Tři Skoti sedí u baru. „Až umřu,“ říká starý Skot, „polejte můj hrob nejlepší skotskou whiskou.“ „To pro tebe uděláme,“ řekl jeden z mladších mužů, „ale nebude ti vadit, když ta whisky nejdřív projde našima ledvinama?“
Při pohřbu říká jeden kondolující vdově: „Ale ten váš manžel vypadá v rakvi dobře.“ „To je tím, že už tři dny nepije.“
Povídá jedna žena druhé: „Vždycky jsem si myslela, že to převtělování duší je kravina, ale teď tomu začínám věřit. Včera se mi z hospody místo manžela vrátilo prase.“
Opilý muž stojí opřený o strom, šmátrá si v rozkroku a říká: „No neboj se, vylez. Nebudeme trtkat, jen čůrat.“
„Mám si dát ještě jednu nebo si nemám dát ještě jednu? Břicho říká, že jo, hlava zase, že ne. Hlava je moudřejší než žaludek. Moudřejší tedy ustoupí. Pane vrchní, ještě jednu.“
Když jsem se pozdě v noci vracel z hospody, našel jsem dvířka v plotě uzamčena, rozhodl jsem se nejprve přehodit své dva jezevčíky a poté přelézt sám. Když jsem takto přehazoval již jedenáctého jezevčíka, teprve jsem si všiml, že se mi dírou pro slepice zase vracej.
Kamarádi vyvlékli z baru svého zcela opilého kolegu. Postavili ho a on spadl. Znovu ho postavili a znovu spadl. Jde okolo pán a radí jim: „Zkuste ho postavit obráceně, zatím ho stavíte na hlavu.“
„Nemám nic proti tomu, abys šel na pivo“, povídá paní Nováková takhle jednou v podvečer manželovi, „jenom chci, abys byl do osmi doma.“ „Tak jo,“ odpoví radostně pan Novák, „do osmi budu doma a pak půjdu.“
Dva opilci močí před hospodou. Přistihne je policista a křikne na ně: „Okamžitě zastrčit a přestat!“ Opilci se odpotácejí dál a ten jeden se chechtá. „Co je ti k smíchu?“ ptá se těžkým jazykem druhý. „Já jsem ho převezl, já jsem zastrčil, ale nepřestal!“