Jiné správní delikty Lucia Madleňáková

Jiné správní delikty Jiné než přestupky Nekonzistentní skupina Dělení: Disciplinární delikty Pořádkové delikty Smíšené správní delikty a delikty PO Jiné správní delikty FO

(Veřejné) disciplinární delikty Disciplinární přestupek § 64 vysokoškolského zákona „Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.“

… Delikt FO, která porušila povinnost související s příslušností pachatele k určité veřejnoprávní organizaci objekt Pořádek/kázeň/disciplína Objektivní stránka Jednání porušující kázeň Subjekt Speciální (člen určité organizace) Subjektivní stránka Odpovědnost za zavinění

… Sankce Projednávají orgány organizace Morální povahy Peněžité Kombinované Zpřísnění režimu fatální Projednávají orgány organizace X porušení pracovněprávních povinností X disciplinární delikty soudců a státních zástupců X soukromé disciplinární delikty

… terminologie dle služebního zákona Kárné provinění Zaviněné porušení služební kázně Služební kázeň Kárné opatření Písemná důtka Snížení platu až o 15% Odvolání ze služebního místa Propuštění ze služebního poměru Kárná komise (projednává)

Pořádkové delikty Porušení procesní povinnosti Sankce má spíše funkci zajišťovací Objekt Průběh a účel správního procesu Objektivní stránka Jednání, které maří účel procesu, ztěžuje jednání Subjekt FO i PO a to nejen účastník řízení! Subjektivní stránka Různé názory, ale spíše se zavinění nezkoumá Sankce – pořádková pokuta - Zásada oportunity při projednávání – SO se může rozhodnout, zda bude delikt sankcionovat, či ne

… Pořádková pokuta § 62 správního řádu (1) Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že a) se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, b) navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo c) neuposlechne pokynu úřední osoby. (2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.

…obecná úprava v SŘ Zásada přiměřenosti použití Závažné stěžování průběhu správního řízení 1. Nedostaví se na jednání bez omluvy 2. Ruší jednání přes napomenutí 3. Neuposlechne pokyn úřední osoby Pořádková pokuta I opakovaně Až do 50 tis. Lze i před zahájením řízení (pokuta do 5 tis.) Zásada přiměřenosti – pouze účelným způsobem a v účelném rozsahu Ad 1: musel být nejdříve předvolaný (doručením do vlastních rukou) Buď se nedostaví nebo se neomluví Jeho účast je nutná Může spáchat pouze předvolaný Ad 2: při úkonu na místě Komukoliv, kdo je přítomný O napomenutí je vhodné učinit úřední záznam (!!nejde o napomenutí jako sankci!!) Ad 3: úkon je adresovaný osobě = lze uložit jen adresátovi pokynu Pokyn je nutno vykládat šířeji jako formální i neformální pokyn Vhodné o pokynu sepsat úřední záznam Pokuta: musí být úměrná k závažnosti následku; novým rozhodnutím ji lze prominout nebo snížit Účastníkem řízení o uložení pokuty je pouze osoba, které se pokuta ukládá Prvním úkonem v řízení je vydání rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta Lze i formou příkazu Nelze nahradit náklady řízení Pokud je jednání spáchán i jiný SD, tak pokuta má subsidiární charakter! Lze podat odvolání Možnost ukládat pořádkové pokuty je také ve zvláštních zákonech

Jiné správní delikty FO Hmotněprávní správní delikty FO, které nejsou přestupky ani disciplinárními delikty Proces výlučně podle SŘ Analogicky lze použít přestupkový zákon Lze projednat v blokovém řízení Nešvar Speciální subjekt (vlastník lesa,…) Každý (ten, kdo…) Speciální vůči přestupkům; subsidiární vůči TČ; lze spáchat současně s disciplinárním deliktem Přestupkový zákon lze využít analogicky, ptorože jde o FO – zejména úvodní ustanovení o příčetnosti, věku atd. Původně zaměstnanecké se zaviněním, pak přechod k univerzálním bez zavinění – což neodpovídá ústavní úpravě (FO vždy se zaviněním) + neúměrné zvyšování horních hranic pokut (jelikož bez zavinění) Znaky v podstatě stejné, jako u přestupku, jenom tak nejusou nazvány Dnes tendence přechodu k přestupkům V zákonech formulace: „osoby“; „ten, kdo…“

Smíšené správní delikty § 58 zákona o obcích: (1) Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, a a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis, b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství, nebo c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem.

… Protiprávní jednání, jehož znaky jsou vymezeny v zákoně, za něž může být správním orgánem uložena sankce, kterého se dopustila odpovědná osoba – právnická či fyzická osoba oprávněná k výkonu určité činnosti při výkonu této činnosti Specifický subjekt Specifická subjektivní stránka Umožňuje trestat PO (donedávna pouze jako jediná možnost) = SD podnikajících FO a PO Donedávna jedná možnost jak postihovat PO za protiprávní jednání Nekdy se vyděluje samostatná skupina SD PO podnikajících a nepodnikajících, ale většinou zákon operuje pouze s pojmem „PO“ a neuvádí, zda jde o „PO podnikající“ či ne, resp. zda musí PO spáchat SD v souvislosti se svou podnikatelskou činností Subjekt PO jakákoliv – je odpovědná i za jednání svého zaměstnance, pokud ten překročil své pravomoci, může na něm uplatňovat regres Kdo je PO – (podle OZ) sdružení PO a FO; účelová združení majetku; jednotky územní samosprávy; jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon Může být stát subjektem SD PO? – jelikož stát trestá, nemůže být sám subjektem SD; veřejnoprávní korporace při výkonu vrchnostenské správy nejsou odpovědny za SD, ale za škodu ano; dle zákonů momentálně platných je to možné FO podnikající

…pachatel (subjekt) Podnikající FO Každá PO Odpovědnost vzniká v okamžiku právní moci oprávnění k podnikání Každá PO Odpovídá jako celek, takže i za jednání jejího zaměstnance, jiné osoby s ní spojené Nulitní rozhodnutí: pokud je sankce uložena někomu, kdo neexistuje (firma, odštěpný závod,…)

…subjektivní stránka Ve většině objektivní odpovědnost (zavinění se nezkoumá) Odpovědnost se vyvozuje z porušení povinností Jak u PO, tak u podnikajících FO Pokud není výslovně stanoveno, že je vyžadováno zavinění, stačí protiprávní stav Nejde o odpovědnost za výsledek = není to absolutní odpovědnost Zkoumá se, zda porušení zákona nastalo v souvislosti s činností osoby Tedy, i když nastal škodlivý následek, zkoumá se, zda příčinou toho bylo porušení zákona činností FO/PO; pokud ne, PO/FO za správní delikt neodpovídají Objektivní odpovědnost PO neznamená, že není nutné prokazovat splnění zákonných znaků SP!!!

… objekt a objektivní stránka Lze zjistit z účelu jednotlivých zákonů v úvodních ustanoveních Vždy jde o jednání, takže nelze hovořit o absolutní odpovědnosti (odpovědnost za přírodní katastrofu) Vůle FO jednající jménem PO se přičítá samotné PO

…sankce Obligatornost a fakultativnost ukládání sankcí K okolnosti, která tvoří zákonný znak SP nelze přihlédnout jako k polehčující či přitěžující okolnosti Při vyměřování výše a druhu sankce je SO oprávněný využívat správní uvážení Musí být odůvodněno!!! Použití kritérií (taxativní a demonstrativní výčet)

…upuštění od potrestání = SO pro bezvýznamnost provinění protiprávně jednajícího subjektu tomuto subjektu promine pokutu Právní úprava pouze na úseku přestupků Podobný institut v zákoně o vodách: upuštění od pokuty – na rozdíl od přestupkového zákona však jde o zastavení řízení ještě před rozhodnutím ve věci = „upuštění od řízení“ Řešení: uložit sankci při dolní hranici/neuložit sankci

…další pokuta V případě opětovného porušení povinnosti (recidiva) v určitém období Po již uložené sankci Některé zákony vyžadují porušení stejné povinnosti, jiné i povinnosti jiné Obecně se zvyšuje horní hranice

…jiné nástroje sankčního charakteru Možnost odejmout nebo zrušit subjektu osvědčení, autorizaci či pověření, které musí mít subjekt pro výkon činnosti Zrušení/zastavení/omezení provozu Zákaz činnosti Zabrání (odejmutí) věci Lze ukládat společně se sankcí Lze uložit i v případě způsobení PP stavu

Procesní stránka: použití SŘ Obecně se použije správní řád zákon sám nestanoví postup a ani neodkáže – automaticky platí SŘ Zákon výslovně odkáže a neupravuje postup Zákon výslovně odkáže jen ve věcech, které sám neupravuje Některé věci SŘ vůbec neřeší Postup při souběhu Nepostupuje se podle něj v případě počítání lhůt!!!

Děkuji za pozornost!