Filosofie úvod do problému...

Pojem filosofie: Pojem F. vzniká jako složenina řeckých slov: filein (= milovat), sofia (= moudrost) Filosofie = „láska k moudrosti“ Pojem F. poprvé použil Pýthagorás (580 – 500) Vymezil se tak proti ostatním filosofům, kteří se nazývali sofos (= moudří) Pojem F. pak přesněji vymezil Sókratés (470 - 399) viz Platón: Symposion, s. 203 – 204

Filosofické disciplíny: Ontologie - nauka o bytí. Řeší problémy jsoucna, bytí, hmoty, substance /podstaty/, času, konečna, nekonečna, pohybu, změny, vývoje, kvantity, kvality... Metafyzika - zkoumá, co je nepřístupné smyslům, co se nachází za fyzickým světem: Prazáklady vzniku světa, základní příčina všeho jsoucího, formy boží existence, nadpřirozeno atd. Gnoseologie (noetika, epistemologie) – zabývá se teorií poznání Logika - nauka o správném myšlení Etika - nauka o správném chování, učí o morálních hodnotách a mravním jedná Estetika - nauka o kráse a umění

Filosofie a speciální věda Otázka na podmínky celku zkušenost Předvědecké každodenní bytí ve světě speciální věda Určitá dílčí oblast (tematická redukce) Určitá metoda (metodická redukce)

Filosofie a speciální vědy Filosofie, teologie Speciální vědy Reálné vědy Přírodní vědy (fyzika, chemie, astronomie, medicína, biologie) Kulturní vědy Duchovní vědy (humanitní) (historie, religionistika, jazykověda, uměnověda) Sociální a ekonomické vědy Formální vědy (formální logika, matematika)

Faktory podmiňující filosofické tázání Zkušenost Údiv viz: Immanuel Kant: Kritika praktického rozumu Pochybování – ztráta samozřejmosti viz: Augustin: O trojici viz René Descartes: Principy filosofie Přístup bez předpokladů Augustin (354 – 430) René Descartes (1596 – 1650) Immanuel Kant (1724 - 1804)

Filosofie - definice Filosofie je kritická rozumová věda o podmínkách možnosti empirické skutečnosti jako celku

Základní otázky filosofie viz Platón: Ústava

Základní otázky filosofie Platón kritizuje každodenní zkušenost a možnost smyslového poznání věcí Rozlišuje mezi zdáním a pravým bytím Zdání je oblastí smyslovosti, náleží materiálnímu, tělesnému světu Pravé bytí – je oblastí duchovního světa, jeho poznání se uskutečňuje duchem

Základní otázky filosofie Pokud vnímáme nějaký smyslový vjem – vidíme krávu – vnímáme ji jako jev

Základní otázky filosofie Jev se mění (barva, tvar, stavba těla) ale stále rozpoznáváme krávu

Základní otázky filosofie a tohle je taky kráva

Základní otázky filosofie Co je ale to, co nám stále dovoluje vždy rozeznat krávu? Je to esence (bytnost) krávy, která je neproměnlivou skutečností, kterou rozpoznáváme, ale smyslově nevnímáme Čiré esence o sobě, věčné a neměnné předobrazy věcí - ideje Nejvyšší idea je idea dobra a krásy, která je totožná s absolutnem. V podobenství o jeskyni je jejím obrazem slunce. Mýtus anamnése – duše je svou esencí spřízněna. Před vstupem do pomíjejícího světa nazírala na ideje. Při vstupu do těla to došlo k jejich zapomenutí. Očištěním od smyslového poznání může u člověka dojít k rovzpomenutí si a k pravému poznání Mýtus methexe – vesmír vznikl působením tvůrce světa. Ten vytvořil přírodní věci z pralátky podle idejí.

Základní otázky filosofie – platónský trojúhelník Absolutno anamnésis methexis Bytí, substance, svět Já, subjekt, duše zkušenost

Základní otázky filosofie Filosofie bytí Filosofie já Filosofie ducha