Národní účty - aplikace Marek Rojíček

Osnova přednášky Analyticky významné položky NÚ Analýza chování domácností Vládní deficit a dluh Reálný vývoj x vývoj cenové hladiny Mezinárodní srovnání cenové hladiny a životní úrovně

Klíčové ukazatele NÚ Hrubá přidaná hodnota (hrubý domácí produkt) Čistý provozní přebytek Čistý disponibilní důchod Konečná spotřeba Hrubé/čisté úspory Čisté půjčky/výpůjčky

Základní vztahy mezi účty v systému NÚ

Analýza chování domácností Domácnosti jako jeden ze sektorů národního hospodářství jsou vymezeny jako sektor spotřebitelů, tzn., že jejich hlavní ekonomickou funkcí je spotřeba. Spotřebu je však nutné posuzovat v souvislostech s úsporami, neboť domácnosti jsou obecně významným tvůrcem národní úspory a ta je (podle ekonomické teorie) základem ekonomického růstu a prosperity.

Domácnosti hrají v ekonomice zastupitelnou roli jako sektor, jehož výsledek hospodaření (vyjádřený v národních účtech saldem jejich nefinančního účtu) je kladný = pozice věřitele. Naopak stát (vládní instituce) a nefinanční podniky končí téměř bez výjimky v roli dlužníka a výsledek hospodaření finančních institucí bývá sice kladný, ne však příliš významný Z toho vyplývá, že domácnosti jsou i významným faktorem ovlivňujícím výši zahraniční zadluženosti země.

Struktura disponibilního důchodu domácností

Struktura KSD podle účelu

Sklon domácností ke spotřebě

Vývoj míry úspor domácností v ČR

Srovnání míry úspor domácností zemí EU

Podíl domácností na majetku a závazcích

Struktura finančního majetku domácností

Zatíženost domácností ve formě úvěrů

Vládní deficit a dluh Existují 2 metodiky vládní statistiky: Vládní finanční statistika Národní účty (standard ESA 95)

Vládní finanční statistika Tvůrcem je MMF Je postavena na bázi peněžních toků Vládní sektor vymezuje úžeji než ESA95 Nižší náročnost na zdrojová data Včasnější vytváření fiskálních predikcí Přímá vazba na státní rozpočet

ESA 95 Tvůrcem je EUROSTAT Je postaven na akruální bázi Nejširší vymezení vládního sektoru Přesná data jsou k dispozici až s publikováním sestavy národních účtů Sleduje také pohledávky a závazky Je určující pro plnění maastrichtských kritérií dluhu a deficitu

Vládní deficit a dluh dle ESA 95 Ve vládním deficitu (přebytku) a vládním dluhu se odráží hospodaření všech institucionálních jednotek zatříděných v sektoru vládních institucí, což jsou organizační složky státu, územní samosprávné celky, některé příspěvkové organizace, státní a jiné mimorozpočtové fondy (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond a Vinařský fond), Správa železniční dopravní cesty, transformační instituce (ČKA, Konpo, Prisko, Česká inkasní a Česká finanční), PPP Centrum, veřejné vysoké školy a zdravotní pojišťovny, Asociace zdravotních pojišťoven a Centrum mimostátních úhrad.

Vládní deficit (přebytek) - EDP B Vládní deficit (přebytek) - EDP B.9 - je výše čistých výpůjček (-) nebo čistých půjček (+) včetně úroků ze swapových operací. Vyjadřuje schopnost sektoru vládních institucí v daném roce financovat (+) jiné subjekty nebo potřebu sektoru vládních institucí být financován (-). Vládní dluh zahrnuje dle definice závazky sektoru vládních institucí vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček.

Schéma vládního sektoru

Relativní cenová úroveň, rok 2005

Reálný vývoj a vývoj cenové hladiny Platí rovnice: IQ = Iq x Ip Index nominálního vývoje ukazatele (např. HDP) lze beze zbytku rozložit na index reálného vývoje a index vývoje cenové hladiny (deflátoru). K přepočtu do stálých cen se v NÚ využívají tabulky dodávek a užití = teoreticky nejvhodnější metoda

Děkuji za pozornost