Nářečí Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Folklór = lidová kultura Lidová architektura Vysočiny Folklór = lidová kultura

Lidové kroje středních Čech Hanácké kroje

Tupeská keramika (Tupesy leží asi 8 km od Uherského Hradiště Slovácko

Nářečí = nespisovný útvar národního jazyka (užívaný jen na určité části jazykového území) se specifickými hláskovými, tvaroslovnými, skladebními odchylkami od spisovného jazyka - n. vznikala přibližně od 12. století kvůli přírodním překážkám, které bránily kontaktům lidí z různých regionů; rozvíjela se asi do 16. století (od té doby se prakticky nemění) - pohraniční oblasti nemají z historicko-politických důvodů specifické nářečí - nářečí nalezneme např. v umělecké literatuře ( zejména 19. století - Němcová, Nováková, Stašek atd.) - dnes se uplatňují v běžné, neformální ústní komunikaci, ale postupně zanikají (vliv médií, nahrazována obecnou češtinou) - vědeckým studiem nářečí se zabývá vědní obor dialektologie

Nářečně různorodé oblasti Nářečí česká Slezské nářečí Středomoravské (hanácké) nářečí Východomoravské (moravskoslovenské) nářečí

Česká nářečí é --- í uprostřed slova (mléko – mlíko) ý --- ej (dýchat – dejchat, dobrý – dobrej) vynechání spisovného koncového –l (četl – čet) v na začátku slov (nebo švu složenin) (orel – vorel, modrooká – modrovoká) nespisovné koncovky (se staveníma, pánama, vod tý sympatický holky)

Středomoravská (hanácká) nářečí i/í(y/ý) ---- e/é uprostřed a na konci slov (zima – zema, zelí – zelé, ryby – rebe, strýc – stréc, dobrý – dobré) ou ----- ó uprostřed i na konci slova (louka – lóka, nesou – nesó) místo spis konc. e - -- a ( muže – muža, duše – duša ) krácení dlouhých samohl. uprostřed slov ( kůň – kuň, vám – vam) 7. p. –ma/-ama (ženama, sósedama) rozkaz. způsob –ej -- -é ( dělej – dělé ) nespis. tvary slovesa být: já su, oni só

Moravskoslovenská (východomoravská) nářečí ou ---ú ( moudrý – múdrý, louka – lúka ) zkracování dlouhých samohl. uprostřed slov (dát – dat, být – byt) 7. pád –ma/ama (ružama ) sloveso být : ja sem (sym, som) existence měkkého slovenského l (dělal – robil, říkal – povedal)

Slezská ( lašská ) nářečí existence pouze krátkých samohlásek (vyborny, krava) odlišná výslovnost hlásky i (y – tvrdě, i - měkce) existence tvrdého l (pul, byla, malo) 7. pád -mi/ami být : ja sym (som) pravidelný slov. přízvuk na předposlední slabice (polština) specifická slovní spojení a slova (k doktorovi – do doktora, kam jdeš - jak ideš, popelnice – pudlice, sklep – pivnice) Hrušky

Zařaďte uvedenou větu (Dej mouku ze mlýna na vozík.) k jednotlivým nářečím: Dé móku ze mléna na vozék. středomoravské (hanácké) Dej mouku ze mlejna na vozejk. české Daj muku ze mlyna na vozik. slezské Daj múku ze mlýna na vozík. moravskoslovenské

Nářečí Seznam použitých pramenů: Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva, Petra Velanová, Třebíč 2005 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2007 http://www.mistnikultura.cz/co-sluselo-prababickam-%E2%80%93-lidove-kroje-strednich-cech http://www.slovacko.cz/cil/521/ http://www.lexikonpamatek.cz/coppermine/displayimage.php?album=13&pos=5