Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství

Rostliny na polích Na polích se nejčastěji pěstují obilniny - pšenice, ječmen, žito a oves. Na mnohých najdeme kukuřici či brambory. Tyto plodiny doplňují luštěniny (hrách a boby) nebo olejniny (řepka olejka a slunečnice). Pro dobytek se pěstují víceleté pícniny, například tolice vojtěška. Menší rozlohou disponují mák, chmel či réva. Ostatní rostliny rostoucí na polích vedle pěstovaných druhů nazýváme plevele.

ŽIVOČICHOVÉ NA POLÍCH Hlavní problém pro živočichy na polích je rychlá změna prostředí při sklizni, kdy naráz zmizí možnost úkrytu a při orbě i poslední nabídka potravy. Někteří živočichové se s tím vyrovnávají tak, že v dobách hojnosti se rychle množí a než úroda skončí, vyvedou i několik generací. Nejbohatší osazenstvo mívají porosty víceletých pícnin a obiloviny, nejméně živočišných druhů bývá v lánech okopanin a kukuřice. Nejméně vítaní bývají polní škůdci. Někteří z nich jsou všežraví, jiní se vyskytují na jediné plodině. Velmi známí jsou bělásci, hraboši či křečci.

Savci – hraboš polní Jeden z našich nejhojnějších drobných savců žije na polích v početných koloniích. V zemi si vyhrabává rozvětvené chodbičky a hnízdní komůrky asi půl metru hluboko. V zimě si buduje tunely pod sněhem. Aktivní je hlavně v noci, kdy se vydává za potravou. Živí se trávou, výhonky, semeny, polními plodinami. Vyznačuje se obrovskou rozmnožovací schopností. Má mnoho přirozených nepřátel.

SAVCI – KŘEČEK POLNÍ Obývá pole v nížinách. V létě si vyhrabává pod zemí doupata a z nich několik východů. Zde má obytnou komoru a spižírnu se zásobami obilí, brambor, řepy a dalších polních plodin. Za potravou vychází po setmění. Polní plodiny si nosí do doupěte ve velkých lícních torbách. Žere i žížaly a hmyz, zakousne a sežere i drobné obratlovce, zvláště jejich mláďata. Od října do března přerušovaně spí.

Savci – zajíc polní Žije na polích, kde si vyhrabe mělkou jamku, lože. Vydává se za potravou po setmění. Spásá trávu, různé byliny, okusuje řepu a další plodiny. Umí se přitisknout k zemi tak, že ho téměř nevidíme. Dokáže uběhnout velkou vzdálenost, často kličkuje – svým pronásledovatelům zpravidla unikne. Patří k významné lovné zvěři.

Ptáci – havran polní Zdržuje se v početných hejnech v zemědělských oblastech. Hnízdí ve stálých koloniích v korunách velkých stromů, kam se brzy zjara vrací. Hnízdo si staví z větviček, trávy, mechu a chlupů. V červnu své kolonie opouštějí a toulají se po kraji. V delších intervalech se ozývá jejich króóó. Potrava je jak živočišná, tak i rostlinná.

Ptáci – koroptev polní Obývá hlavně pole, po léta jí stále ubývá. Je ptákem stálým. Dospělí ptáci žijí v trvalých párech. Živí se hmyzem, pavouky, měkkýši, ale hlavně semeny a částmi rostlin. Většinou se zdržují na zemi, pobíhají a tiskne se k ní. Barva opeření je tomuto životu přizpůsobena. Za setmění můžeme slyšet kohoutí errep, čirr-vik a odpověď ripriprip.

Ptáci – poštolka obecná Je hojná ve všech typech otevřené krajiny, často podél silnic a nad polem, kde se ve vzduchu třepotá na jednom místě a bystrým zrakem pátrá po kořisti. Hnízdí ve starých vraních a stračích hnízdech. Ozývá se dlouhým klikliklikli. Loví myši, hraboše i hmyz.

PTÁCI – SKŘIVAN POLNÍ Samec se třepotavě vznáší vysoko ve vzduchu nad polem a přitom hlasitě a příjemně zpívá. Při zpěvu vyletí tak vysoko, že ho sotva vidíme. Vábí ostrým trihk-tririi-trli. Hnízdo si buduje na zemi v prohlubních. Živí se hmyzem, pavouky a různými semeny. Na podzim odlétá ke Středozemnímu moři, odkud se vrací už v únoru.

Ptáci – vrabec polní Žije v otevřených krajinách polí. Hnízdo si zakládá v dutinách stromů, ve škvírách, často hnízdí v koloniích. Budují si ho oba partneři ze slámy, chlupů a peří. Živí se hmyzem a různými semeny, mláďata živí pouze hmyzem. Je ptákem stálým. Vábí hlasem tek-tek nebo čip-čip.

HMYZ – BĚLÁSEK ZELNÝ Jeden z našich nejznámějších a nejhojnějších denních motýlů se vyskytuje často na polích. Samice klade žlutá vajíčka v malých hromádkách na rub listů kapusty, zelí i jiné zeleniny. Žlutozelené černě tečkované housenky se žlutými pruhy na hřbetě ožírají listy až na řapík.

HMYZ – HNOJNÍK OBECNÝ Žije na zvířecím trusu i na mršinách. Samice klade na jaře asi 30 vajíček do kravského nebo koňského trusu, o potomstvo se dále už nestará. Dorostlé larvy se zakuklí v zemi. Brouci za slunných jarních dnů poletují v houfech. Přezimují všechna vývojová stadia od vajíčka až po brouka.

Hmyz – mandelinka bramborová Na bramborových polích je místy hojná. Samička naklade v hromádkách až 1 200 vajíček. Larvy poté ožírají listy brambor. Dospělí brouci také žerou listy brambor, takže rostliny mohou být zcela zničeny. Na larvách mandelinky si pochutnávají střevlíci, zato ptáci se larvám i broukům vyhýbají kvůli jejich barvě.

Hmyz – mšice maková Na polích žije na různých rostlinách, z kterých saje šťávu. Přebytečný cukr vylučuje ve formě medovice, která slouží jako potrava pro mravence. Při větším přemnožení napáchá škody, protože napadené rostliny zakrňují a odumírají. Přirození nepřátelé jsou slunéčko a zlatoočka.

HMYZ – SLUNÉČKO SEDMITEČNÉ Je jedním z našich nejznámějších a nejhojnějších brouků. Vyskytuje se v blízkosti kolonií mšic. Samička naklade až několik stovek vajíček. Vylíhlé larvy jsou dravé a přepadají mšice. Také brouci se živí mšicemi. Vylučují žlutou, silně páchnoucí tekutinu, která odpuzuje mravence, kteří si často mšice brání.

Zopakujeme si K plevelům na poli patří například a) vlčí mák b) řepka olejka c) hraboš polní Koroptev, havran a křeček patří mezi a) býložravce b) masožravce c) všežravce Slunéčko sedmitečné pomáhá zemědělcům při přemnožení a) mšice b) mandelinky c) běláska 1 a) 2 c) 3 a)