Jak se mluví za Olší?

A co si o tom myslíme…

Těšínsko a Zaolzie

Několik údajů… území „Těšínské Slezsko“ > přerozdělení hranic v roce 1920 > část Poláků se ocitla vně hranic (autochtonní menšina) > označení české části „Zaolzie/Záolší“ = za řekou Olší (z polské strany)

Historie Slezsko patřilo k Prusku a Rakousku-Uhersku… 1918 – na Těšínské Slezsko si brousí zuby vzniklé Polsko i Československo 1920 – rozdělení území, Československu připadlo „Záolší“: 139 tisíc Poláků 113 tisíc Čechů 34 tisíc Němců 1938–1945 – patřilo přechodně k Polsku 1958 – smlouva o konečném vytyčení státních hranic

Jazyk Záolší Těšínské nářečí „po naszymu“ vliv češtiny, polštiny, němčiny podle polských lingvistů ze staropolštiny používané na české straně, mluví jím hlavně Poláci

Jazyk Záolší Lk 15,4 - 15,6 Ješli mo kdo z vas sto łovcóv a ztrpči jyny jednomu z nich, tak něněcho tych dževindžešónt dževinć na proudnym mjescu a něydže za tóm, ojeto śe ztračiła pjył jóm něnajdže? Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? ---------------- cug „vlak“, banhof „nádraží“, foter „otec“

Sčítání lidu (2011) jako bitva o česko-polské nápisy (www.tyden.cz) kampaň „Postaw na polskość“ (Kongres Polaków w Republice Czeskiej) Ewa Farna – tvář kampaně http://youtu.be/Zih-j2Z3-qY

Sčítání lidu (2011) jako bitva o česko-polské nápisy (www.tyden.cz) Ewa Farna + Władysław Niedoba – “Jura spod Grónia“ (t 1999)

možnost dvou národností kampaň „Budoucnost se počítá“ katolický duchovní Zbigniew Czendlik http://youtu.be/qm_3vwj8qV8 polština x čeština

Zbigniew Czendlik

Postoj „většin“ „Pokud si chcete hrát na Poláky, tak jděte do Polska a tady nestrašte…“ „To ty za granicą mieszkasz czy nie, w końcu? (…) tam są osoby, które mówią w innym jazyku, prawda?“ „Každý, kdo se hlásí k polské národnosti, ať se odstěhuje do Polska ... tam bude mít nápisů do haleluja.“

A co na to Ewa…? „Já jsem Polka, žiju tady a nemluvím polsky s tebou, ale se svou kamarádkou. (…) Když už nás posloucháš, tak buď zticha a neobořuj se na mě za to, že mluvím se svojí kamarádkou ve své mateřštině.“ „Nechceš se hlásit k tomu, že jsi Polák, OK. Ale snad bys v sobě mohl najít trochu tolerance a pochopení proto, že my chceme být Poláky, těší nás to a chceme mít svoje organizace, svoje nápisy… Podle zákona na to máme právo.“

Jak to tedy je? silná představa ÚZEMÍ = JAZYK NÁRODNOST ? „Mluvíš plynně polsky a žiješ v ČR?“ „Žiješ v ČR, umíš česky a tvrdíš, že jsi Polka?“ „Nemluvte polsky, jsme v Čechách!“ „A kdy vy jste sem z Polska přišli?“ silná představa ÚZEMÍ = JAZYK NÁRODNOST ? Žiji celý život na území ČR, ale jsem Polka. Přijela jsem z ČR, ale nejsem Češka. My jsme tu odjakživa, stěhovala se hranice.

Projekty a budoucnost polské ZŠ, gymnázium v Českém Těšíně vznik euroregionu Śląsk Cieszyński – Těšínské Slezsko (evropský fond pro regionální rozvoj) projekt „Zaolzie Teraz“ (Záolší dnes) (Kongres poláků v ČR, Těšínská knižnice) naděje na větší přeshraniční spolupráci

Otázky?

Děkujeme za pozornost Klára Zindulková Tereza Hýsková