Autor: Mgr. Jiřina Kadlecová číslo:VY_32_INOVACE_24_09 Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Jan Neruda Autor: Mgr. Jiřina Kadlecová Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 8. ročník

Metodický list - anotace: Vytvořeno jako výukový materiál pro 8. ročník Seznámení s osobností a dílem Jana Nerudy Otázky a odpovědi - fejeton

Jan Neruda (1834 – 1891) Praha

Český básník z období realismu a novinář, člen družiny májovců. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Neruda.jpg

Pocházel z Malé Strany, narodil se v Újezdských kasárnách. V ulici Ostruhová (později přejmenována na Nerudovu) v domě U Dvou slunců žil v letech 1845 – 1857 (viz povídky).

Práva ani filosofii nedokončil a začal se živit jako novinář. V 60. a 70. letech podnikl několik cest: Paříž, Itálie, Balkán i Německo. Žil samotářsky. Nikdy se neoženil, ale jeho 1. láska – Anna Holinová byla jeho celoživotní láska, věnoval jí řadu svých básní.

Jeho 2. láskou byla vdaná spisovatelka Karolína Světlá, kterou považoval za ideální ženu. Ani další vztahy nebyly perspektivní. Silnější než všechny tyto vztahy byla jeho láska k matce. Neruda se celý život cítil zneuznán → často měl až záporný vztah k lidem. Měl problémy s alkoholem. Většinu života prožil v nouzi. Pohřben je na Vyšehradě.

Dílo - nejkvalitnější poezie: Hřbitovní kvítí (1857) - verše pesimistické. Knihy veršů (1867) – nachází smysl svého života v práci a obětování se celému národu. Láska k lidem. Verše plné citu k otci, matce a Anně, ale i lyrické, časově příležitostné, i sociálně laděné příběhy. Písně kosmické (1878) - reaguje na rozvoj vědy a techniky (Jak lvové bijem o mříže, Vzhůru již hlavu, národe…).

Balady a romance (dok. 1883) – zpracovává tematické náměty z Bible nebo starých legend, objevuje se téma vztahů mezi matkou a synem. Prosté motivy (1883) – přírodní tematika. Život člověka přirovnává ke koloběhu ročních období. Zpěvy páteční (1896) – vrchol jeho tvorby, sbírka vyšla až po jeho smrti, k vydání ji připravil Jaroslav Vrchlický.

Próza: souvisí s novinářskou činností. Povídky. Vrcholem - Povídky malostranské (1878). Obraz Malé Strany na základě Nerudových vlastních vzpomínek. Zobrazuje zde typické postavy českého měšťanstva. S humorem líčí jejich vlastnosti, kritizuje místní život. Někdy vytváří ucelený příběh, jindy se jeho vyprávění skládá z řady drobných záběrů.

Místo slova povídka používá slovo arabeska nebo črta (bývá kratší než povídka). Nejznámější povídky: Přivedla žebráka na mizinu Hastrman Doktor Kazisvět Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku

Drama: Činnost novinářská: Nerudovy hry – nejsou příliš kvalitní a nebyly úspěšné. Komedie postrádají živost a vtipnost. Činnost novinářská: Stal se zakladatelem českého fejetonu. Napsal jich kolem 2000.

Otázky: Co je fejeton? Proč se mu říká „podčárník“? Mohl Neruda napsat fejeton o 1. máji? Ve fejetonu Kam s ním? řeší Neruda problém se starým a) rádiem, b) slamníkem, c) televizorem

Odpovědi: Publicistický žánr. Vtipně zpracovává zdánlivě nevýznamné, ale zajímavé téma, autor je hodně subjektivní a vychází z vlastních zážitků. Je psán pod čarou, protějšek k hlavním článkům. Ano, 1. máj 1890. b) slamníkem

Zdroje: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Jan Neruda [online]. c2013 [citováno 24. 11. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Neruda&oldid= 10969091> SOCHROVÁ Marie: Literatura v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment 1999. ISBN 80-7200-332-1 Josef Hrabák – Průvodce po dějinách české literatury, nakl. Orbis, Praha 1976, s. 512, 11-002-76 Foto dostupné z WWW: (ke dni 24. 11. 2013) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Neruda.jpg