Historie výpočetní techniky Původně slovo počítač (anglicky computer) označovalo člověka, který prováděl výpočty. Změna významu slova ve smyslu označení hardware nastala v době projektu Manhattan(příprava 1. atomové bomby). Za prvního předchůdce počítače lze považovat mechanické počitadlo (tzv. abakus), které se používalo již v Babylonii od poloviny třetího tisíciletí př. n. l.Za vynálezce dnešních počítačů je považován Charles Babbage, který v 19.století vymyslel základní principy fungování stroje pro řešení složitých výpočtů. Za prvního přímého předchůdce současných počítačů lze považovat elektronkový ENIAC.
Konrad Zuse První, komu se podařilo sestrojit fungující počítací stroj, byl Německý inženýr Konrad Zuse. V roce 1934 začal pracovat na konstrukci mechanické výpočetní pomůcky a po řadě různých zdokonalení dokončil v roce 1936 základní návrh stroje pracujícího v dvojkové soustavě s aritmetikou v plovoucí čárce a programem na děrné pásce (jako nosič byl použit kinofilm). Neznalost prací Babbageho a jeho následovníků však měla za následek, že Zuse do svého projektu nezahrnul podmíněné skoky. Přes tento nedostatek však můžeme tvrdit, že roku 1938 spatřil světlo světa první počítač nazvaný Z1. Byl ještě elektromechanický s kolíčkovou pamětí na 16 čísel a byl velmi poruchový, pro praktické použití nevhodný.Po něm následoval Z2,Z3,Z4
Von Neumann a EDVAC Nejstarší výpočetní stroje měly programy pevně zabudované v hardwaru a jejich změna často znamenala úplnou změnu hardwaru stroje. Tento model používají některá jednodušší zařízení dodnes (například nejjednodušší kalkulačky), ale jejich počet stále klesá. Tento přístup k počítačům změnily teprve objevy strojů s uloženým programem (například univerzální Turingův stroj). Název von Neumannova architektura se vžil na základě přednášky maďarského matematika Margittai Neumann János Lajos žijícího ve Spojených státech. Zde vystupoval pod jménem John von Neumann. Přednášku „First Draft of a Report on the EDVAC“ věnovanou právě návrhu počítacího stroje s uloženým programem přednesl v červnu roku 1945. Nicméně stejná koncepce se objevuje v některých amerických patentech již od roku 1936.
ENIAC je historicky první Turing-kompletní elektronkový počítač.(je teoretický model počítače popsaný matematikem Alanem Turingem) Jeho využití: ENIAC byl určen pro výpočty palebných tabulek pro dělostřelectvo americké armády za druhé světové války, avšak válka skončila dříve nežli mohl být stroj ve válce využit.(Ve skutečnosti do jejího dění zasáhl, neboť pomáhal s výpočty pro výpočet atomové bomby - výpočty se prováděly paralelně ručně v Los Alamos a současně i na ENIACU a výsledky se kontrolovaly vzájemným porovnáváním)
Harvard Mark 1 Působil jako hlavní inženýr při stavbě jednoho z prvních počítačů firmy IBM: Harvard Mark I. Tento počítač byl dokončen v roce 1944. Působil i při konstrukci jeho následovníků Mark II až Mark IV. Za dlouhodobé zásluhy o rozvoj informačních technologií byl vyznamenán několika cenami: v roce 1958: University of Wisconsin-Madison College of Engineering Engineers Day Award v roce 1964: Harry H. Goode Memorial Award v roce 1970: IEEE's Edison Medal 'For a meritorious career of pioneering contributions to the development and application of large-scale digital computers and important contributions to education in the digital computer field.' Na jeho počest byla na odvrácené straně Měsíce pojmenována "pánev Aitken"
Osmibitové počítače
Sběrnice Sběrnice je skupina signálových vodičů, kterou lze rozdělit na skupiny řídicích, adresových a datových vodičů v případě paralelní sběrnice nebo sdílení dat a řízení na společném vodiči (nebo vodičích) u sériových sběrnic. Sběrnice má za účel zajistit přenos dat a řídicích povelů mezi dvěma a více elektronickými zařízeními. Přenos dat na sběrnici se řídí stanoveným protokolem. V případě modulární architektury elektronického zařízení nebo počítače je sběrnice po mechanické stránce vybavena konektory uzpůsobenými pro připojení modulů. ISA - starší typ pasivní sběrnice, šířka 8 nebo 16 bitů, přenosová rychlost < 8 MB/s WME …… 64 bitů
Prvky nulté generace - relé Počítače se často klasifikují podle toho, jaké základní stavební prvky obsahují. Podle toho se počítače dělily do generací. První počítače (někdy označované jako nultá generace) byly založeny na mechanických nebo elektromechanických prvcích, zejména zde dominovala relé - podobná těmto
Vnější paměti Magnetická páska Magnetická páska se u počítačů používá odedávna (poprvé byla zřejmě použita u počítače EDVAC z r. 1949). Nejdéle se používaly devítistopé pásky o šířce půl palce. Záznamová hustota se postupně zvyšovala z 200 až na 6250 bitů na palec a kapacita přibližně z 5 na 150 megabajtů.
Vstupní a výstupní zařízení Děrná páska Tiskárny Děrné štítky