Etické teorie Střední odborná škola Otrokovice www.zlinskedumy.cz Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je PaedDr. Blanka Slováčková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /2 Autor PaedDr. Blanka Slováčková Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Mn-ON/4-ON-3/2 Název DUM Etické teorie Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 63-41-M/01 Obor vzdělávání Management hotelových a turistických služeb Vyučovací předmět Občanská nauka Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 18 – 19 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: typy etických teorií a jejich charakteristika Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Hedonismus, eudaimonismus, pragmatismus, utilitarismus, existencialismus Datum 3. 9. 2013

Etické teorie Náplň výuky Analytická etika Teleologická Normativní etika Deontologická Utilitarismus Hedonismus Eudaimonismus Pragmatismus Autonomní etika Existencialismus Kantova etika

Analytická etika Zabývá se logickým zkoumáním jazyka morálky s cílem objasnit sémantický význam základních mravních pojmů a také logickou správností etických soudů.

Teleologická etika Hledá absolutní, konečném cíle lidského života, hodnota jednání závisí výlučně na hodnotě účelů tohoto jednání Immanuel Kant Říká ve spise Kritika soudnosti: „Krásné je to, co se líbí v prostém posouzení. Z toho plyne, že se musí líbit bez jakéhokoli zájmu. Vznešené je to, co se bezprostředně líbí proto, že klade odpor proti zájmu smyslů.“ Teleologická soudnost si všímá účelnosti přírody, což ovšem není vlastnost věcí, nýbrž regulativní idea, kterou do nich vkládáme my. Na rozdíl od stroje se rostlina sama reprodukuje a člověk zde vidí podivuhodnou souvislost, neměl by ji však přisuzovat Božímu působení v přírodě.

Normativní etika Zabývá se otázkami povinností (deontologické otázky – co by člověk dělat měl) hodnot (axiologické otázky – co utváří dobrý život) Na rozdíl od etiky deskriptivní hledá odpovědi na to, zda je něco morálně správné či nikoli

Deontologická etika (z řec. to deon, vyžadované, povinné, povinnost) je směr normativní filosofické etiky, který soudí, že člověk se má rozhodovat a jednat podle pevných zásad povinnosti, v protikladu k utilitarimu a kunsekvencialismu Immanuel Kant chtěl svoji „metafysiku mravů“ založit na nepochybném, a tedy čistě rozumovém základě, zbaveném jakéhokoli prvku zkušenosti. Podle něho to jediné, co lze označit za „dobré“ je dobrá vůle, která chce jednat podle své povinnosti. „Morální hodnota jednání nezáleží tedy v následcích, které se z něho očekávají“ a „předmětem (naší) úcty je výlučně zákon, který si sami a přesto jako zákon o sobě nutný ukládáme“.

Utilitarismus (z latinského utile, utilis, užitečný) je filosofický a etický směr, který za cíl a měřítko lidského jednání pokládá hledání blaha, prospěchu, užitku a naopak omezování utrpení a bolesti. Představitelé: Jeremy Bentham, John Stuart Mill, Henry Sigdwick Jednání hodnotí výlučně podle jeho důsledků (konsekvencí), označuje se často jako konsekvencialismus Zakladatelem utilitarismu byl britský filosof a právní teoretik Jeremy Bentham,

Obr. 1: Immanueĺ Kant Obr. 2: Jeremy Bentham

Hedonismus z řec. hédoné, potěšení, slast slast je také nejvyšší dobro Představitelé: Eudoxos z Knidu John Stuart Mill Jeremy Bentham Obr. 3: John Stuart Mill

Eudaimonismus Nejvyšším mravní hodnotou je štěstí eudaimonia znamená jakékoli vnitřní blaho, duševní slast Může jít o takové ušlechtilé jednání, které bude mít za následek hřejivý pocit čistého svědomí

Pragmatismus O morálnosti rozhodují výsledky, pokud je výsledek dobrý, jsou i způsoby jeho dosažení dobré Myšlenky se ověřují tím, zda jsou prospěšné, a pravdivá tvrzení jsou ta, která se osvědčila „Jednal čistě pragmaticky“ může znamenat až bezohledně, bez skrupulí. Odtud také pragmatický, zaměřený k praktickému užitku, prospěchu "Pravdivé je to, co je užitečné"

Autonomní etika Vycházejí z autonomie svědomí a svobody jako základní mravní hodnoty. Etika autenticity zdůrazňuje, že jen to je morální, co vychází z čistého upřímného přesvědčení. Sem můžeme zařadit etiku existencionalismu. Jediným příkazem mravním je jednat svobodně a autenticky. Vše je dovoleno. Za vše jsme ale také absolutně zodpovědní.

Existencialismus Člověk tvoří sám sebe ve své svobodě, ve svých svobodných činech Za své jednání je absolutně odpovědný Lidská existence je nahodilá a tím je i člověk osamělý

Immanuel Kant Mravní autorita není dána zvnějšku, ale vychází z člověka. Podle Kanta je touto sebeurčující autoritou praktický rozum, který formuluje mravní zákony, platící nepodmíněně. Takovým zákonem je kategorický imperativ. Jednej tak, aby zákony tvého jednání se mohly stát principem všeobecného zákonodárství. Kategorický imperativ je dán sám sebou, není třeba ho dokazovat, mluvíme o mravní apriori. Mravní zákon se projevuje také jako povinnost. Ta podle Kanta rozhoduje o morálně dobrém, které musí být vždy ve shodě s povinností. Naopak sklony a smyslové impulsy, stojí-li proti povinnosti, jsou příčinou nemorálního jednání.

Kontrolní otázky: Charakterizuj etiku. Kde nacházíme kořeny etiky? Jaké disciplíny etiky rozlišujeme? Vyjmenuj přístupy etiky. Charakterizuj libovolnou profesní etiku.

Seznam obrázků: Obr. 1: Wikipedie: otevřená encyklopedie. J. L. Raab, [vid. 11. 1. 2013], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Immanuel_Kant_(portrait).jpg Obr. 2: Wikipedie: otevřená encyklopedie. Henry William Pickersgill, [vid. 11. 1. 2013], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jeremy_Bentham_by_Henry_William_Pickersgill_det ail.jpg Obr. 3: Wikipedie: otevřená encyklopedie. Muneyama, [vid. 11. 1. 2013], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:JohnStuartMill.JPG

Seznam použité literatury: [1] BRÁZDA, Roman a kol., Společenské vědy pro střední školy – 4. díl – Učebnice, 1. vyd., Brno, DIDAKTIS 2011, s. 95, ISBN 978-80-7358-175-6. [2] DRÁBOVÁ, Renáta, ZUBÍKOVÁ Zdeňka, Maturita. Společenské vědy, 1. vyd., Praha, FRAGMENT 2007, s. 104, ISBN 978-80-253-0050-3. [3] Wikipedie: otevřená encyklopedie. Etika [online]. 2013 [vid. 11. 1. 2013], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Etika [4] Wikipedie: otevřená encyklopedie. I. Kant [online]. 2013[vid. 11. 1. 2013], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant [5] Wikipedie: otevřená encyklopedie. Deontologie [online]. 2013 [vid. 11. 1. 2013], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Deontologie [6] Wikipedie: otevřená encyklopedie. Utilitarismus [online]. 2013 [vid. 11. 1. 2013], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Utilitarismus

Děkuji za pozornost 