a v EU. Zdravotní pojištění v ČR a v EU. Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

Koordinace jednotlivých dávek dle sociálních událostí Nemoc, těhotenství a mateřství (otcovství) Pracovní úrazy a nemoci z povolání Peněžité a věcné dávky V ČR systém nemocenského pojištění, zdravotního pojištění a odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Blíže samostatné prezentace: Nemocenské pojištění v ČR a v EU. Zdravotní pojištění v ČR a v EU. Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

Koordinace jednotlivých dávek dle sociálních událostí Důchody Invalidita V ČR systém důchodového pojištění - dávky dle zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., v platném znění, a sociální péče – příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění Blíže samostatné prezentace:Důchody v ČR a v EU. Sociální pomoc a péče v ČR a v EU.

Koordinace jednotlivých dávek dle sociálních událostí Nezaměstnanost V ČR podpora v nezaměstnanosti upraveno zákonem o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění. Službu EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti) nabízí veřejné služby zaměstnanosti všech 27 členských států EU, dále Norska, Islandu a Lichtenštejnska, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Dohodu o účasti v síti EURES má i Švýcarsko. Úřady práce se po připojení České republiky k Evropské unii staly součástí sítě EURES, jejímž základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Blíže samostatná prezentace: Podpora v nezaměstnanosti v ČR a v EU.

Koordinace jednotlivých dávek dle sociálních událostí Rodinné dávky Pohřebné V ČR systém státní sociální podpory, z. č. 117/1995 Sb., v platném znění. Blíže samostatná prezentace: Státní sociální podpora v ČR a v EU

Ilona Kostadinovová Děkuji za pozornost. Příjemný a pohodový zbytek dnešního dne přeji.

…….