Obecný metabolismus Metabolismus: Základní pojetí a obsah pojmu.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
METABOLISMUS ŠÁRKA VOPĚNKOVÁ 2012.
Advertisements

Elektrické vlastnosti buňky
Citrátový cyklus a Dýchací řetězec
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
METABOLISMUS LIPIDŮ II Anabolismus
III. fáze katabolismu Citrátový cyklus
ENZYMY = biokatalyzátory.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus sacharidů
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
Citrátový cyklus a Dýchací řetězec
METABOLISMUS LIPIDŮ I Katabolismus
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
Metabolismus - principy
Obecné principy metabolismu Biologické oxidace, makroergní sloučeniny
Chemická stavba buněk Září 2009.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus sacharidů
ENERGETICKY BOHATÉ SLOUČENINY II. PaedDr. Jiřina Ustohalová
Cyklus trikarboxylových kyselin, citrátový cyklus, Krebsův cyklus.
Metabolismus sacharidů
Metabolismus lipidů.
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
DÝCHACÍ ŘETĚZEC. enzymy jsou umístěny na vnitřní membráně mitochondrií získání energie (tvorba makroergických vazeb v ATP) probíhá oxidací redukovaných.
METABOLISMUS LIPIDŮ.
MAKROERGICKÁ VAZBA NEEXISTUJE Jiří Wilhelm. Pojem chemická vazba je vyjádření sil, které drží atomy pohromadě. K jejímu přerušení musíme použít větší.
Metabolismus sacharidů I.
Fotosyntésa.
Biokalyzátory chemických reakcí
METABOLISMUS LIPIDŮ.
Metabolismus lipidů.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_224.
Sekundární procesy fotosyntézy
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_225.
Metabolismus cvičení Mgr. Radovan Sloup Gymnázium Sušice Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II CH- 4 Chemické.
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
BIOSYNTÉZA SACHARIDŮ.
Oxidace mastných kyselin
Krebsův a dýchací cyklus
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
Základy biochemie KBC/BCH
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Energetický metabolismus
ZÁKLADY ENZYMOLOGIE – ENZYMOVÁ KINETIKA
Respirace.  soubor chemických reakcí, nezbytných pro uvoln ě ní chemické energie, která je obsa ž ena v organických slou č eninách  C 6 H 12 O 6 + 6O.
INTERMEDIÁRNÍ METABOLISMUS
MITOCHONDRIÁLNÍ TRANSPORTNÍ SYSTÉMY
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace
Metabolismus sacharidů II. Anabolismus sacharidů Autotrofní organismy mají schopnost syntetizovat sacharidy z jednoduchých anorganických sloučenin – oxidu.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM Látkový metabolismus.
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Fotosyntéza.
Předmět: KBB/BB1P.
Krebsův a dýchací cyklus
Citrátový cyklus Mgr. Jaroslav Najbert.
Lipidy ß-oxidace.
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
BIOCHEMICKÁ ENERGETIKA
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
20_Glykolýza a následný metabolizmus
10-Redoxní pochody, dýchací řetězec FRVŠ 1647/2012
Biochemie – Citrátový cyklus
09-Citrátový cyklus FRVŠ 1647/2012
 Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)
Metabolismus sacharidů
Transkript prezentace:

Obecný metabolismus Metabolismus: Základní pojetí a obsah pojmu. Cesty přenosu signálu: Úvod do metabolismu informace. Regulace metabolických drah: Glykolýza a glukoneogeneze. Glykogen. Cyklus trikarboxylových kyselin. Oxidatívní fosforylace. Calvinův cyklus a metabolismus fosfátů pentos. Metabolismus mastných kyselin Obrat aminokyselin a jejich biosyntéza a katabolismus.

METABOLISMUS Řešení dvou základních otázek 1. Jak buňky získávají energii a redukční sílu ze svého okolí ? 2. Jak buňky syntetizují základní stavební kameny makromolekul a poté samotné makromolekuly ? Oba procesy probíhají jako vysoce organizované chemické reakce - metabolismus.

Buňky využívají různé typy energií - pro mechanický pohyb - k aktivnímu transportu molekul a iontů - k syntéze makromolekul z jednoduchých prekurzorů Volná energie využívané při těchto procesech se získává z vnějšího prostředí První zákon termodynamiky

Fotosyntetyzující organismy – energetický základ života na Zemi Fototrofní organismy – přeměna světelné energie na energii chemických sloučenin. Chemotrofní organismy – získávají chemickou energii oxidací chemických sloučenin vytvořených fototrofy. Metabolismus nebo intermediární metabolismus – v buňkách probíhá v každém okamžiku tisíce transformací energie. Energie je uvolňována z energeticky bohatých sloučenin a využita k biosyntetickým procesům.

Metabolismus glukosy - glykolýza

Metabolické dráhy

Spřažené reakce Termodynamicky nevýhodná reakce je poháněna exergonní reakcí. Obvykle přenos fosfátu z ATP. Kapitola 14 – pohyblivé schéma.

Hydrolýza ATP posunuje rovnováhu spřažených reakcí Termodynamicky nevýhodná reakční sekvence může být převedena na výhodnou spojením s potřebným množstvím molekul ATP v nové reakci (fosforylace substrátů).

Strukturní základy vysokého potenciálu přenosu fosfátu ATP Glycerol-3-fosfát + voda = glycerol + fosfát - 9, 2 kJ.mol ATP + voda = ADP + fosfát + H - 30, 5 kJ.mol Rozdíly: rezonanční stabilita; elektrostatické odpuzování; stabilizace hydratací.

Celková volná energie chemické reakce je součtem volných energií dílčích reakcí

Možné typy hydrolýzy ATP

Termodynamicky nevýhodná reakce (25oC)

Termodynamicky nevýhodná reakce ve spojení s hydrolýzou ATP: A + ATP + H2O = B + ADP + Pi + H+ D Go´= - 13, 8 kJ.mol-1 Rovnovážná konstanta spřažené reakce:

Obecně nATP mění rovnováhu reakce násobkem 108n. Potenciál ATP se může uplatnit např. při přenosu fosfátu na protein (enzym), který je takto aktivován nebo při aktivním transportu látek přes membránu jako je např. symport Na+ a K+ při kterém je fosforylcí aktivována Na+ - K+ pumpa.

Glycerol-3-fosfát + H2O = Glycerol + Pi D Go´= - 9, 2 kJ.mol-1

Jaký je strukturní základ vysokého potenciálu přenosu fosfátu ATP ? Změna standardní volné energie závisí na rozdílu volných energií produktů a reaktantů, tedy na jejich struktuře. Zkoumáme ADP a Pi jako produkty hydrolýzy ATP a ATP jako reaktant. Tři podstatné faktory : - rezonanční stabilita - ektrostatické odpuzování - stabilizace hydratací ADP a Pi mají větší rezonannční stabilitu než ATP. Orthofosfát má řadu resonančních struktur, kdežto g-fosfátová skupina ATP menší počet. Při pH 7 má trifosfát čtyři záporné náboje, které se odpuzují. Po hydrolýze ATP repulze mizí! Voda se váže mnohem efektivněji na Pi a ADP než na fosfoanhydridové vazby ATP. Stabilizace ADP a Pi hydratací !!

Resonanční struktury orthofosfátu

Nepravděpodobná resonanční struktura – dva atomy P s pozitivním nábojem vedle sebe.

Sloučeniny s vysokým potenciálem přenosu fosfátu – mohou fosforylovat ADP za tvorby ATP. ATP je meziprodukt mezi těmito vysokoenergetickými sloučeninami a sloučeninami s nižším potenciálem.

Změna standardní volné energie hydrolýzy vybraných fosfátových sloučenin.

Kreatinfosfát – zásoba energie svalů obratlovců. Kreatinfosfát slouží u obratlovců jako zásoba svalové energie sloužící k regeneraci ATP z ADP za katalýzy kreatinkinasou: Kreatinfosfát + ADP + H+ = ATP + kreatin Při pH = 7 je D Go´ = - 43, 1 kJ/mol (hydrolýza kreatinfosfátu). Ve srovnání s hydrolýzou ATP (-30,5 kJ/mol) je celková změna rovna – 12,6kJ/mol což odpovídá rovnovážné konstantě = 162. Keq = [ATP] [kreatin] / [ADP] [kreatinfosfát] = 10 D G(stand) / (2,303 RT) = 103/1,36 = 162. Koncentrace v odpočívajícím svalu: [ATP] = 4 mM, [ADP] = 0, 013 mM, [kreatinfosfát] = 25 mM a [kreatin] = 13 mM.

Zdroje ATP během tělesného cvičení.

Oxidace uhlíkatých sloučenin je důležitým zdrojem buněčné energie. V typické buňce se ATP spotřebuje do půl minuty po tvorbě. Celkové množství ATP v těle je limitováno 100 g, jeho obrat je vysoký. Odpočívající člověk spotřebuje asi 40 kg ATP/den. Při intenzivní práce to může být až 0, 5 kg/min. Při 2 hod běhu se spotřebuje 60 kg ATP. Tvorba ATP je primární rolí katabolismu. U aerobních organismů je elektronovým akceptorem při oxidaci kyslík a produktem CO2.

ATP – ADP cyklus

Volná energie oxidace jednoduchých uhlíkatých sloučenin.

Mastné kyseliny a sacharidy jsou největšími zdroji energie. Proč ?

Fosfáty s vysokým potenciálem spojují oxidaci uhlíku s tvorbou ATP Fosfáty s vysokým potenciálem spojují oxidaci uhlíku s tvorbou ATP. Jako příklad – glyceraldehyd-3-fosfát.

Tvorba ATP na úrovni substrátu !!!!

Protonové gradienty.

Tři stádia katabolismu. 1. Velké molekuly se štěpí na menší jednotky. 2. Množství malých molekul se odbourává na několik jednoduchých, které hrají centrální roli v metabolismu. Např. acetyl CoA. 3. Kompletní oxidací acetyl CoA se vytváří ATP, CO2 a voda.

Tři stupně katabolismu.

V metabolických drahách je mnoho se opakujících motivů. 1. Aktivovaní přenašeči elektronů pro oxidaci energeticky bohatých sloučenin (substrátů) 2. Aktivovaní přenašeči elektronů k reduktivním biosyntézám. 3. Aktivovaní přenašeči dvojuhlíkatých štěpů 4. Další různí přenašeči (tabulka) Kinetická stabilita těchto molekul umožňuje bez přítomnosti katalyzátorů jejich biologické funkce a enzymovou kontrolu toku volné energie a redukční síly

Vybraní aktivovaní přenašeči v metabolismu a jejich prekurzory

Struktury reaktivních částí FAD a FADH2

Donorem elektronů při mnoha biosyntézách je NADPH. Např Donorem elektronů při mnoha biosyntézách je NADPH. Např. biosyntéza mastných kyselin

Aktivovaný nosič dvojuhlíkatých štěpů a acylů CoASH Aktivovaný nosič dvojuhlíkatých štěpů a acylů CoASH. Acetyl CoA + H2O = acetát + CoA + H+. D Go´ = - 31, 4 kJ/mol.

Proč je thioester termodynamicky výhodnější než kyslíkatý ester ?

Typy chemických reakcí v metabolismu Typ reakce Popis Oxidačně-redukční Přenos elektronů Tvorba vazeb za účasti ATP Tvorba kovalentních vazeb Izomerizace Přemístění atomů, tvorba izomerů Přenos skupin Přenos funkčních skupin z jedné molekuly na druhou Hydrolýza Štěpení vazby adicí vody Adice a odstranění funkčních sk. Adice na dvojnou vazbu a odštěpení funkční skupiny za tvorby dvojné vazby

Oxidačně-redukční reakce. Obě reakce jsou součástí citrátového cyklu

Karboxylace – tvorba vazby C – C za účasti ATP. Pyruvátkarboxylasa.

Izomerace

Přenos skupin – přenos fosfátu.

Hydrolýza – peptidasy, proteasy.

Adice funkční skupiny na dvojnou vazbu nebo odštěpení funkční skupiny za tvorby dvojné vazby (lyasy)

Dehydratace

Řada metabolických drah má podobné sekvence reakcí Řada metabolických drah má podobné sekvence reakcí. (ACP = acyl carrier protein)

Regulace metabolických procesů. 1. Hladinou (množstvím) enzymů. 2. Katalytickou aktivitou enzymů. 3. Dostupností substrátů. 1. Rychlost syntézy a odbourávání, změna rychlosti transkripce. 2. Aktivita enzymů: reversibilní allosterická kontrola, inhibice produktem, kovalentní modifikace, hormony. 3. Kontrola vstupu substrátů do kompartmentu buňky. Obecným principem regulace je kompartmentizace – oddělení dvou protichůdných dějů membránou. Řada reakcí je regulována energetickým nábojem v buňce. ATP generované katabolismem je inhibováno energetickým nábojem, ATP spotřebovávané anabolismem je stimulováno energetickým nábojem.

Energetický náboj buňky Energetický náboj = [ATP] + ½ [ADP] / [ATP] + [ADP] + [AMP]. ATP obsahuje dvě anhydridové vazby, ADP jednu. Energetický náboj buňky je v rozmezí 0 až 1. (U většiny buněk od 0, 80 do 0, 95). Vnitrobuněčná koncentrace ATP se udržuje v rozmezí 2 – 10 mM. Koncentrace ADP a Pi jsou variabilní. Při typické koncentraci [ATP] = 3, 0 mM, konc. [ADP] = 0, 8 mM konc.[ Pi] = 4 mM je volná energie hydrolýzy ATP při 37oC:

Volná energie hydrolýzy ATP při 37o C (pokračování): DG = D G o´ + RT ln [ADP] .[ Pi ]/ [ATP] = - 30, 5 kJ.mol-1 + (8, 3145 J. K-1.mol-1)(310 K) ln[( 0, 8 x 10-3 M). (4, 0 x 10-3 M) / 3, 0 x 10-3M)] = (-30, 5 kJ.mol - 17, 6 kJ.mol) = - 48, 1 kJ.mol-1

Regulace metabolismu energetickým nábojem Regulace metabolismu energetickým nábojem. Vysoká koncentrace ATP inhibuje rychlost katabolických dějů při kterých se ATP vytváří a stimuluje děje anabolické.

Evoluce metabolických drah. Aktivovaní přenašeči jako ATP, NADH, FADH2 a koenzym A obsahují adenosin difosfátovou jednotku. Pravděpodobně se odvozují od prvtního RNA katalyzátoru – robozymu.

Úloha kreatinfosfátu ve svalech Kreatinfosfát(KP) + ADP kreatinkinasa ATP + kreatin (K) Při pH 7 je stand. volná energie hydrolýzy KP – 43, 1 kJ/mol. Pro tvorbu ATP z ADP a KP je sve -12, 6 kJ/mol. Což odpovídá rovnovážné konstantě = 162. Typické koncentrace v odpočívajícím svalu: [ATP] = 4 mM; [ADP]= 0, 013 mM; [KP] = 25 mM a [K] = 13 mM. KP je jediný zdroj regenerace ATP při prvních 4 sek. Běhu na 100 m.