Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz) 2012 Status embrya Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz) 2012

Ochrana života Důležitým posláním etiky je snaha o ochranu života na obou jeho koncích. Znalost a přesvědčení, proč a kdy začít život chránit a kdy a proč přestat. Co tyto konce jsou a jak jsou vysvětlovány a definovány. Kdy život začíná a kdy život končí.

... Ontologický personalismus a empirický funkcionalismus

Empirický funkcionalismus „person“

Ontologický personalismus

Ontologický personalismus není rozdíl mezi lidskou bytostí a osobou. Zygota si zaslouží respekt a přiznání práv. I když embryo ještě nemá vnímavost, rozumnost, vůli atd., má již vše ve své genetické výbavě a v nepřerušeném teleologickém procesu dosáhne plnosti uskutečnění těchto možností.

Empirický funkcionalismus je rozdíl mezi lidskou bytostí a lidskou osobou. Od koncepce je embryo lidskou bytostí, ale ne lidskou osobou. Jedná se o lidskou bytost, ze které se možná osoba vyvine. Lidská bytost je osobou pouze na základě různých vlastností a funkcí.

... „Pro ty, kdo se těší na dítě je i pár buněk jejich dítětem, pro ty kdo dítě nechtějí je to jen pár buněk. A pro lékaře to je práce.“ Tedy, je pravda, že statut není objektivním, nýbrž zcela subjektivním, intencionálním hodnocením?

... „Počátek lidského individua ‚se liší v závislosti na potřebách okolí‘. Pokud chceme provádět vědecké experimenty, budeme hovořit o lidském individuu až po 14. dni od oplození. Jestliže chceme právo na svobodný potrat, potom ve čtvrtém měsíci.“ (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 30 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

Vědecká a filosofická otázka Nejedná se pouze o otázku biologickou a lékařskou, ale také o otázku náboženskou a filosofickou. Odpovědi nemají dopad pouze na vývoj vědy nebo lékařský výzkum, ale v podstatném smyslu na celou lidskou společnost a její kulturu.

Velmi speciální otázka Velký pokrok věd – schopnost měnit směr lidského vývoje. Můžeme plánovat pohlaví našich potomků. Můžeme je testovat na přítomnost či absenci vybraného genu a do života „poslat“ pouze embrya s „dobrými“ geny. Umíme izolovat lidské kmenové buňky, které umí vytvořit téměř jakoukoli tělní tkáň. Umíme klonovat za účelem získání geneticky shodných kmenových buněk. Umíme mnoho věcí. Otázkou zůstává, zda je také smíme. Abychom v této oblasti uměli rozhodnout, zda smíme to, co umíme, musíme se dostatečně orientovat nejen v oblasti biologie, ale také etiky.

Embryologie ...nám řekne co embrya jsou a jak vznikají.

Embryonální technologie technické dovednosti, které jsou výzkumníci schopni s embryi provádět. Mohou vytvořit embryo v laboratoři technikami IVF či klonováním. Mohou udržet embrya v laboratoři živé, nebo je mohou zamrazit.

„Embryonální“ etika Rozdíly mezi technickou nemožností a morální nemožností. Morální správnost. Morální filosofie nemůže říci, co embryo biologicky je a ani nemůže říci, co všechno je technicky s embryem možné dělat. Odpovídá však na otázky, co by se dělat mělo a co ne a to i v doméně vědy.

Lidská práva Abychom mohli lidské osobě přisoudit lidská práva, musíme vědět, co to lidská bytost a osoba znamená a kdy a proč lze mezi bytostí a osobou rozlišovat. Komu tato práva přisoudit a odkdy. Co, resp. kdo a odkdy je lidskou osobou, bychom měli znát jednak z legislativních důvodů (legální x nelegální) ale také z důvodů etických (špatné x dobré).

Otázkou tedy zůstává.. ..za jakých podmínek a odkdy můžeme hovořit o člověku, o lidské osobě

... Pokud již lidské embryo není ničím rozdílným od lidské bytosti, ale naopak nejranějším stádiem jejího vývoje, pak bychom neměli zabíjet tyto osoby stejně jako ty v pokročilejším stádiu. Zde se nabízejí otázky, zda vědci pracující na výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk by měli ničit lidská embrya za účelem lékařských pokroků. Zda život začíná již početím či až uhnízněním v děloze? V okamžiku, kdy srdce zahájí svou činnost (22 den), nebo až tehdy, kdy embryo získá lidskou podobu?

Lidský vývoj – status osoby Dle názoru biologie není lidský vývoj něčím náhlým, ale něčím kontinuálním. Přesto lze i v tomto kontinuálním procesu nalézt mnoho „speciálních“ okamžiků a využít je pro stanovení nutných podmínek k přiznání statutu osoby a k definování „počátku“ individuálního lidského života.

„Speciální“ okamžiky ve vývoji První den – Vznik zygoty: pro ontologické personalisty počátek osoby, pro empirické funkcionalisty a gradualisty je zygota biologický materiál. Čtvrtý den – Počátek masivní genové exprese: někteří by do této chvíle mluvili o biologickém materiálu, dále již o osobě. Cca sedmý den – Implantace do dělohy: bez nidace, uhnízdění, nejsou embrya v žádném případě schopna existence, mnozí proto kladou vznik osoby právě sem.

... Lidskou osobu ovšem nevytváří její existence na nějakém místě embryo je příčinou nidace,nemůže být jejím produktem Cca 14. den – Po tomto datu již obecně nemohou vzniknout jednovaječná dvojčata: pokud mluvíme o individuu, měli bychom mluvit skutečně o individuu, tedy o nerozdělitelném. Řada badatelů vidí proto vznik osoby až zde. ale co rostliny a organismy množící se nepohlavně? "Jinými slovy, z ‚dělitelnosti v potenci‘ se odvozuje ‚aktuální nepřítomnost jednoty‘, což je podobné, jako kdybychom říkali, že nemá cenu zalévat rostliny, neboť je stejně může zasáhnout blesk nebo vykořenit poryv větru...„ (Porcarelli, A., Lidské embryo - teoretické, etické a pedagogické významy. str. 161 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

... Cca 15. den – První buňky nervové soustavy: do této chvíle embryo pravděpodobně nemohlo cítit ani bolesti, ani radosti, neboť nemělo čím. Mnozí by viděli vznik osoby právě patnáctého dne, vždyť moderně definujeme i smrt člověka jako smrt mozku. Pokud definujeme smrt vyhasnutím nervových funkcí a zánikem neuronů, nebylo by vhodné definovat symetricky život vznikem neuronů?

... cca 8 týdnů nervový systém je vyvinut 8 týdnů, pátý měsíc: foetus může cítit bolest 17-20 týdnů (druhý trimester): první pohyby, "kopání" (quickening) šestý měsíc: foetus již je pravděpodobně schopen přežít mimo tělo matky viabilita: matka již nemá exkluzivní práva nad foetem foetus již totiž není zcela závislý na konkrétní matce Novorozenec – Naše euroamerická společnost tradičně považuje novorozence za nositele plných lidských práv, jeho zabití je považováno za vraždu.

Speciální okamžiky? „...bylo by nevědecké a rovněž nelogické pokoušet se určit v rámci vývojové trajektorie lidského embrya určité okamžiky, před kterými by nebylo člověkem či by bylo člověkem v nějaké menší míře.“ (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 28 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

Speciální okamžiky? „Molekulární a buněčné aktivity zygoty jsou řízeny informacemi z jejího genomu. Jeho /embrya/ aktivita je vlastní činností jedinečného organismu, který prostřednictvím koordinovaného sledu buněčných a molekulárních procesů, řízených a kontrolovaných svým genomem, začíná proces postupného vývoje, jenž je teleologicky zaměřený k manifestaci oné morfologie a vlastností, které chápeme jako typicky lidské.“ „Jakmile započal proces vývoje, neexistuje žádné jeho stadium důležitější než ostatní; všechna stadia jsou částí kontinuálního procesu, a pokud některá fáze vývoje nenastane, jak má - ve správném okamžiku a pořadí - další vývoj se zastaví“

Různé pohledy genetický embryologický neurologický „okoloporodu“ pohled

Genetický pohled: osoba začíná ve chvíli fertilizace. V tomto pohledu začíná život nové osoby ve chvíli, kdy se při fertilizaci genomy dvou rodičů spojí a vytvoří unikátní genetickou kombinaci. Tento úhel pohledu může být zastáván s nebo bez náboženských přesvědčení a jedná se o pozici zastávanou některými vědci. (Spermicists’ theory)

The sperm is in fact a „little man“ (homunculus) that is placed inside a woman for growth into a child. Reductio ad absurdum – if the sperm was a homunculus, identical in all but size to an adult, then the homunculus may have sperm of its own. 1694

Embryologický pohled osoba vzniká při gastrulaci. Tento pohled předpokládá, že člověk získává svou identitu individua kolem 14. dne vývoje, kdy dochází ke gastrulaci. Od tohoto bodu dále již nemohou vzniknout jednovaječná dvojčata. Zde začíná proces diferenciace do specifických buněčných typů nového těla.

Neurologický pohled: osoba vzniká při měřitelném lidsky specifickém EEG. Tento pohled na život člověka hledá symetrii mezi definicí smrti a definicí života. Smrt: ztráta mozkového EEG. Život: získání EEG (kolem 24 - 27 týdne) = konec druhého trimestru. Podobně jako hromada nespojených čipů nemůže fungovat jako počítač, nespojené neurony fetální mozku nemají kapacitu pro vědomé funkce do 24. týdne.

Symetrie? „Uznat ‚mozkové kritérium‘ jako pravdivé měřítko diagnostikování smrti neznamená přijmout princip, podle nějž lidský život koinciduje s mozkovou činností, neboť tvrzení, že bez funkčního lidského mozku nemůže systém orgánů představovat lidskou bytost, má svůj význam a hodnotu tehdy, když lidský jedinec na konci svého životního cyklu umírá, zcela jiný je případ vyvíjejícího se embrya..

... Zde probíhá velmi intenzivní budování vztahů mezi buňkami, tkáněmi a různými orgány, dochází k nepřetržitému, intenzivnímu, uspořádanému a koordinovanému nárůstu počtu nervových buněk mezi čtvrtým a šestým týdnem, kdy se objevuje neurální trubice, začínají se organizovat kraniální nervy a máme první morfologické náznaky mozkové kůry.“ (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 37 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

„Okoloporodu“ pohled: osobou se člověk stává při porodu nebo těsně před ním. Lidský život začíná ve chvíli, kdy je dítě zcela nezávsilé na matce. Jedna z výhod tohoto úhlu pohledu je, že se jedná o dobře definovatelný, veřejně známý a očividný moment: objevení se hlavičky dítěte, podvázání pupeční šňůry, první dech, první pláč

Proti „okoloporodu“ Porod není určitě rozhodujícím krokem – novorozenec je stejně bezbranný jako v děloze. Rodíme embrya – primát naší velikosti by měl mít dobu gestace cca 22 měsíců. Půlroční šimpanz ve všech myslitelných testech skóruje lépe než půlroční dítě.

Extrauterinní foety lidský mozek roste stále během dětství a vytváří milióny nových nervových buněk každým dnem kdyby se lidé měli rodit v tom samém stadiu vývoje mozku jako jejich lidoopí příbuzní, dítě by se muselo narodit přibližně po 18 měsících těhotenství a jeho hlava by již byla příliš velká na to, aby prošla porodním kanálem. je proto možné říci, že prvních několi let své existence žijeme jakožto "extrauterinní foety", zcela závislá na rodičovské péči. (Gilbert, S.C., Tyler, A.L., Zackin, E.J., (2005) Bioethics and the New Embryology. Sinauer Associates, Inc. W.H. Freeman & comp. Sunderland, MA U.S.A. p. 27)

Kulturní pohled a historie: venkovské oblasti Japonska: když dítě poprvé zapláče severní Ghana: 7 dní po narození Ayatal aborigines z Austrálie: osobou se dítě stává ve chvíli, kdy dostává jméno - a jméno dítě dostává 2 - 3 roky po narození původní obyvatelé Severní Ameriky v Mojavské poušti: lidský život začíná u těch dětí, které žijí dost dlouho na to, abychom je mohli přiložit k matčině prsu (Gilbert, S.C., Tyler, A.L., Zackin, E.J., (2005) Bioethics and the New Embryology. Sinauer Associates, Inc. W.H. Freeman & comp. Sunderland, MA U.S.A. p. 32)

Historie Až kolem roku 1870 si vědci začali být jistí, že koncepce je realizována splynutím spermie a oocytu. A až kolem roku 1900 byla plně pochopena souvislost mezi časem koncepce a menstruací. Mnozí badatelé totiž předpokládali, že embryo se tvoří z materiálu, který jinak odchází z menstruační krví a že spermie dokáže nějak tento materiál využít ke své přeměně na embryo. (Gilbert, S.C., Tyler, A.L., Zackin, E.J., (2005) Bioethics and the New Embryology. Sinauer Associates, Inc. W.H. Freeman & comp. Sunderland, MA U.S.A. p. 32)

Biologická definice embrya Lidské embryo je diskrétní entita, která vzniká buď (i) první mitózou buňky, která vzniká splynutím lidské spermie a lidského oocytu (ii) jakýmkoli jiným procesem, kterým začíná organizovaný vývoj biologické entity s lidským jaderným genomem nebo pozměněným jaderným genomem, která má potenciál se vyvinout od nebo za stádium, ve kterém se objevuje primitivní proužek. (iii) a ještě nedosáhlo osmého týdne vývoje počítáno od první mitózy. (Findlay, J. K., Gear, M. L., at al. (2007): Human embryo: a biological definition. Human Reproduction, Vol. 22, no. 4, str. 905–911.)

... Lidská embrya nejsou: jiné druhy živočichů, či před-lidské entity. Části organismů, orgány jako srdce, ledviny nebo buňky kůže, neorganizovanou agregací buněk, shluky buněk čekající na magickou transformaci do osoby. Lidské embryo je celostním živým členem druhu Homo sapiens sapiens od nejranějších chvil přirozeného vývoje. (Luis Santamaría, U.A.M., Spain)

Argumenty PRO zisk kmenových buněk z embryí Nové znalosti získané pomocí embryonálních kmenových buněk mohou vést k novým znalostem vedoucím k léčbě dosud neléčitelných onemocnění. Dnes nejsme schopni dohlédnout, kam až, k jakým novým využitelným, výhodným poznatkům nás výzkum dovede. Neměli bychom mu tedy bránit.

pro V roce 1953 objevili Watson s Crickem strukturu DNA, do výzkumu se dalo ohromné množství peněz bez jediného ekonomického vyústění. Insulin vyráběný GM bakteriemi se dostal na trh až v roce 1982 – a je uváděn jako první ekonomický výstup molekulární biologie.

pro Jen 30-50% zygot se podaří implantace. Neměli bychom tedy být úzkostlivější než příroda sama. Když jsme povolili potraty, takováto ochrana embryí je neproporcionální, nepřiměřená. ES cells nejsou embryo. Nejsou totipotentní. Pokud již linie máme, nemůžeme s nimi zacházet jako s embryi, ale jako s buňkami.

pro Individuum je i etymologicky indivisible, pokud mohou vznikat jednovaječná dvojčata, nemůže se ještě hovořit o individuu. Za běžných okolností teprve až 13 den po oplození je vyloučen vznik jednovaječných dvojčat. Do této doby tedy těžko hovořit o osobě, person.

pro Absence odlišitelných humanoidních znaků. Absence schopnosti vnímat (libosti a nelibosti).

pro Zánik neimplantovaných embryí je analogický ke ztrátám mnoha embryí ztracených při normálních in vivo pokusech zplodit dítě. Odhaduje se, že přes 50% úspěšně oplozených oocytů během nechráněného sexuálního styku se nezdaří úspěšná implantace, nebo nezůstanou implantovány ve stěně dělohy a jsou odvrženy před tím, že může být diagnostikováno těhotenství. Každý pár, který hodlá zplodit dítě tiše akceptuje smutný fakt takového plýtvání s embryi jakožto zcela tolerovatelnou cenu, která musí být zaplacena za to, aby se mohlo narodit zdravé dítě.

pro Současné procedury, které provází laboratorní fertilizaci se tak odlišují od přirozených procesů v tom, že co by normálně v přírodě bylo rozloženo do čtyř či pěti měsíců je soustředěno do jednoho pokusu, při kterém je vytvořeno tolik embryí, kolik by jich během těchto čtyř či pěti měsíců přirozeně vzniklo (a bylo ztraceno). Je třeba kalkulovat zisky a ztráty: na jednu misku vah je třeba dát velké terapeutické možnosti, na druhou stáří embrya.

Argumenty PROTI Přirozená ztráta embryí v prvních dnech těhotenství nemůže sloužit jako ospravedlnění pro ničení embryí či naše experimentování s nimi in vitro, stejně jako porod mrtvě narozeného dítěte nemůže ospravedlnit zabíjení novorozenců. Existuje mnoho věcí, které se přirozeně dějí a které nejsou ospravedlněním pro to, abychom je vědomě prováděli. Jedná se tedy o naturalistický omyl.

proti Zygota a raná embrya jsou jednoznačně živá. Mají metabolismus, respirují a odpovídají na změny v prostředí; rostou a dělí se. Blastocysta je organizovaný celek, sebevyvíjejícíc se, geneticky jedinečná a odlišná jak od spermie, tak i od oocytu. Něco nového a živého v odlišném slova smyslu přichází do bytí v momentu fertilizace.

proti Dr. Roberta Edwardse, který stál u prvního případu asistované reprodukce v roce 1978 při narození Louise Brownové, jsou možná bezděky argumentem ontologického personalismu: „Když jsem ji viděl naposledy, byla jen osm buněk ve zkumavce. I tehdy byla již krásná a je krásná i teď“. („The last time I saw her, she was just eight cells in a test-tube. She was beautiful then, and she´s still beautiful now!“) (Kass, L.R., (2002) Life, Liberty and the Defense of Dignity. Encounter Books, New York, London. p. 88)

proti „Osobně bych souhlasil, že blastocysta není, v plném smyslu slova, lidská bytost, nebo, jako se nyní moderně říká, osoba.“ „Přesto ale zároveň musím přiznat, že lidská blastocysta je: lidská ve svém původu. Potenciálně dospělá lidská bytost, pokud všechno půjde dobře. In vitro blastocysta je přesně totéž, co lidská bytost v daném stáří vývoje.“ (Life, Liberty and the Defense of Dignity. s. 88)

proti Embryo má druhově specifické vlastnosti (člověk), stejně jako individuální vlastnosti (tento člověk). Má unikátní genetický design. Jazykové pojmenování různých vývojových stadií slouží pouze k označení plynulých přechodů či nově začínajících fází ve vývoji.

proti Definujeme si „osobu“ a „bytost“ podle toho, jak se nám to zrovna hodí. Kdybychom to měli udělat u nějakého nevýznamného druhu, asi bychom neproblematicky řekli, že je to „osoba“ od začátku do konce. Embryo má potenciál se stát dospělým člověkem. Musí s ním být tedy takto nakládáno a cokoli, co brání v realizaci tohoto potenciálu, je špatné.

proti Účel nesvětí prostředky. Pokud je embryo zárodkem lidské bytosti (osoby) a pokud jeho rozebráním získáme materiál pro linii kmenových buněk, pak již není morálně podstatné, kolik dobra těmito liniemi vytvoříme. Dobra nelze docílit špatnými prostředky. Je to klasická otázka filosofie mnoha staletí: je možno využívat dober získaných špatnými prostředky, aniž bych se stal kolaborantem?

proti Kant (1797) pro zdůvodnění zákona, že „lidská práva“ mají být přiznána lidem ještě před narozením od okamžiku početí: „právě proto, že si nemůžeme udělat představu o tom, jak prostřednictvím biologických procesů početí vzniká bytost nadaná svobodou, musíme biologický substrát tohoto vývoje chránit tím, že mu poskytneme veškerou pomoc a péči.“

proti Aristoteles na otázku „co“ je nějaká věc nabízí čtyři odpovědi: causa materialis, formalis, efficiens a finalis. Na argument, že embryo je jen shluk buněk se dá úspěšně odpovědět, že ne jenom.

proti Bytí každého jednotlivce má být respektováno již kvůli němu samému. Jestliže je biologická struktura nevyhnutelným předpokladem morálního sebeurčení člověka a je považována za existenciální základ vývoje každé osoby, vyžaduje záruka důstojnosti v demokratickém právním řádu, aby ochrana života byla náležitě zajištěna. Pro život lidských embryí to znamená, že by měla být i v rané fázi své existence chráněna před zkoumáním jejich kvality.

proti Od dob Newyorské deklarace víme, že každý člověk má svá základní práva bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, věk atd. Ani věk, ani místo pobytu embrya tedy neposkytují dostatečně rozlišující kritérium, které by mohly legitimizovat využití embrya k výzkumným účelům. Lidská práva nikdo nikomu nedává, ale člověk je jejich nositelem. Proto nelze taková práva nikomu odebírat.

proti Pokud rodiče dítě nechtějí, jedná se o shluk buněk. Pokud rodiče dítě chtějí, jedná se logicky o dítě. Vědecké kriterium „objektivní pravdy“ zde nefunguje. Status embrya se těžko odvine od toho, jaký k němu mají rodiče vztah, embryo člověkem buď je nebo není, nezávisle na mínění či přání lékařů nebo rodičů.

proti Ještě jednou Kant – rozdíl mezi cenou a důstojností: „cenu má to, na jehož místo může být dosazeno také něco jiného jako ekvivalent. To, co je naproti tomu nutné povýšit nad každou cenu, a proto nedovoluje žádný ekvivalent, to je důstojnost.“ Tím připravuje Kant myšlenku, že každý člověk je účel sám o sobě a nikdy se s ním nesmí zacházet jako s pouhým prostředkem. Úmyslná produkce lidských foetů znamená, že jsou tyto používány jako prostředky a nikoli jako cíle o sobě.

... Děkuji za pozornost