Metaetika Shrnutí

normativní etika – formuluje morální soudy a pokouší se je zdůvodnit deskriptivní etika – nevynáší morální soudy, jejím předmětem je popis nejrůznějších aspektů morálky a forem jejích projevů metaetika (jazykově analytická etika, analytická morální filozofie běžného jazyka všedního života, analytická etika) - poskytuje pojmové základy pro zkoumání morálky Zkoumá logické, teoreticko poznávací nebo sémantické otázky typu: Jaký je význam výrazu „(morálně) správný“ nebo „dobrý“, jak jsou užívány? Jak mohou být dokázány nebo ospravedlněny etické soudy a hodnotící soudy? Dají se vůbec ospravedlnit?

Podrobnější charakteristika Metaetika se zabývá sférou vztahů mezi myšlením, jazykem a světem - sférou mravního pojímání světa, které se projevuje zaujímáním a formulováním mravních postojů a v jednání, které je těmito postoji motivováno; ptá se, jaký je význam vět, jimiž vyjadřujeme mravní soudy a jaké je jejich zdůvodnění. Je logickým zkoumáním jazyka morálky

Oblasti zájmu metaetiky metaetická sémantika - zabývá se otázkami významu jazykových výroků/projevů/výpovědí zkoumání v oblasti filozofie mysli - analýza morálních přesvědčení a morálních pocitů ontologie - jaký je status morálních vlastností a otázky existence morálních faktů morální epistemologie - ospravedlnění a zdůvodnitelnost morálních soudů

Hlavní oblasti zájmu analytické etiky filozofická zkoumání významu a užití etických termínů logická analýza mravních soudů a vztahů mezi mravními soudy, logická analýza vztahů mezi mravními a faktuálními soudy navzájem analýza etických teorií, systémů morálky z hlediska jejich logické výstavby, jejich důsledků a vzájemných vztahů. zkoumání mravní argumentace co je předmětem etiky, lze se jejího předmětu teoreticky zmocnit, může být etika jako disciplína racionálně založena, tedy budována za použití logických metod?

Otázky analytické etiky a otázky, na něž odpovídají etické teorie Jaký je význam slov správný, dobrý, zlý, krásný, hodnotný, bezcenný, ošklivý. Označují tato slova vlastnosti věcí, lidí, jednání, nebo označují pocity, postoje lidí k věcem, sobě samým a svému jednání? Jak těchto slov užíváme ve filosofickém diskursu a běžném jazyce? Jaké jsou logické vlastnosti morálních pojmů dobra, zla, hodnoty atd. a logické vztahy mezi nimi?

Otázky analytické etiky a otázky, na něž odpovídají etické teorie Jak se odlišují morální soudy od faktuálních soudů Závisí morální soudy na hodnotově neutrálních (faktuálních, deskriptivních) soudech popisujících stav světa? Existují logické vztahy (např. vztah vyplývání) mezi hodnotovými soudy navzájem, podobně jako existují logické vztahy mezi faktuálními soudy? Jaké jsou obecné standardy pro klasifikování lidských jednání či jiných věcí, které se mohou stát předmětem mravního hodnocení? Existují etické hodnoty (dobro, krása, atd.) a pokud ano, existují nezávisle na vůli přání a činech lidí, anebo je lidé svou vůlí, přáním a činy vytvářejí?

Etické a metaetické teorie Teorie je kompaktní systém tvrzení a/nebo hypotéz z nějaké předmětné oblasti, tj. logická konstrukce, pomocí níž se ze základních principů vyvozují důsledky. Formálně se jedná o třídu vět uzavřenou vzhledem k logickému vyplývání. Vědeckou teorií zpravidla chápeme souhrn všech pravdivých vět o určitém výseku reality, teorie popisuje a objasňuje jevy, které nastávají v nějaké oblasti reality. Základním požadavkem, který je kladen na vědeckou teorii, je bezespornost, tj. teorie nesmí obsahovat dvojici vět, které se vylučují, resp. popírají

Etické a metaetické teorie Hypotéza: tvrzení, dosud neprověřená teorie, která je uznána pouze dočasně, má být podrobena zkoumání, která potvrdí nebo vyvrátí, že výrok nebo teorie jsou pravdivé.

Metaetické teorie mají vysvětlit, jaký je význam mravních soudů a etických termínů, jaký je logický status obecných mravních principů, zda je možné etické poznání a jaké je jeho povaha, jaký je vzájemný logický vztah daných etických teorií.

Typologie metaetických teorií teleologické (konsekvencialistické) /deontologické deskriptivistické/nedeskriptivistické naturalistické/nenaturalistické kognitivistické/nonkognitivistické teorie relativistické/nerelativistické subjektivistické a objektivistické teorie intencionalistické/neintencionalistické monistické/ pluralistické