Korupce ve veřejných zakázkách v kontextu institucionálního prostředí samospráv ČR Martin Kameník

Charakteristika trhu veřejných zakázek v ČR (2007)‏  oficiální normativní rámec - zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách  celková velikost trhu kolem 17,5% HDP mld. Kč  závazné zákonné postupy – podlimitní a nadlimitní VZ (s hodnotou nad 2 resp. 6 mil. Kč bez DPH) – 41% trhu  zadávání VZ výjimkou ze zákona – 59% trhu, většinu tvoří VZ malého rozsahu s hodnotou do 2 resp. 6 mil. Kč bez DPH – regulace pomocí interních směrnic zadavatele

Vymezení veřejně politického problému – korupce ve VZ Obecné vymezení:  snižuje efektivitu a hospodárnost veřejných výdajů  snižuje kvalitu veřejného rozhodování - deformuje definování a uspokojování veřejných zájmů v rámci veřejných projektů dodávaných soukromým sektorem  VZ představují korupčně atraktivní objekt svým objemem a platební jistotou veřejného sektoru Užší vymezení:  veřejné výdaje samospráv prakticky nepodléhají externí profesionální kontrole  určitá míra normativního vakua – zadávání VZ malého rozsahu bez regulace zákonem, není garantována profesionalita zadavatelů  decentralizované samosprávy mohou snadněji podléhat korupci – nižší transakční náklady vzhledem k nižší počtu rozhodovacích stupňů

Cíle práce 1.identifikovat indikátory institucionálních prostředí, které podporují transparentnost procesu zadávání VZ/generují korupční praktiky 2.vysvětlit charakter (profil) korupce v zadávání a realizaci VZ v samosprávách pomocí daných modelů institucionálních prostředí přítomných v procesu (resp. jejich indikátorů)‏ 3.vymezit společensky efektivní protikorupční institucionální prostředí a definovat účinnou protikorupční politiku

Modely institucionálních prostředí pro zadávání a realizaci VZ sociální kapitáldobrýšpatný aktér VZ soukromý veřejný

Vymezení výzkumného problému  prostředí pro zadávání a realizaci veřejných zakázek na místní úrovni je vymezeno komplexem formálních a neformálních institucí veřejného a soukromého sektoru  přítomnost či absence faktorů jednotlivých institucionálních prostředí ovlivňuje míru uplatnění klientelistických a korupčních aktivit při zadávání a realizaci veřejných zakázek Výzkumné otázky:  jaké faktory (či jejich absence) daných institucionální prostředí přispívají ke korupci?  jak se v praxi projevuje vliv jednotlivých definovaných modelů na míru korupce (korupční klima)?  do jaké míry se využívají dané modely institucionálních prostředích při zadávání a realizaci VZ?  jak významný je normativní rámec u “velkých” VZ a VZ malého rozsahu?

Volba hlavních teoretických konceptů  korupce jako sociální fenomén: funkce korupčních norem, vztah korupce vůči normativnímu rámci zadávání VZ (sociální dezorganizace, Weinberg, Rubington)‏  neformální sítě – holistický přístup: jako další forma organizace, jejich charakter, struktura a funkce sítí zapojených do procesu zadávání VZ (strukturální díry, Burt)‏  korupční směna: popis mechanismu, zdrojů a aktérů korupční transakcí (Della Porta, Vannucci)‏  sociální kapitál (good, bad): popis sociálního kapitálu, který přispívá či naopak omezuje korupci (Della Porta, Hayoz, Voicu)  protikorupční politika a transparentnost: strategie, nástroje, funkce (World Bank)‏  decentralizované vládnutí: vztah míry korupce a míry decentralizace (Shah)‏  veřejné investování: efektivita veřejných výdajů  rent-seeking: motivy korupce veřejných představitelů (Davoodi, Tanzi, Lambsdorff)‏

Metody kvantitativní: 1) sekundární analýza dat - odhad korupčního klimatu - monitoring médií: zmínky o problémech (selhání) při realizaci VZ - sbírky rozhodnutí ÚOHS (počet kolizí při zadávání se zákonem o VZ)‏ 2) obsahová analýza - úroveň normativního prostředí a transparentnosti veřejného zadavatele - zadávací směrnice měst - informace zveřejňované o VZ 3) komparace dvou volebních období (2002 – 2006, 2006 – 2010)‏ - porovnání četností vítězů VZ v jednotlivých obdobích kvalitativní: - polostandardizované rozhovory s politickými představiteli (radní) a zaměstnanci klíčových odborů (investice)

Zkoumaný vzorek a zdroje dat Vzorek: 4 krajská města v ČR: předpoklad nízkého/vysokého výskytu korupce, výběr měst bude podmíněn:  četností mediálních zpráv o problémech při výběrových řízeních  četností intervencí ÚOHS  kvalitou systému zadávání VZ z hlediska uplatnění protikorupčních opatření a implementace transparentních nástrojů Zdroje dat:  zadávací směrnice měst, obsahy internetových stránek  sbírky rozhodnutí ÚOHS  media monitoring  uveřejňovací systém VZ

Příklad: Kvalita a transparentnost zadávání VZ v okresních městech ČR vzorek: 71 okresních měst metoda: obsahová analýza zadávacích směrnic a informací na internetových stránkách – přítomnost/absence sledovaných indikátorů (QP index - kvalita pravidel, E-Info index – informace na webu)‏ Konstrukce QP Indexu: - rozsah platnosti pravidel - rozdělení kompetencí v procesu VZ - definování osobní odpovědnosti - oddělení politické/úřední pravomoci - regulace působení mandatářů - regulace víceprací - zadávání VZ malého rozsahu - informační povinnosti nad rámec zákona Konstrukce E-Info Indexu: zveřejněné informace o: - investičních záměrech - vyhlášených VZ - probíhající soutěži - uzavřené soutěži - doba zveřejnění informací

Výsledky výzkumu

děkuji za pozornost