MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Osteoporóza Role potravy v prevenci i léčbě
Advertisements

Lidské zdraví a potrava - pokračování
VÝŽIVA – základní složky potravy
ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY
Látkové složení lidského těla- prvky
; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03
VITAMÍNY.
Minerály a stopové prvky
SPRÁVNÁ VÝŽIVA PROJEKT „ZDRAVĚ JÍST, ZDRAVĚ ŽÍT“.
VY_32_INOVACE_VkZ Základní složky potravy
TRENDY VE VÝŽIVĚ – kterými se řídit a kterými ne
ZŠ A MŠ BOHUMÍN TŘ. DR. E. Beneše 456 okres Karviná, příspěvková organizace Digitální učební materiály ŠIII/2 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ.
Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Zdravá výživa aneb výživou ke zdraví.
Zdravá výživa II Dagmar Šťastná.
EU Peníze školám Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Minerály a stopové prvky
Stopové prvky Olivia Stamates.
Vitamíny rozpustné ve vodě
VITAMÍNY VY_32_INOVACE_05_26
Vitamíny Přírodní látky složité látky převážně rostlinného původy
Potravinový talíř Člověk a jeho zdraví.
HOBITI.
VITAMÍNY A MINERÁLY.
16.1 Jaké živiny jsou obsaženy ve stravě?
Minerální látky a stopové prvky
METABOLISMUS = chemické látkové přeměny v těle
Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_06
Minerální látky a stopové prvky.
VITAMÍNY Jiří Folbrecht.
Anémie Hejmalová Michaela.
Osteoporóza Hejmalová Michaela.
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Zdravá výživa VY_52_INOVACE_119.
Vitamíny Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Název školy: D ě tský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, Dlažkovice 1, p ř ísp ě vková organizace T ř ebívlice Autor:
Vitamíny rozpustné v tucích Vitamíny rozpustné v tucích Ch_062_Přírodní látky_Vitamíny rozpustné v tucích Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní.
Vitamíny rozpustné v tucích  Mezi vitamíny rozpustné ve vodě řadíme: Vitamíny skupiny B Vitamín C Vitamín H Kyselina listová.
LIDSKÝ ORGANISMUS Význam potravy, vody a vzduchu.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Školní 291 AUTOR: Mgr. Stránská Alena NÁZEV: VY_32_INOVACE_13_Př - výživa a zdraví TEMA:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Milan Urbášek Dostupné z Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA Přáslavice.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Ch_062_Vitaminy rozpustné v tucích Ch_062_Vitaminy rozpustné v tucích Ch_062_Přírodní látky_Vitaminy rozpustné v tucích Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Látky nezbytné pro: - Správný vývoj kostry - Správný metabolismus - Udržení acidobazické rovnováhy a homeostázy (co to je?) - Podílí se na tvorbě enzymů,
Základní škola a Mateřská škola Dobrá Voda u Českých Budějovic, Na Vyhlídce 6, Dobrá Voda u Českých Budějovic EU PENÍZE ŠKOLÁM Zlepšení podmínek.
Název školy:Základní škola, Hradec Králové Milady Horákové 258 Autor:Mgr. Lukáš Dubrovský Název: VY_32_INOVACE_03_16C_Vitamíny Téma: Biologie člověka Registrační.
Vitamíny Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák Vitamíny Jak vznikají? Kde se vyskytují? Jaké jsou to látky? K čemu slouží?
P RAKTICKÉ ČINNOSTI Přídatné živiny Vypracoval: Lukáš Karlík.
Mikroživiny jsou vedle makroživin (sacharidy, tuky, bílkoviny) nezbytnou částí našeho jídelníčku. minerály Mikroživiny jsou tvořeny vitamíny. Tyto látky.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Vitamíny Jejich funkce a kde je najdeme VY_32_INOVACE_05_36.
VY_32_INOVACE_Luk_II_08 Živiny Název projektu: OP VK Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ OP Vzdělání pro konkurenceschopnost 1.4. Zlepšení.
Předmět:chemie Ročník: 3. ročník učebních oborů Autor: Mgr. Martin Metelka Anotace:Materiál slouží k výkladu učiva o vitamínech. Klíčová slova: vitamíny,
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_10_PŘÍRODOPIS
Název školy Základní škola a mateřská škola, Jetřichov, okres Náchod
Potrava člověka Úkol: Na obrázku jsou některé zdroje živin, rozděl je na zdroje cukrů, tuků a bílkovin.
Živina Funkce (dle schválených tvrzení) Významný zdroj Vitamin A
NUTRILITE™ Iron Folic Plus
Osteoporóza.
Suroviny pro cukráře I. ročník
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
= přeměna látek a energií
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Maso a masné výrobky Dodatky.
Trávicí soustava = svalová trubice, která začíná dutinou ústní a končí řitním otvorem Funkce: Příjem potravy Trávení Mechanické – potrava je rozmělňována.
Vitamíny Přírodní látky složité látky převážně rostlinného původy
Transkript prezentace:

MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY Mgr. Dana Hrnčířová Ústav výživy 3. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze

MINERÁLNÍ LÁTKY anorganické látky, cca asi 6 % hmotnosti těla stavba tkání (kostí a zubů) součást mnoha hormonů a enzymů vstřebání a využitelnost z potravy od jednotek do desítek procent z rostlinných zdrojů je nižší

MINERÁLNÍ LÁTKY sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík, chlor a síra V lidském těle se vyskytují od desítek po tisíc gramů.

SODÍK (Na) DDD dospělí: 550 mg/den účastní se hospodaření s vodou v těle umožňuje činnost některých enzymů Nedostatek : vzniká po dlouhotrvajících průjmech, zvracení, nadměrném pocení svalové křeče, pokles krevního tlaku, někdy až poruchy srdeční činnosti a vědomí

SODÍK a SŮL (NaCl) problém nadměrného příjmu jako součást NaCl DDD soli 5-6 g průměrný denní příjem v ČR je až 17g Nadměrný příjem Na: riziko hypertenze vznik otoků riziko poškození žaludeční sliznice zátěž ledvin

SODÍK – zdroje v potravě uzeniny, masné konzervy polévkové koření, instantní polévky a omáčky tvrdé sýry některé druhy pečiva brambůrky apod. nakládaná zelenina sójová omáčka fast food

DRASLÍK DDD dospělí: 2000 mg/den nezbytný pro tvorbu buněk, pozitivně ovlivňuje správnou činnost svalů, zejména srdce zvýšený příjem draslíku může pomoci snížit krevní tlak (protiváha sodíku) při nedostatku (průjmy, nadměrné pocení, …) - zrychlení činnost srdce, svalová slabost zdroje: brambory, meruňky, celozrnné výrobky, sójová mouka, káva, obecně ve většině potravin vyjma tuků

VÁPNÍK 13-18 let 1200 mg/den od 19 let 1000 mg/den těhotné a kojící 1000 mg/den, do 19 let 1200 mg/den pevnost kostí a zubů účast na průběhu mnoha procesů probíhajících v těle (srážení krve, rytmické stahy srdce, přenos nervových vzruchů aj). využití řídí hormony štítné žlázy a příštítných tělísek, aktivní forma vitaminu D. vstřebávání - ve střevě, vylučování - stolicí a močí

VÁPNÍK - příznaky nedostatku arytmie svalové křeče křivice u dětí deformace dlouhých kostí a tvaru hrudníku osteomalacie dospělí měknutí a deformace kostí osteoporóza dospělí řídnutí kostí - vápník se začne uvolňovat z kostí, jsou křehké, snadno se lámou kazivost zubů, horší kvalita nehtů 

VÁPNÍK - příčiny nedostatku nízký příjem vápníku v potravě nedostatečný příjem hořčíku a vitaminu D poruchy metabolizmu vápníku porucha vstřebávání vápníku nebo vitaminu D zvýšené ztráty vápníku aj.

VÁPNÍK Zdroje: mléko a mléčné výrobky (sýry, tvarohy, ..) sardinky v oleji konzumované i s kostmi některé druhy zeleniny (květák, brokolice, luštěniny, …) ořechy, semena (mák) – využitelnost! minerální vody k příjmu přispívá i tvrdá pitná voda obiloviny – chudý zdroj, hůře využitelný

FOSFOR 10-18 let 1250 mg/den, od 19 let 700 mg/den uložen v kostech a zubech spolu s vápníkem součástí bílkovin účast na pochodech, při nichž se v těle přeměňuje a uchovává energie. Zdroje: kolové nápoje, mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, ořechy.

HOŘČÍK (Mg) dospělí muži: 400-350 mg/den ženy: 310-300 mg/den více než polovina hořčíku uložena v kostech umožňuje činnost některých enzymů účast na přenosu nervových a svalových vzruchů nezbytný pro tvorbu bílkovin, tuků i sacharidů zvýšený přísun - pozitivní vliv na nemoci srdce a cév  součást zeleného barviva chlorofylu

HOŘČÍK - nedostatek Svalové křeče, slabost Podrážděnost Parestezie Extrasytoly Zvýšená pohotovost koronárních cév ke spasmům Křeče trávicí trubice Horší kvalita vlasů, nehtů

HOŘČÍK - zdroje rostlinné potraviny: listová zelenina ořechy celozrnné výrobky kakao a čokoláda tvrdá pitná voda

CHLORID 830 mg/den dospělí součást kyseliny chlorovodíkové (HCl) v žaludku příjem je zajištěn v dostatečné míře díky NaCl zdroje: kuchyňská sůl a slané potraviny

SÍRA (S) součást některých bílkovin a vitaminu B1 vliv na činnost některých enzymů nedostatek: vzácný zdroje: bílkoviny obsažené v mléce a mléčných výrobcích, v mase, rybách a ve vejcích.

STOPOVÉ PRVKY železo, zinek, jod, selen, fluor, měď, chrom, mangan, molybden a kobalt. někdy sem řadíme také další prvky: nikl, cín, … v lidském těle se vyskytují v malých množstvích: řádově desetiny miligramů až gramy

ŽELEZO (Fe) dospělí muži: 10 mg/den ženy: 15-10 mg/den těhotné: 30 mg kojící: 20 mg součást hemoglobinu, myoglobinu, transferinu, feritinu nutné k přenosu kyslíku červenými krvinkami součást mnoha různých enzymů

ŽELEZO - vstřebávání vstřebávání z potravy ovlivňuje: forma v potravině ostatní látky v potravě vstřebávání zhoršují soli vápníku, fosforu, látky obsažené v čaji a obilninách vstřebávání podporuje vitamin C, dobře se železo vstřebává z masa – bílkoviny?

ŽELEZO – nedostatek příčiny nedostatku: nízký příjem v potravě špatné vstřebávání nadměrné ztráty (krvácení, porod, kojení) projevy nedostatku: zvýšená schopnost vstřebávání čerpání z rezervních zásob chudokrevnost (bledost, únava, bušení srdce, …)

ŽELEZO – nadbytek škodlivý! volná frakce železa v krvi se podílí na vzniku volných radikálů – narušení buněčných struktur ukládání železa v některých orgánech – hl. játra (cirhóza), slinivka břišní (cukrovka), srdce, klouby atd..  typické bronzové zbarvení kůže získaná / vrozená hemochromatóza: nadměrné ukládání železa do tkání jaterní fibróza a cirhóza, fibróza pankreatu, poškození srdeční svaloviny a převodního srdečního systému, atrofie kůže se zvýšením koncentrace melaninu v kůži)

ŽELEZO – zdroje mýtus Pepka námořníka! špenát obsahuje 2,71 mg Fe/100g bohaté zdroje hemového železa játra, maso a vejce nehemové železo luštěniny, ořechy a semena, sušené ovoce, tmavě zelená zelenina a také obilniny (pro vysoký příjem)

Obsah železa ve 100 g syrového masa Kuřecí játra 8,99 mg Hovězí játra 4,90 mg Kuřecí maso (prsa) 0,74 mg Krůtí maso (prsa) 1,20 mg Králičí maso (stehno)  1,57 mg Vepřové maso (kýta) 0,77 mg Hovězí maso (zadní) 1,54 mg Tuňák 1,02 mg Losos (umělý chov) 0,34 mg

Zdroje non-hem železa ve 100 g potraviny v syrovém stavu Čočka velkozrnná 7,54 mg Fazole hnědé 5,02 mg Hrách 4,43 mg Tofu 5,36 mg Špenát 2,71 mg Sušené meruňky 2,66 mg Rozinky 1,88 mg Kešu 6,68 mg Lískový ořech 4,70 mg Mandle 3,72 mg

ZINEK (Zn) Dospělí muži 10 mg/den, ženy 7 mg/den, těhotné 10, kojící 11 mg/den součástí / vliv na cca 200 enzymů v těle podporuje hojení ran důležitý pro imunitní funkce Nedostatek: snížení odolnosti vůči chorobám, poškození kůže, nehtů, padání vlasů, špatné hojení ran, u mužů se snižuje plodnost Zdroje: maso, luštěniny, celozrnné obiloviny, mořští živočichové, mléko a vejce

JÓD (I) 200-180 µg , těhotné 230 µg, kojící 260 µg součást hormonů štítné žlázy Nedostatek: struma tloustnutí, únavnost, poruchy menstruačního cyklu, neplodnost ...  velký nedostatek jodu během těhotenství - děti mentálně retardované, kretenismus

JÓD (I) Zdroje: mořské ryby mořské plody některé minerální vody (Vincentka) mléko a mléčné výrobky a jiné výrobky obsahující jodem obohacenou sůl

SELEN (Se) 30-70 µg v potravinách přítomen ve skutečně malém množství, významný jako silný antioxidant nadměrný přívod selenu: nebezpečný (poškození jater a srdce) Nedostatek: nemoc Keshan, vyšší výskyt některých typů nádorů, při velkém nedostatku - onemocnění srdce a kloubů Zdroje: mořští živočichové, maso, vnitřnosti, vejce, chřest

FLUORID Muži 3,2 mg/den, ženy 3,1 mg/den součást kostí a zubní skloviny zvyšuje odolnost zubů proti kazivosti Nedostatek: vyšší kazivost chrupu Nadbytek: poškození zubů i kostí Zdroje: čaj, pitná voda (dle konkrétní oblasti) zubní pasty

MĚĎ (Cu) 1-1,5 mg/den nezbytná pro tvorbu červeného krevního barviva součástí mnoha enzymů význam pro tvorbu vlasů Nedostatek: porucha růstu vlasů a nehtů Zdroje: ryby, játra, maso, vejce

CHROM (Cr) 30-100 µg/den metabolismus sacharidů a tuků snižuje chuť na sladké vliv na snížení hladiny krevních cukrů Zdroje: maso, sýry, ořechy, celozrnné obiloviny, kvasnice, pivo

MANGAN (Mn) 2-5 mg/den součást některých enzymů Nedostatek: se běžně nevyskytuje, mangan je obsažen ve většině potravin. Zdroje: Celozrnné výrobky, luštěniny, ořechy, kakao, listová zelenina

MOBYBDEN (Mo) 50-100 µg/den důležitý pro využití fluoru v zubech a pro mužskou potenci Nedostatek se běžně nevyskytuje, tělo jej potřebuje jen nepatrné množství, které získá z běžné stravy

KOBALT (Co) součást vitaminu B12 nezbytný pro krvetvorbu Nedostatek: projevy nedostatku vitaminu B12 Zdroje: zelenina, celozrnné obiloviny, vnitřnosti

Doporučená literatura VÝŽIVOVÉ DOPORUČENÉ DÁVKY - Referenční hodnoty pro příjem živin Společnost pro výživu, 2011