Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století

Zkoušky materiálů dynamické OB21-OP-STROJ-KM-IND-M-3-013.ppt Kontrola a měření Zkoušky materiálů dynamické OB21-OP-STROJ-KM-IND-M-3-013.ppt

Zkoušky materiálů dynamické Při zkoušení působíme na materiál rázem Zkouška rázem – Zkouška vrubové houževnatosti – Charpyho kladivo Zkoušky tvrdosti Equotip Shoreho skleroskop Tvrdoměr Poldi

Zkouška rázem Slouží ke zjištění, kolik práce nebo energie se spotřebuje na porušení zkušební tyče Zkouší se nejčastěji jedním rázem Rázem lze zkoušet pevnost v tahu, tlaku, ohybu nebo krutu

Zkouška rázem v ohybu Je ze všech zkoušek nejpoužívanější Velmi přesně dovedeme zjistit houževnatost nebo křehkost zkoušeného materiálu Nejběžnější zkouškou rázem je zkouška vrubové houževnatosti Provádí se na Charpyho kyvadlovém kladivu Dle ČSN EN 10 045-1(42 0381):1998

Charpyho kladivo

Postup zjišťování vrubové houževnatosti na Charpyho kladivu Kladivo se zdvihne do horní polohy a zajistí se Do stojanu kyvadlového kladiva se umístí zkušební tyč o rozměru 10x10x55 Kladivo se uvolní a po kruhové dráze narazí do zkušební tyče, kterou přerazí Po přerazení zkušební tyče kladivo pokračuje dál, až se zastaví Max. poloha překyvu kladiva se zaznamená

Postup zjišťování vrubové houževnatosti na Charpyho kladivu Max. poloha překyvu je nižší než poloha počáteční startovací poloha kyvadla Rozdíl v poloze kyvadla je z důvodu přeražení zkušební tyče, kde se spotřebovala určitá práce Tuto práci nazýváme „spotřebovanou nárazovou prací“ Kromě toho počítáme i „vrubovou houževnatost“

Hodnoty Spotřebovaná nárazová práce Označujeme ji „K“ s jednotkou [J] (Joul) Kde K = G (h1 – h2) [J] Vrubová houževnatost [J/cm2]

Tvrdoměr EQUOTIP Je velmi lehký, přenosný přístroj pro měření tvrdosti kovových materiálů Je založen na dynamické, rychlé metodě přesného měření Má velký rozsah měření a vysokou přesnost i spolehlivost při velice jednoduché manipulaci a malých nákladech na zkoušení

Tvrdoměr EQUOTIP Požití: Vzhledem k malým rozměrům a malé hmotnosti se jedná o mobilní zařízení určené pro dílenská použití pro měření hlavně velkých a hmotných součástí Při měření nezáleží na poloze rázového přístroje (ale musí se do přístroje zadat) Pro měření tvrdosti nad 50 HRC, případně 650 HV až 1.200 HV

Tvrdoměr EQUOTIP Kufřík Přístroj Kabel s indikačním měřícím přístrojem Vázací pasta Kontrolní válec

Tvrdoměr EQUOTIP Princip práce: Natažení přístroje–úderníku a jeho spuštění Náraz kuličky na měřený povrch a odraz Měření nárazové a odrazové rychlosti kuličky pomocí magnetu v tělese úderníku Naměřená tvrdost „L“ se může porovnat s tvrdostí Brinell, Vickers a Rockwell podle porovnávací křivky

Porovnání tvrdostí

Shoreho skleroskop Princip zkoušky je založen na pružném odrazu tělesa o standartní hmotnosti, které dopadá z konstantní výšky na povrch Při nárazu tělesa se malá část kinetické energie spotřebuje na nevratnou plastickou deformaci povrchu zkoušeného tělesa a zbývající energie se projeví odrazem tělesa. Z dosažené výšky po odrazu se vypočte hodnota tvrdosti, která ale u dynamických metod zkoušení tvrdosti nedosahuje přesnosti statických metod

m h H zkušební tělísko vzorek

Shoreho skleroskop U původního Shoreho skleroskopu se pohybuje válcový čep ve skleněné trubce opatřené stupnicí, na které se odečte pomocí lupy dosažená výška odrazu tělesa Nastavení počáteční výšky tělesa je možné buď vysátím vzduchu z prostoru nad tělesem pomocí gumového balónku nebo u některých přístrojů pomocí pružiny

Tvrdoměr Poldi Přenosný tvrdoměr, který umožňuje stanovení tvrdosti na základě plastické deformace vzniklé rázem a porovnání velikosti vzniklého vtisku s velikostí vtisku na materiálu o známé tvrdosti Jde o nejmenší přenosný tvrdoměr pro měření tvrdosti metodou Brinell

F dvoudílné pouzdro pružina svorník porovnávací tyčinka d1 kulička vzorek

Obr. 27: Sestavený tvrdoměr Obr. 26: Pomůcky pro měření tvrdosti Poldi kladívkem Obr. 28: Lupa na měření velikosti vtisku Obr. 27: Sestavený tvrdoměr

Tvrdoměr Poldi Výhodou tvrdoměru jsou jeho malé rozměry, malá hmotnost a možnost funkčnosti prakticky v jakékoliv poloze Tvrdoměr byl vyroben a patentován již v r.1921

Použitá literatura Obrázky Poldi kladívko a Shore - Ing. Eva Molliková, Ph.D., Paed IGIP