Psychologie učení

Psychologie učení Učení můžeme také chápat jako: UČENÍ: proces, jehož výsledkem je změna psychických jevů, dispozic k nim a jejich vnějších projevů u určitého jedince. Učení můžeme také chápat jako: je proces získávání a rozvoje paměti, chování, včetně dovedností, znalostí, porozumění, hodnot a moudrosti. získávání zkušeností utváření jedince v průběhu jeho života naučené je opakem vrozeného výsledkem učení je každá změna chování a prožívání

Psychologie učení Vše, co se v životě naučíme není pozitivní. Jaké negativní věci si můžeme učením osvojit? Kde může probíhat učení? Ve škole? Jinde?

To si nepište, nebo to alespoň neopisujte doslova… Učení & vzdělání Za velmi vzdělaného člověka se obvykle považuje ten, kdo prošel školami od první třídy ZŠ až po vysokou školu. Absolvování školy ještě není zárukou vzdělání. Vzdělání zpravidla vztahujeme k rozumové činnosti člověka. Vzdělaný člověk něco ví, protože se to naučil. Psychologové odhadují, že až 80% poznatků si člověk osvojuje mimo školu. Ve škole však získává poznatky, které jsou uspořádané a tvoří systém - mentální rámec. Umožňuje porozumění novým poznatkům tím, že jsou prostě zařazovány do poznávací struktury, postupně školou sestavované, tmelené poznáváním vztahů a příčin. To si nepište, nebo to alespoň neopisujte doslova…

Druhy učení učení poznatkům - osvojování znalostí senzomotorické učení - (smyslově pohybové) - rozvíjí se senzomotorické schopnosti a procesy názorného poznávání (dítě se učí chodit, manipulovat s hračkami, apod.) učení intelektových činností - rozvíjí se myšlenkové procesy, intelektové dovednosti a schopnosti k řešení složitých problémů sociální učení - učení sociální komunikaci, interakci a percepci, osvojují se sociální dovednosti, formují motivy a charakter

Habituace organismus se učí ignorovat známé podněty, které nemají vážné následky např. ignorujeme tikot hodin na rozdíl třeba od zatroubení auta.

Klasické podmiňování organismus se učí, že jeden podnět následuje po druhém Je to učení na základě asociací. Zkoumání tohoto druhu začal na poč. 20. stol. ruský fyziolog I. P. Pavlov na psech. Zároveň se stravou rozsvítil světlo, což opakoval. Psi poté začali slintat již při pouhém rozsvícení světla, aniž by dostali žrádlo – vznikl u nich tzv. podmíněný reflex. Učení na základě podmiňování se týká předpověditelnosti jevů – učíme se očekávat událost, která nastane.

Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) - pokus se psy

Klasické podmiňování Nepodmíněný podnět – podnět, který působí, i když pro to nevytvoříme žádné zvláštní podmínky Nepodmíněný reflex – instinktivní reakce nepodmíněný podnět Podmíněný podnět – jakýkoli podnět, který se asocioval s nepodmíněným podnětem a stal se tak jeho signálem Podmíněný reflex – reakce na podmíněný podnět

Klasické podmiňování Původní stav: NP – NR Proces podmiňování: (PP+NP) – NR Výsledný stav: PP - PR

Klasické podmiňování

Operantní podmiňování způsob učení založený na tom, že určité chování vede k dosažení určitého cíle. Správné chování je posilováno /povzbuzováno/, špatné neposilováno /vylučováno/. Správné chování se posiluje odměnou, nesprávné odstraňuje výtkou. U zvířat se používá při jejich drezůře.

Techniky a triky při učení: Mnemotechnické pomůcky – při učení zpaměti – „šetři se osle“ – poloměr zeměkoule – 6378 Využívání smyslových kanálů Správné opakování – opakovat co nejdříve /obtížně zapamatovatelné po deseti minutách, zbytek do hodiny, nejpozději následující den/, opakování rozvrhnout /opakovat jedenkrát denně po tři dny je mnohem účinnější než třikrát v jednom dni/, opakování diferencovat /ne celou látku od začátku až do konce, ale obtížné části barevně vyznačit a opakovat častěji/