Varixy dolních končetin Markéta Hellová

Anatomie žilního systému DK Žilní systém má význam v tom, že umožňuje návrat odkysličené krve z tkání do srdce a plic Odvod krve z dolních končetin se děje dvěma cestami: Povrchovými žilami – sbírají krev z kůže a podkoží Hlubokými žilami – do nich je odváděna krev jednak z povrchových žil a jednak ze svalů

Povrchové žíly dolní končetiny: vv.membri inferioris začínají v cévních sítích planty a hřbetu nohy rete venosum plantare – podkožní síť chodidla rete venosum dorsale pedis - jde po okrajích nohy vv. digitales dorsales pedis vv. metatarsales dorsales okrajové žíly: vv. marginalis medialis et lateralis – ty přecházejí v hlavní odtokové žíly DK: - vena saphena magna - tibiální strana vena saphena parva - fibulární strana

Hluboké žíly dolní končetiny: vv.profundae membri inferioris Provázejí tepny, na bérci jsou zpravidla zdvojené - vv. digitales plantares – v plantě - vv. metatarsales plantares - vv. intercapitales Žilní planty se spojují ve: - vv. tibiales posteriores – podél a. tibialis posteriores - vv. fibulares – na fibulární straně Na proximální straně bérce se spojují a vytvářejí: V. poplitea – v hiatus tendineus přechází v v. femoralis

Spojky povrchových a hlubokých žil DK Spojují vena saphena parva a vena saphena magna s hlubokým žilním řečištěm Zejména v distální části bérce Pokud obsahují spojky – chlopně, označují se i jako perforátory Skupiny chlopní: - Boddova - Cockettova - Boydova V těchto místech často vznikají varixy

Mechanismus vzniku komplikací

Vzhledem k vzpřímenému postoji člověka musí krev v žilách proudit směrem k srdci proti působení gravitace, proto jsou pro zpětný transport krve zapotřebí různé mechanismy, z nichž nejvýznamnější a nejúčinnější je žilní pumpa Při přirozeném pohybu se svaly v pravidelných intervalech stahují, stlačují žíly a tím vytlačují krev vzhůru V pravidelných vzdálenostech se v žilách nacházejí žilní chlopně, takže krev může proudit pouze jedním směrem – k srdci

Jestliže jsou žíly nebo žilní chlopně z jakéhokoli důvodu poškozeny, žíly ztrácejí schopnost elasticky se přizpůsobovat rozdílu v objemu krve a zůstávají trvale rozšířeny Žilní chlopně se již nemohou uzavírat a stávají se nedomykavými Zpětný transport krve k srdci je značně narušen – krev náhle prodí oběma směry a dochází k jejímu městnání v žilním systému

S rozvojem poruchy žilního systému se objevují jednotlivé známky chronické žilní nedostatečnosti – a to jsou například: křečové žíly otoky DK ztenčení kůže bérců ztráta ochlupení na bércích změny na nehtech žilní bércové vředy

Varixy DK - definice Vinutá, vakovitá nebo uzlovitá rozšíření povrchových žil

Výskyt: v zemích s vysokou životní úrovní 10-15% u osob starších 20 let přibývá s věkem, varixy jsou 3-5x častější u žen než u mužů

Zhoršující vlivy a příčiny: dědičnost ( až 80% postižených) zácpa těhotenství obezita dlouhodobé stání a sezení vysoký krevní tlak nedostatek vlákniny, vitamínu C a bioflavonoidů (rutin, citrín) ve stravě zvedání těžkých břemen nevhodná obuv

Typy křečových žil Metličky Síťovitě uspořádané žíly Samostatné postižení spojovací žíly Postižení žilních kmenů Chronická žilní nedostatečnost

1) Metličky drobné žilní rozšířeniny vínově červené až modrofialové nebolestivé nezpůsobují komplikace

2) Síťovitě uspořádané žíly pod kůží modře prosvítají především na stehnech nezpůsobují obtíže

3) Samostatné postižení spojovací žíly na stehně nebo v podkolení velikost cca jako třešně nutné odstranění nebezpečí zánětů

4) Postižení žilních kmenů závažné bohatě hadovitě stočené varixy, až velké uzly pocit tíhy v postižené končetině nutné odstranění

5) Chronická žilní nedostatečnost = obraz kožních měn, které vznikají jako následek neléčených křečových žil otok nohy a dolní 1/3 bérce otoky se během dne zvětšují Změny na kůži: Suchá kůže Ekzémy Pigmentace Bércové vředy

Léčba varixů Operace Sklerotizace Kompresivní léčba

Nebojte se , přátelé, jednou bude líp 

Třeba tady 